|
|
||||||||||

Recenze na předchozí album „Metazoa“ nevyšla začátkem tohoto roku jen čirou náhodou. Jeho následník už byl toho času po jeden lunární cyklus na světě a potřeba rozpitvat jeho staršího sourozence nabyla nesnesitelných hodnot. A tak to muselo všechno ven jako když arménský horal zahlédne ovci. Teď je to podobné – desku „Dwellings“ už mám tak nahltanou, až mi v hlavě vznikl přetlak, takže můžu přijít s nějakými těmi hodnotícími závěry. Kormoránům se debut nesmírně vydařil a kdo si oblíbil jejich zajímavý mix metalových a nemetalových odnoží, určitě doufal v pokračování v nastoleném směru a ve vytříbení všech nosných prvků.
I já jsem doufal, ale ono to nakonec dopadlo krapet jinak. Vnímám pozitivně, že tentokrát nejde o téměř sedmdesátiminutový zápřah jako minule, ale o necelou hodinku. Na „Metazoa“ představovala koňská stopáž jednu z mála slabin. Rovněž oceňuji udržení vysokého standardu grafické stránky díla. I „Dwellings“ je zdobeno krásným obalem, jehož přednosti zdaleka nekončí u frontcoveru. Do jisté míry se mi líbí i přitvrzení a větší přímočarost materiálu, ale zde už nemohu zůstat jen u chvály. Bohužel se přitvrdilo na úkor melodií a aranžérských bonbónků, takže v tomto ohledu je album „Dwellings“ poněkud hubenější. Ale ještě neodcházejte s flintou odhozenou do žita. Je něco, co mě k nahrávce neustále přitahuje (jak jsem vlastně psal už v prosincových choutkách). Ta atmoška, ten nevšední odér tkvící v dřevním zvuku mě pořád láká a tu a tam se přistihnu, jak mhouřím kritické oko nad některými nudnějšími pasážemi.
Ano, celých 55 minut hudby není plně zábavných a strhujících, objevují se i vatové momenty, oproti debutu ve větších chuchvalcích. Všechno podstatné je v rukou kytar, což je na jednu stranu sympatické (žádná aranžérská bublina), ale na druhou stranu zrádné, neboť samotné riffy ne vždy utáhnou celou desku. Kytarový tandem Cohon-Solis jich ze svých rukávů sype stále dost a velká část z nich má ty správné atributy, ovšem existuje tu i menší skupinka, která tak záživná není. Album začíná nemastnou neslanou skladbou „The First Man“, která hned zkraje deklaruje, že ne všechno z tvůrčí kuchyně Cormorant si zaslouží stupně vítězů. Skladba není špatná, ale chybí jí výrazné motivy, které by se vryly do paměti. S druhou „Funambulist“ už je to o dost lepší, zejména od druhé minuty se dějí věci, které je radost poslouchat. Komornější pasáž s bluesovou basou a rytmem a teskným čistým zpěvem pomalu přechází do emotivního kytarového sóla a odsud to už jsou Cormorant přesně tak, jak je mám rád. Následující rozverná instrumentálka „Confusion of Tongues“ splňuje má očekávání se stejnou intenzitou. Další rozsáhlejší věc „Junta“ je však ještě o kus lepší než její dva pochválení předchůdci. Skladba začíná temným doomovým riffem, který se táhne jako med, decentní sbor v pozadí mu přidává na ponurejší atmosféře. Zhruba ve druhé třetině se skladba láme a z komorního prostředí se dostáváme na bojiště, kde se situace mění z minuty na minutu.Velmi variabilní kompozice a v konečném součtu asi nejlepší položka z aktuální sbírky.
Následující „The Purest Land“ bych taky zařadil k tomu lepšímu z desky, kdyby mně na ní nevadil monotónní uřvaný vokál. Ten sice vypráví příběhy na celém albu, ale konkrétně zde by se lépe vyjímala jiná, méně „naturalistická“ poloha. S „A Howling Dust“ už je opět všechno v pořádku. Ze všech skladeb má nejsilnější folkový nádech a může se pyšnit jedním z TĚCH riffů, které můj sluch stimulují nejvíce. Závěrečná 12-minutová kompozice „Unearthly Dreamings“ by mohla být zlatým hřebem, borcem na konec. Nadpozemský začátek tomu i nasvědčuje, jenže následující minuty se docela vlečou a skladbu zachraňuje až její finiš, který jakoby chtěl dát zapomenout všemu nevýraznému na desce. Naštěstí toho není tolik, aby se to nepovedlo.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Prosinec 2011
Žánr:folk/doom/black
Arthur von Nagel - baskytara, zpěv
Brennan Kunkel - bicí, zpěv, klávesy
Nick Cohon - kytary, zpěv
Matt Solis - kytary, zpěv
1. The First Man
2. Funambulist
3. Confusion of Tongues
4. Junta
5. The Purest Land
6. A Howling Dust
7. Unearthly Dreamings

Cormorant
Diaspora

Cormorant
Metazoa

The Squirm
In A Decadent Apathy

Thränenkind
The Elk

Noostrak
Human Tragedies Every Day

Boris
W

Wovenhand
Refractory Obdurate

Riverside
Love, Fear and the Time Machine

Ketzer
Starless

Pallbearer
Heartless

Den Saakaldte
Pesten som tar over
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.