Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cosmic Putrefaction - Crepuscular Dirge for the Blessed Ones

Cosmic PutrefactionCrepuscular Dirge for the Blessed Ones

Victimer8.12.2022
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Třetí album Cosmic Putrefaction jako další prohloubení jeho variabilního death metalu.

Italský deathmetalový one man projekt Cosmic Putrefaction si udělal velmi dobré jméno na scéně dvěma předchozími alby At the Threshold of the Greatest Chasm (2019) a The Horizons Towards Which Splendour Withers (2020). Přičemž to první bylo z poloviny původně zamýšleno coby součást jiného autorova projektu Oaken / Throne. Až teprve pak se ukázalo, že Cosmic Putrefaction nebudou bráni na lehkou váhu a tento příběh bude mít pokračování. Obě alba vyšla u domácího labelu I, Voidhanger Records a s aktuální třetí deskou se přešlo k Profound Lore. Všechno dobré adresy, ze kterých je kontakt se světem veden správným směrem. Protože se ale o Cosmic Putrefaction zajímáme na Echoes vůbec poprvé, bylo by dobré si ho v kostce představit. Veškeré autorství má na svědomí Gabriele Gramaglia (jinak prostě G.G.), který je nebo byl aktivní hned v několika dalších spolcích napříč metalovým spektrem. Od post-metalu, přes black, až po experimentální death metal. Namátkou uvedu jména jako Turris Eburnea, The Clearing Path nebo Vertebra Atlantis.

 


Musím se přiznat, že má cesta k třetímu albu Cosmic Putrefaction byla trnitá. Materiál jsem si raději rozfázoval a nedělal unáhlené závěry. Nešlo o žádné odmítání, ta první a docela zdařilá oťukávání jsem podstoupil, ale dál se mi jít moc nechtělo. Nefungovalo to naplno. Death metal Cosmic Putrefaction ale není z těch, které by se daly odbýt třemi, čtyřmi poslechy a už si to namířit umetenou cestou k verdiktu. Je dobré se tomu věnovat s plným nasazením už jenom proto, že jde o death více vrstev a pod slupkou se ukrývá plejáda nálad a motivů. Crepuscular Dirge for the Blessed Ones je přes všechnu stylovou ostrost a někdy až grindové nasazení výpravná a atmosférická deska, což ale není žádné překvapení. G.G. jen dál hloubí tu svou zvláštní kombinaci světla a tmy, astrálních výprav do prostoru a surového podzemí.


Styl Cosmic Putrefaction bych v první fázi nazval atmosférickým death metalem. Až potom bych přidal další přiblížení a tvary. Jeho choré menu je postaveno na deathových, někdy black-deathových či rovnou grindových základech, ale jinak jde o hodně variabilní záležitost. Projekt je ve svém chrakateru stejně chaotický a technický, jako prostorový, temný a universální. Jeho vibrace spojují jeskynní zatuchlost s melodickými a otevřenými postupy, které v tomto případě nejsou jen náznaky, ale coby vyjadřovací prvek rovnocenný partner. Dost prostoru dostávají klávesy a trochu i akustická kytara, která se připomene ve skladbách Amniotic Bewilderment a Twisting Spirals in the Murk.


Třetí album Cosmic Putrefaction svým příběhem navazuje na to druhé. Pokud na dvojce zbloudilá duše skladbu od skladby ve jménu emocí a koncepční utopie následovala horizonty, dnes si uvědomuje, že je to marné. Nalezne nadějný úkryt v podsvětí, které skýtá mnoho chodeb a také teplo. Jednou z chodeb se dostane až do místa, které zobrazuje obal alba. Má jít o místnost mezi jeskyněmi, kde pobývá starý mystik a odkud je skrz okno vidět scéna padajících či sestupujících andělů.

 


Po hudební stránce desce dominují zvraty. Není problém drhnout podlahu tím nejsprostším rejžákem, aby po čase došlo k přenosu mimo podzemní sluj a v závěru alba si lze jeho atmosféričnost vyloženě užívat. Berme ale zvraty v pravém slova smyslu, nejde o přeplácanost a změny jako pěst na oko. Cosmic Putrefaction jen touží zachytit mnohé a i když to chce svůj čas, nejde o nějakou šílenost. Jestli intro desky neotevře skoro nic, tak druhá věc Sol's Upheaval Debris vtáhne do hnilobného světa atmosfér a chaosu ukázkově. Hrubé riffy rezonují tmou, prostředí je stejně hnusné jako vznešené a po chvíli zazní i varhany. Neustále se proměňující nálada, to nafukování a splaskávání trvá po celou dobu desky. Technické vychytávky střídá oldschoolový patos a jistota, a i atmosféra se mění z té vzletné v ponurou až pohřební (jakou se třeba kdysi mohli chlubit Disembowelment). Brutalita i emoce v jednom, s tím, že postupně v náznacích (např. v Twisting Spirals in the Murk) a na samém konci desky (titulní věc) úplně, se dostane dopředu atmosférická složka. Dobrá práce, to rozhodně ano. Výživná, nervně mystická a s velmi slušným vokálem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky