Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Daylight Dies - A Frail Becoming

Daylight DiesA Frail Becoming

Michal Z3.1.2013
Zdroj: MP3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CDP-315; Sennheiser HD 202
VERDIKT: Ryzost, uvěřitelné atmosféry, melancholické melodično a uctívání doom žánru jsou hlavními devizami současných Daylight Dies. To, co u evropských ikon žánru ztrácím, za Atlantikem nalézám.

Po čtyřech letech se američtí náladotvůrci Daylight Dies dokopali k vydání další porce melancholie a tíživých melodií "A Frail Becoming". Album zní kompaktněji a dotaženěji než předchůdce. Drsnost deathového dochucovadla se z hudby pomalu vytrácí a kapela se vyloženě pohybuje v šedém melancholickém vesmíru. Na druhou stranu dochází dech pestrosti, která byla dříve hmatatelná skladbu od skladby. Beru to však jako daň k sevřenějšímu a celistvému výkonu. Ubyla naštěstí pachuť z inspiračních předloh, které předchozí album zneužívalo až příliš. Přináší totiž porci onoho něčeho navíc, co činí nahrávku zajímavou nad šedostí průměrnosti. 

 

Daylight Dies si pevně opečovávají vlastní styl, který načrtli albem „Dismantling Devotion“; album následující a roky ticha po něm možno brát jako zpytování chybného kroku z vytyčené vlastní stezky. Melancholie, které jest dovoleno vykvétat na podhoubí zmaru a tíživých, svírajících středně rychlých temp, jsou více než živé a dovolují vstoupit do nehmotna a kráčet společně s hudebníky jejich fantazií. Hustota a nepropustnost nálad nedovoluje jediný pohled z rámce ven, do reality. Tak tomu je do posledního tónu, který hudebníci chtěli vyřknout. Plnotučné melancholie a nefalšované tíživé nálady, rytmy stvořené vyspělými lidmi, kteří nalezli vlastní místo a způsob vyjadřování. Vše plyne jaksi samozřejmě a švy mezi klidnými a energií nabitými částmi jsou příjemné a inteligentně nepatrné.

 

O původnosti a originalitě souboru netřeba diskutovat. Tyto vlastnosti se u Daylight Dies nenacházejí, neb jsou "pouhými" řemeslníky stylu. Inspiračních souborů, které pánové vyvolávají z paměti, je zástup. Myslím, že každý, kdo tuto kapelu zná, nehledá u ní nic převratného. Činím tak i já. Jen se nechávám unášet hudbou.

 

Daylight Dies se naučili velmi kvalitně využívat jemnějších materiálů. Nesklouzávají k jejich užívání nadbytečně, ale jak už je u těchto Američanů pověstné, sahají k nim skutečně v míře potřebné. Album tak není bouráno na fragmenty, ale stále funguje jako celistvý živoucí organismus. Hudba pramenící ve sbírce „A Frail Becoming“ bezpochyby patří k dnům probouzející se zimy a dlouhých stínů. Na hlavu nasáklou chmurnými náladami přikládám chladivě příjemný obklad - Daylight Dies.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Joblik / 4.11.12 21:12

No,65'%.... Kritici... Za mých mladších let nějaké recenze nebývaly a přitom povstaly kapely jako Root,Törr.Assessor,Kryptor,Debustrol,Arakain už tu byl... Bylo by zajímavé číst nějakou kritiku na díla,která jsou dnes kultem.Co bylo dobrý se mezi lidma rozneslo a o to jde. Takže bych si cenil těch 90-ti %. Osobně bych dal tak 80-85 %.A to díky zpěvu.Ano taky tady podle pana recenzisty vidím nejslabší článek.Ale to díky ne v recenzi uvedeným příčinám.Osobně mi zpěv přijde kapánek utopen oproti ostatním nástrojům.Todle mi tam nesedí.Proto je to kapánek nevýrazné.Pustím si Vader,pustím si Morgoth,tam je zpěv další nástroj,nástroj který možná přečnívá i nad ty ostatní. A poslední věc - uřvanost a štěk do thrashe patří,tak to má být.Nic mě nedokáže vytočit víc,než když Toužimský zpívá věci z 90-let (hlavně Amadeus) a cpe tam co nejvíc harmonických linek,juva to mě tak točí !!! Takže štěkat a řvát,kurva vždyť ten život se s náma přece taky nemazlí...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky