Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dead Letter Circus - This Is The Warning

Dead Letter CircusThis Is The Warning

Ruadek6.10.2012
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: Ipod / Koss Porta Pro
VERDIKT: Australský objev, kterému to šlape skutečně dobře. Nic složitého ,dokonale zahraný alternativní rock moderního střihu.

Tak tahle banda Australanů mě svého času dostávala opravdu velmi hodně. Zpočátku to znělo jen jako zajímavá alternativně-rocková placka, ale časem jsem si prostě navykl a už jsem se v tom koupal den co den. Kluci mají zvláštní kouzlo naprosté chytlavosti, až podlézavé hitovosti a kouzlí silné melodie.

 


ALTERNATIVNOST

Přestože je to prvotřídně melodické a má to jasný tah na bránu, stále se drží ve svých mantinelech a zní dostatečně syrově,  aby se to nezařadilo do rádiového kolotoče šestákových hitů. Co skladba, to nějaká jiná nápaditá linka a řvoucí kytary hoblované až na kost kloubní běloby.
 
ENERGIE

Vlastně celá první polovina alba je jedna velká vlna hybného toku. Žádná dlouhá intra, žádné koncepční vysvětlování a zdržování. V tomto případě by to bylo jen na škodu. Hudba tepe od prvního okamžiku a já vřele doporučuji tuto bandu poslouchat opravdu hlasitě. Za všechny ostatní skladby, co se týká energických dávek a gradace, vyzdvihuji This Long Hour jako jasného favorita. Skladba napíná, převaluje se a vyčkává a pak kope, skáče a rozjede se jako lokomotiva. Takoví Muse ve svých dravých počátcích třetího alba Absolution.  

STÁLE SE NĚCO DĚJE

Ano, je to tak. Když už máme zesíleno na maximální únosnou mez a stepují nám bubínky, obklopí nás vesmír plný zvuků. Rocková sestava s jedním syntenzátorem, co tepe kdesi u země společně s baskytarou a jinak nic navíc. Ani jediná nadstavba líbivosti, orchestrace, prostě nic. Hravé a úderné kytary jsou tu vlastně tím vším, co tu dostává největší porci prostoru.
 
KOMPOZICE

Všechno je to výborně složené,  nic se zbytečně samo nevykrádá a neopakuje, ač se frčí podle podobné šablony od startu do cíle. Je to temné, udržuje si to v sobě potřebné napětí a díky hráčskému umění propojenému v symbióze s hráčským uměním všechno velmi přitažlivé a atraktivní. Má to nějaké slabiny? Prozatím bych viděl, že nemá. Debut je absolutní nářez, obsahuje přesně namixovanou porci hitovosti a dravosti. Má to výtečný zvuk (na dobrých sluchátkách oceníte nejvíce) a produkci. Obal alba taktéž na výbornou. Prozatím nemám na co nadávat, jsem ale zvědav na album číslo dvě. Hodně jim podobných alternativců do toho začne házet smyčce, ztratí energii a veškerý materiál nějak vyšumí. Dead Letter Circus doufám nebudou ten případ.

 

 



Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky