|
|
||||||||||

Fu Manchu jsou z mého pohledu kapela, kterou je snadné mít rád, ale zatěžko milovat. Hromada desek, kvalita slušná ale taková, která ze židle nikoho nesrazí. Což samozřejmě nebrání užít si každou novou desku a stejně tak to není na závadu při pasování sebe samého do role fanouška. Jen je potřeba mít na paměti všechny limity a slabiny. Ne snad proto, aby jsme se do nich strefovali, ale z prostého důvodu pevné půdy pod nohama, která umožňuje mít rád kapelu (či kohokoliv jiného) i s jeho neduhy a rozmary. Což je možná víc než bezmezný a samozřejmě slepý obdiv.
Úvodní slova určitě nemají být obhajobou slabé desky, ať už z důvodu, že nemám potřebou cokoliv obhajovat, nebo prostě proto, že „Gigantoind“ určitě není slabou deskou. Dvojice skladeb „Dimension Shifter“ a „Invaders on My Back“ jsou naopak skvělé otvíráky alba, které přesně zapadají do víc jak dvacetileté tradice Fu Manchu, a které vás chytnou, ať už jste stálí zákazníci nebo nově příchozí. Odporovat zlým jazykům, tvrdícím něco v tom smyslu, že z podobných (až stejných) surovin Fu Manchu vaří už hezkých pár let, je v podstatě zbytečné, mají pravdu. Kvarteto vedené Scottem Hillem progresivní ambice nemá, jemu stačí pár hitových skladeb, rychlé auto s ženskou na kapotě, slunce nad hlavou a kousek pouště za domem.
Z úvodních dvou skladeb (a to včetně pro někoho možná nezajímavého, pro jiného naopak nápaditého závěru první z nich) by se mohlo zdát, že Fu Manchu jsou nazpět v plné síle, ale další vývoj událostí na nahrávce prvotní nadšení nahlodává. Ať už „Anxiety Reducer“, „Mutant“ a hlavně pak závěr desky představují místa, ze kterých je cítit nedokončená hudební myšlenka, nedotažený nápad, místa, která díky vloženým instrumentálním pasážím narušují spád alba. To, co bylo tak příjemné v závěru „Dimension Shifter“, dále na albu nefunguje a z posledních minut „The Last Question“ mám dojem pouhého získávání času k dobru.
Vedle těchto hlušších míst album nabízí standardní stoner rock ctící dobré jméno kapely („No Warning“ nebo „Triplanetary“), i když i tady lze – především u první jmenované – nabýt dojmu střílení slepou municí kamsi do větru. Snad nejlepší skladba se ukrývá v druhé polovině alba, přiměřeně dlouhá a co do výrazu a použitých postupů dosti komplexní věc. Jde samozřejmě o „Evolution Machine“, která pojí jak přímočaré pasáže, tak chvilky instrumentální meditace do jednoho slušivého celku.
Ve výsledku album „Gigantoid“ nijak nepřekvapuje, k nalezení jsou skladby silnější i slabší, fajnšmekři můžou studovat množství použitých kytarových efektů nebo malé, ale sympatické snažení hlasitosti na úkor vyšší dynamiky oproti předchozí desce, což obzvláště vynikne při navazujícím poslechu. Nahrávka nepatří k nejlepším v diskografii kapely a už vůbec ne k převratným albům, navíc po prvotním „wau“ efektu postupem času ztrácí na síle a řadí se k žánrovkám, kterých je všude hodně. Tím se obloukem vracím k úvodu, protože i tuto desku lze pokládat za sympatickou a lze si ji bez problémů užít. Jen s vědomím jejích hranic.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Duben 2014
Žánr:stoner rock
Scott Hill - kytara, zpěv
Brad Davis - baskytara, zpěv
Bob Balch - kytara, zpěv
Scott Reeder - bicí, zpěv
1. Dimension Shifter
2. Invaders On My Back
3. Anxiety Reducer
4. Radio Source Sagittarius
5. Mutant
6. No Warning
7. Evolution Machine
8. Triplanetary
9. The Last Question
10. Robotic Invasion (pouze na digitální edici)


Fu Manchu
Clone of the Universe

Marilyn Manson
We Are Chaos

Swallow The Sun
When a Shadow Is Forced into the Light

Mother Love Bone
Shine (EP)

Dissolving of Prodigy
Echoes Of My Sadness (Reedice)

Nordjevel
Nordjevel

Skinny Puppy
Weapon

Vader
Welcome To The Morbid Reich

The Black Angels
Indigo Meadow

Chaos Invocation
Devil, Stone & Man

Mono
You Are There
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.