|
|
||||||||||

GEHENNA jsou zhudebnělým zlem. Myslet si cokoli jiného je bláhové a malé. A je úplně jedno, jestli zdroj jejich zbídačených smyslů nese punc syrové atmo blackovky z dob "Malice", nekompromisních úderů "Adimiron Black", deathem načichlé vraždotéky "Murder", nebo je původcem všeho nekalého chlad průmyslových budov ve stylu "WW". Všude byl přítomen ten neodmyslitelný hněv vtěsnaný do každého tónu. A je přítomen i dnes. GEHENNA jsou zpět.
Další z mocných návratů po x letech. Tentokrát v duchu nemocných disharmonií samotného pekla, bez příkras, šokantních proměn a definice moderního zla. GEHENNA se vracejí s udusaným analogovým projevem, kdy křičí své bolesti přikrčeni v podřepu v prastaré chodbě hluboko v podzemí. Tolik ke smradu z reproduktorů. Nyní k tvorbě samotné.
Démoni ze stavangerských doků jsou na novém albu cíleně monotónní, nakažení infekcí starých black metalových tradic domoviny a hlavně nehledají nic jiného, než co jim dala pekelná coura do vínku. Syrovou černě kovovou hmotu, kterou dnes není třeba oplétat dalšími prvky, atmosférou, ani nějakou (byť svinsky zlou) podivuhodnou progresí. Nové dítě GEHENNA je netužší formou bytí v genezi black metalového hájemství. Urputně nevyvinutý harant štěkající své tekoucí sliny z chřtánu, schoulený v klubíčku v podzemní spleti temných uliček a řídící se pouze svými pudy. Zejména v dusivě pomalých tempech jen tento pocit markantní.
Říct, že bych od počátku sdílel nadšení a pocit dokonalosti, lhal bych. Už ten tak trochu naivní obal s okřídleným smrťákem a norskou krajinkou, to byl spíš důvod k pousmání. Obsahem záměrná nevýraznost mi plácla na stůl stejně nevýrazné rozpoložení. Až pak, kdy člověk přijme pohnutky kapely a zjistí, že sbírka nových skladeb není jen omšelou vzpomínkou na přelom 80. a 90. let, ale slušně odvedenou prací, na kterou dohlíží letka veteránů. A ti ví co a jak. To ale nic nemění na mém vřelejším šmátrání v minulosti, které trvá. GEHENNA dnes přichází z albem, které vás na první poslech nejspíš neohromí, ale předkládá důkaz o své identitě a schopnosti zaujmout svým pohledem na pravost black metalu i v těchto dnech. A to se cení.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Indie Recordings
Vydáno:Říjen 2013
Žánr:black metal
Dolgar - baskytara
Sanrabb - kytara, zpěv
Skinndød - kytara
Slaktaren - bicí
1. The Decision
2. Unravel
3. Nothing Deserves Worship
4. Nine Circles of Torture
5. A Grave of Thoughts
6. Lead to the Pyre
7. End Ritual
8. Death Enters

Gehenna
Adimiron Black

Gehenna
Murder

Nocte Obducta
Karwoche (Die Sonne der Toten pulsiert)

Aherusia
As I Cross The Seas Of My Soul

Automb
Esoterica

Austere
Corrosion of Hearts

Ty Segall
Freedom’s Goblin

Boris
W

Chapter V:F10
Syndrome

Glaciation
Ultime éclat

Lunar Mantra
Psychosomatika (EP)
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.