Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Graveworm - (N)Utopia

Graveworm(N)Utopia

Lyriel1.1.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: (N)Utopia není tím nejlepším, co kdy Graveworm vydali. Přesto její význam není malý a rozhodně ne průměrný.

Mezi nejlepší kapely, kterými se může italská scéna opravdu chlubit, patří formace Graveworm. Takhle dark metalová skupina, v době dnes recenzovaného alba ještě šestičlenná, přivedla na svět již 8 nahrávek, z nichž jako poslední spatřila v roce 2011 denní světlo deska "Fragments of Death". Fanoušky nejlépe hodnocené album je ale stále "(N)Utopia", které si i po letech zaslouží pozornost. Když jej srovnám s předchozími alby, "(N)Utopia" se vyznačuje vyšší úderností a větším důrazem na (death) metalovou tvrdost.

 

Frontman, Stefano Fiori, má na vedení svých hlasivek opravdu talent a je to znát už v úvodní skladbě alba, kde se s přehledem pouští do niterného chrapotu. Album je navíc okořeněné  masivní klávesovou hradbou, za níž stojí černovlasá kráska Sabine Mair. Vysoký standard alba je umocněn i díky chorálům, které jsou slyšet snad v každé skladbě.

 

Deska není uvozena žádným intrem, ale rovnou podsouvá posluchači do uší celkem slušný nářez. Každá ze skladeb náramně dobře šlape, má parádní nádech a obnáší umírněnou metalovou agresivitu. Jemné, táhlé tóny kláves ve skladbě "Hateful Design" v kombinaci s hlubokým chraplákem, který Stefano střídá s vyššími polohami, zní zatraceně dobře. Nicméně na následující rytmickou "Never Enough", která je pro mě na albu nejlepší, opravdu nemá. Tady musím jednoznačně ocenit bicí a především hru na double pedál, který tomu dodává dokonalý podklad. Tlumený hluboký hlas se přibližně v polovině mění na příjemně ječivý požitek, který se mísí s jemnými klávesami. Ani "Timeless", která je v tracklistu nejpomalejší, rozhodně neuškodí. Na albu nechybí ani instrumentální skladba, melancholická "Deep Inside". Předposlední skladba je hned ta tam a přichází poslední, "Losing My Religion". Jakožto sladká třešnička na dortu mě naprosto oslnila a přesvědčila o tvůrčích schopnostech tohoto uskupení. Jde o metalovou předělávku skladby od R.E.M., která pro mě představuje v tomto provedení opravdový skvost.

 

Celkově musím hodnotit tuto desku velmi kladně. Kapela hodně vsadila na rytmiku a udělala dobře, protože ta tomu dodává opravdovou šťávu. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

DRUMMER / 7.1.13 17:14odpovědět

Parádní recenze! Fakt supr bomba :-)

Milan "Bhut" Snopek / 3.1.13 8:37odpovědět

Sice v mém osobním žebříčku stále vede Scourge of Malice, ale (N)Utopia je hned těsně za ním :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky