Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Krallice - Demonic Wealth

KralliceDemonic Wealth

Victimer6.5.2021
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Když je black soustavně ohýbán ve jménu Krallice. Tentokrát se spoustou kláves a v přidušeně epickém módu.

O nepoddajné černozemní konání blekošů Krallice jsme v rámci jejich bohaté diskografie zavadili jenom jednou a není se čemu divit. On totiž průlet jejich alby stojí vždycky hafó práce a ne každému se tyto dobrodružné výpravy s nejistým výsledkem chce podnikat. Krallice jsou nezmaři, kterým není nic svaté, hlavně to jejich soustavné ohýbání black metalu. Platí za avantgardní tyrany, podivíny, cestovatele galaxiemi možností a věčných neurčitostí. Jejich experimentální muzika není pro každého a abych řekl pravdu, s jejich tvorbou jsem si v určité fázi přestal zcela rozumět. K té jejich velice slušné kadenci alb jsem začal přistupovat ve stylu pokus - omyl a až příliš často jsem se přistihl v pozici, že tady nemám co pohledávat. Můj současný vztah ke kapele je tedy velmi vlažný. O to více jsem zpozorněl u prvního vzorkování nového alba Demonic Wealth, protože to nabízelo jiný rozměr jejich zbídačené tvorby, více syntetiky a podivné kombinace cest za běžné chápání a zatuhnutí v bodě 0.

 


Demonic Wealth je plastický lo-fi black. Na koleně vytvořená nahrávka, ve které se to pne do výšin, ale ve skutečnosti to má děravé boty a z kapsy kalhot se vykutálela Rubikova kostka. Nebo jak praví sama kapela - nahrávání probíhalo v polních podmínkách - v telefonu, v autě, v jeskyni a já nevím kde ještě... A přesně tak Demonic Wealth zní. Neumětelsky přízemně, jako by ten mobil ještě někdo schoval do krabice od bot a nechal na ní sedět domácího mazlíčka. Kreativní a nezařaditelní byli Krallice odjakživa. Dnes je ale veškerá kreativita vystavena podivnému vybržďování, což nakonec vícero poslechy patří víc zvuku alba, jak samotnému muzikantství. Ona tam zkrátka je, nešlo by to bez ní. Jen se jí dostat na kobylku, snažit se celou tuhle anabázi a koncept pochopit, to je zase i v takto režírované přízemnosti docela oříšek.


Když jsem minule psal o Vide od Emptiness jako o covid albu, novinku Krallice vnímám prakticky stejně. Jen jsme přišpendleni k podlaze trochu jiným způsobem. Zase je to o malém prsotoru k pohybu, byť je Demonic Wealth silně atmosférická záležitost. Jsou jsou na ní tuny kláves, podivných i příjemných s kapkou nostalgie. Jsou jako hmota vystupující z vaty, v níž je black metal Krallice napěchován. Ano, je to pořád black metal a oni mu znovu ubližují a celý jeho pekelný manýr vystavují pozemským hrátkám, kde ho jednou kopnou do zadku, aby ho za něj vytáhli zpět a dali mu co proto syntetickým klystýrem. Jedna strana alba ryje ještě hlouběji do černozemních praktik, druhá ho vynáší do atmosféry a nakládá mu mocné údery kabeláží a programovaným mučením. Často se může zdát, že je to právě syntetika, kdo albu velí, ale zdání klame. Na pozadí telefonu je temný brčál, ze kterého se ozývají mrzké kreatury a jejich hlad po zabíjení. Jen jsou takové... k pousmání.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/kralliceband.jpg


V jistých momentech jsem si vzpomněl na naše Master's Hammer. Ne, že by se hoši z Krallice probudili stejně odkopaní, ale ta epika a chuť povznášet a přitom kálet na black je si nakonec docela blízká. Akorát našinci jsou mnohem atraktivnější. Tady je navíc cítit ten pocit izolace, vyčlenění se ze společnosti. Hlava už z toho blázní, pomalu nic se nesmí, a tak nezbývalo než dát dohromady materiál, ve kterém se to pere. Evidentně progresivní hledí zapíchnuté do země a kutající uhlí v synthwave nastavení. Nadhled a rozvaha a pak taky šílenost v očích, vtip a ne úplně uvěřitelná vážnost situace. Jako když se v ukrutné sypanici ztlumené na minimum rozjede klenutý klávesový motiv, do něj vokalista chrčí a šeptá v jednom, a z druhého konce zní cosi jako hororová epizoda říznutá dungeon pohádkářstvím - však si poslechněte song Sapphire.


Krallice si z nás na Demonic Wealth dělají dobrý den, ale vlastně jen šperkují co už tropili v minulosti. Teď jsou v nich navíc k zachycení ozvěny starých novoromantických kapel, klidně i The Cure, ale taky Kayo Dot, kteří tu svou avantgardu umí taky řádně zaprasit syntetikou. Když si ale srovnám vedle sebe Vide od Emptiness a Demonic Wealth v rámci jakési izolovanosti a specifického průběhu nahrávání, vyhrávají u mne hoši z Belgie, kteří ten svůj koncept pojali se vším všudy. Krallice... Krallice jsou pořád ti nevybouření blázni, kterým málokdo rozumí. Přesto u mě pookřáli a baví mě víc, než na minulých deskách.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky