Recenze: Ladislav Pazdera

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

Ladislav PazderaChiaroscuro

Ruadek20.12.2023

Zdroj: CD - promo od AMPromotions

Posloucháno na: discman OneConcept CDC 100 BT + bedny Presonus Eris E3.5

VERDIKT: Akustická deska, která nabízí vyzrálou instrumentaci v naprosto čistém podání, bez příkras. Pojetí, které dává smysl. Přesto si myslím, že ji Ladislav mohl pojmout barvitěji.

S díly vyloženě akustickými se nesetkávám příliš často, a pokud už na to dojde, jsou to neo-folkové kusy. Tahle deska má jiné nálady, přestože je podobně smutná i melancholická, jako dokáží být Vali a strhující (Sorocco) podobně jako Ulvesang. Z desky čiší klid, podobný zahloubaným Tenhi.

Ladislav Pazdera svou desku uvádí těmito slovy:

Chiaroscuro je malba tvořená tóny. Je to hudební autoportrét, odraz toho, kdo jsem a co hledám. Je o objevování nového, je to vzrušení z neznámého. Je o příbězích z dalekých zemí, o jedinečných a klidných okamžicích, o snech, které se stávají skutečností v podobě hudby.

Souhlasím, deska se dobře poslouchá a je z ní cítit všechno to koření, nálady a citlivost. Je to cesta, kterou nás hudebník se svou kytarou provede, a on si určil pro tento prožitek kytaru jako jediný dominantní nástroj. Problém nastane ve chvíli, kdy posluchač potřebuje ještě něco víc, než jen kytaru. Nebo zatouží po dramatičtější poloze. Tohle umí Estas Tonne, jehož mi orientálnější nebo agresivnější písně, připomenou (A Girl From Istanbul a hned další Recuerdo).

Ladislav Pazdera má za sebou nádherné úspěchy a věřím, že by jeho deska dokázala být daleko barvitější. Přesto se uchýlil k civilnější a intimnější formě svého hraní, která není pro každého, do které je třeba se umět proposlouchat. Snížit tep na rychlost prstokladu a chvíli na nic nemyslet, a jen vnímat každý tón jinak výborně nazvučené desky. Umíte to? Pokud ano, tuhle půlhodinku si užijete. Pokud ne, zkuste třeba mnou jmenovaného Estase. Já z díla cítím trochu zbytečně sešlápnutou brzdu, umírněný rozlet, jaký dílu lehce chybí.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!