Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Lahar - Až přijde čas (EP)

LaharAž přijde čas (EP)

Bhut23.1.2013
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: PC, Accord 2.1 SW 1800 EU, 2x13W + 1x30W
VERDIKT: Výborní Lahaři vpustili do světa koncepční EP Až přijde čas. Thrash metal jak prase, který neomrzí. Vyvedený kousek.

Kapelu Lahar snad netřeba představovat. Na scéně jsou již deset let a na kontě mají pět splitek, dvě řadovky a jedno EP. Dnes se podíváme na dosud poslední počin, kterým je právě ono EP, jehož jméno zní Až přijde čas.

 

Celá nahrávka skýtá „pouhé“ čtyři skladby, které jsou vzájemně provázány v jeden celek. Nejen díky textové schránce, ale zejména díky nepřerušenému poslechu. Vše se rozprostírá na svázané ploše osmnácti minut. Nahrávalo se v Hellsound studiu u Honzy Kapáka (Avenger) a celá krása byla do světa vpuštěna skrze Doomentia Records. Realizace proběhla na jednostranný vinyl se sítotiskem na B-side. Obal nesoucí se v duchu předchozích artworků opět zhotovil Andrei Bouzikov (další práce můžeme spatřit u Avenger, Municipal Waste, Cannabis Corpse, či Bio-cancer a dalších). Inu, vše je to krásně zpracované včetně zvuku! A co tedy hudba?

 

Narvat tolik energie do necelých dvaceti minut se málokomu povede. Lahar tohle dokázali s naprostým přehledem. Odkaz na starý thrash čiší z jednotlivých pasáží přímo nádherně. Do toho všeho kapela přimíchala ještě dávku živelnosti hardcore scény. Když jsem prvně slyšel debut Oběti doby (2008), přišlo mi vše takové podobné a opakující se. Druhý zářez Umění strachu (2011) ve mně vyvolal více pozitiv. Řekl bych, že po této nahrávce se také strhla pravá lavina Lahar. Zdá se tedy, že na Až přijde čas je kapela na vrcholu. Ovšem toto tvrzení nechci příliš podsouvat, abychom ještě nebyli překvapeni. Nahrávka je to velice vyspělá a silná. Řemeslně výborně zpracovaná, bez absence nudy a vaty.  Skutečně vynikající dílo v rámci kompletní diskografie skupiny, ovšem nějakou tu rezervu, bych si s dovolením ještě ponechal pro čas budoucí, který má zjevně přijít.

 

Tak jako běsnící sopečný popel a ztuhlé kusy lávy, vyřítí se první okamžiky skladby Krev. Otěže se nepovolují a v divokém thrash metalu, za který by se nemuseli stydět ani lídři tohoto žánru, se pokračuje do další věci – Oheň. Ten bezprostředně vystřídá neméně živelný Mráz. Celou řinoucí se hmotu ukončuje až závěrečná Déšť, která svým názvem i zvukem vše smyje do prázdného ticha. Lahar se přehnal velkou rychlostí a zanechal po sobě památky, které si budou všichni moc dobře pamatovat. Téhle kapele vážně fandím. Takto silný materiál jsem v tomto žánru dlouho neslyšel. Jsem uhranut a netrpělivě vyhlížím blízké koncerty a nadcházející další počiny. Tleskám, bravo!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 23.1.13 8:36odpovědět

Vinyl krásná práce je - jako ostatně vše, v čem je zainteresováno vydavatelství DOOMENTIA. Tento LAHAR je lahůdka, natlakovaný thrashing, který se směje všem CZ true kult legendám, hlásícím se k thrashi... Ovšem je pravda, že svoje taky dělá krátká stopáž, ta je ku prospěchu věci. A nejenom proto, že takovýhle nářez by mohl při delší stopáži posluchače zabíjet :-):-) Skvělá práce po všech stránkách.

Jirka D. / 23.1.13 6:37odpovědět

Je to průplach a je fajn, že trvá jen čtyři skladby. Projížděl jsem kdysi předchozí "Umění strachu" a ten kopec energie mi začal splývat v jeden celek. Méně je někdy více... A ten vinyl bude podle fotek krásná práce.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky