Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Marilyn Manson - Get Your Gunn (SP)

Marilyn MansonGet Your Gunn (SP)

Jirka D.14.2.2011
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Technics SL-PG390 / Technics SA-EX140 / Dexon Adagio 70
VERDIKT: Historický artefakt pro sběratele, který nebude mít pro běžného posluchače valné ceny.

Proti všem svým zvyklostem se pokusím napsat i něco málo na dva singly, které měly podpořit první album Portrait Of An American Family. Oba dva totiž vyšly v klasické velké krabičce a nikoliv v běžně používané singlové placce, takže opticky vypadají jako běžné CD. To je vše, prostě mám toto období Mansonovy tvorby rád, víc v tom nehledejte. (Pátraví jedinci zcela jistě namítnou, že singly byly celkem tři a budou mít pravdu. Dope Hat bohužel nevlastním).

 

Prvním singlem je Get Your Gunn a jak už sám název napovídá, titulní skladnou bude píseň číslo sedm z portrétu. Uvedena je v klasické, neupravené verzi stejně jako Misery Machine, která na singlu zaujímá druhou pozici. Tady nic nového pod sluncem, pouze jakési lákadlo opatřit si album celé (tento singl vyšel asi týden před studiovou deskou). Třetí skladba nese dlouhý název Mother Inferior Got Her Gunn a jde o remix titulní písně, o který se postaral Trent Reznor. Remixy celkově se měly stát hojně využívanou živnou půdou v počátcích tvorby MM a do značné míry se uplatnily na druhém singlu, ale hlavně a především na druhém albu Smells Like Children. Jak jste na tom s přijímáním remixů, nevím, osobně nemám tyto hudební výtvory příliš v lásce a raději se jim vyhnu.

 

No a posledním obsaženým kouskem je nejdelší počin v dějinách kapely MM, téměř třináct minut trvající Revelation #9 (aspoň o žádném delším kusu nic nevím). Ve skutečnosti ale nejde mluvit o skladbě jako takové, protože celý opus je koláží samplů, hlasů, pozpátku nahraných zvuků a dalších jiných zvláštností. Další z experimentů, který má prověřit, co všechno jsou schopni fanoušci kapely zvládnout. Být to někdo jiný než MM, ani kočka by po tom nezamňoukala.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky