Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Misery Index / Lock Up - split (7" EP)

Misery Index / Lock Upsplit (7" EP)

Jirka D.10.2.2013
Zdroj: oranžový splatter 7" vinyl (# DDR 553)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Dost jsme si zablbli, zpátky k novince Stevena Wilsona.

Musím si něčím spravit chuť. The Foreshadowing mě ukolíbali téměř k zimnímu spánku a můj pracovní řád na šichtě se s něčím podobným neslučuje. Sedmipalcové splitko Misery Index a Lock Up užívám přesně k tomuhle účelu – rozproudit krev, zahnat únavu a propláchnout tělo trochou čistého metanolu. Neznám ideálnějšího společníka na konec vinylového večera, když hrozí usnutí u dalšího dvanáctipalce.

 

Představovat kapely? Kardinální blbost, kdo nezná, nechť se odporoučí do základní školy a projde si znovu devítiletku. Jejich spojení? To už je podstatně zajímavější! Tenhle sedmipalec vyšel v půlce roku 2011 u tuzemských Damage Done records a to hned ve třech barvách desky, v celkovém nákladu tisíce kousků. V těchhle nihilistických časech nemalá edice...

 

Chrastivá přímočarost Lock Up si nic nezadá s bratrskými Napalm Death a tak i na stranu singlu vecpala tahle all-star čtveřice dva čistě mířené projektily tanečních rytmů a jakostně zabalené energie. Zběsilé výpovědi do dvou minut, po nichž se budete muset znova učesat a posbírat po podlaze zuby a odhozenou důstojnost. Snad ještě uklidnit sousedky, prý vám nějak rachotí pračka. Vedle Lock Up působí Amíci Misery Index civilním a uhlazenějším dojmem, kytary nemají problém střihnout melodickou linku či ze sebe vydat jedno chytlavé sólo, tempo je volnější a sousedkám postupně klesá tlak. „Siberian“ je skladbou celkem dlouhou na poměry stylu i kapely, ale seskládání motivů a kapitol o útrpnosti lidského ducha kdesi v tundře funguje přijatelně.

 

Tady prostě není co vymýšlet, neposlouchám rockovou operu a nesnažím se objet zeměkouli na Cartmanově tříkolce. Tohle splitko se sjíždí účelově a vždy jako bonbónek na závěr. Není ale problém zhltnout celý pytlík. Mňam.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Joblik / 4.11.12 21:12

No,65'%.... Kritici... Za mých mladších let nějaké recenze nebývaly a přitom povstaly kapely jako Root,Törr.Assessor,Kryptor,Debustrol,Arakain už tu byl... Bylo by zajímavé číst nějakou kritiku na díla,která jsou dnes kultem.Co bylo dobrý se mezi lidma rozneslo a o to jde. Takže bych si cenil těch 90-ti %. Osobně bych dal tak 80-85 %.A to díky zpěvu.Ano taky tady podle pana recenzisty vidím nejslabší článek.Ale to díky ne v recenzi uvedeným příčinám.Osobně mi zpěv přijde kapánek utopen oproti ostatním nástrojům.Todle mi tam nesedí.Proto je to kapánek nevýrazné.Pustím si Vader,pustím si Morgoth,tam je zpěv další nástroj,nástroj který možná přečnívá i nad ty ostatní. A poslední věc - uřvanost a štěk do thrashe patří,tak to má být.Nic mě nedokáže vytočit víc,než když Toužimský zpívá věci z 90-let (hlavně Amadeus) a cpe tam co nejvíc harmonických linek,juva to mě tak točí !!! Takže štěkat a řvát,kurva vždyť ten život se s náma přece taky nemazlí...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky