Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Morgue Son - Impure Speculum Replete With Eeriness

Morgue SonImpure Speculum Replete With Eeriness

Victimer8.11.2012
Zdroj: CD promo
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Upřímná inteligentní metalová nahrávka, čím dál více stranou od těsných šablon a stylových omezení.

Jak praví staré známé rčení, s poctivostí nejdál dojdeš. A zrovna takový pocit mám z vývoje moravských MORGUE SON. Vývoje otevřenému novým možnostem, vlivům a vnímavému začleňování nalezených linek jak v původním rockerství, tak celkové atmosféře. MORGUE SON nastoupili určitou cestu, po které krok za krokem pokračují, dobře si pamatují její hlavní zastávky a sami se z nich učí. Stali se kapelou, která se postupem času etablovala v progresivním a pružném metalovém výrazu, díky čemuž termín metal nemusí nutně znamenat stokrát použité a obnošené. Kdo by taky nosil seprané hadry s děravými kapsami...? Novinku pojmenovanou "Impure Speculum Replete With Eeriness" po hudební stránce vidím jako čisté album, jehož poloha je v hledání nových prostor a síla v jejich objevování. Což ostře kontrastuje s názvem samotným, neboť nastavená zrcadla mají do pozitivně laděné čistoty děsivě daleko.

 

Album, jež bylo pořízeno v době končící zimy letošního roku ve studiu UnArt, může za tento krok jen poděkovat. Zvuk novinky mě opravdu baví, nic v něm na sebe zbytečně neupozorňuje ani nic netahá za uši. Jsou zde zachovány prvky živelnosti, zkrátka nic přehnaně klinického, je to naprosto přirozené. Echa ze Slavičína se nesou v rovině podstatných, na nic si nehrajících rytmů. V sedmeru zrcadlení máme co do činění s proměnlivou tvárností kapely, která proplouvá mezi svým extrémnějším výrazem zpátky k pokornému nebo třeba zasněně zpěvnému. Ostatně, mimo další témata, tahle deska je také o snech. Především je ale o symbióze metalu a klidných pasáží, atmosférického bigbítu i drsného řevu plného frustrací. Slav ke každému ze songů přidal komentář, jaká že myšlenka ho poháněla k jejich otextování a kde se ve svém nitru momentálně nacházel.

 

Udělali jste mi radost MORGUE SON. Vidím ve vás budoucnost, stejně jako ji jistě vidíte vy. Díky novince pak zejména vidím kapelu, které nejsou lhostejné jak směřování, tak poctivá práce pojímající s elegancí sobě vlastní vkusně posbírané během putování. Nač chamtivě brát plnými hrstmi, když to jde po troškách? MORGUE SON dali dohromady vyváženou desku, u které chápu její pořád ještě metalovější tvář, protože to tak zkrátka má být, ale po očku už vyhlížím, jestli by ve dnech příštích neslušelo trochu ubrat z plynu a dát ještě větší prostor rockovější poloze. Tyhle spekulace ale zatím do zrcadel posledních příběhů nepatří, třeba se s jejich odlesky setkáme příště. Třeba také s úplně jinými. Já si teď pospíchám znovu vyslechnout příběh mladé dívky spoutané u kůlu a možná jak potom půjdu městem, na chvíli si sednu na lavičku a budu sledovat jak se shlukuje místní omladina, volí vybraná slova a nutí k pouvažování.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 23.11.12 10:41odpovědět

Tahle deska je příjemným překvapením - kompozičně zajímavá, při notné délce nenudící, svižná a přitom jakási zamyšlená. Dobrá práce! 75 %

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky