Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nyx - Home

NyxHome

-krusty-22.11.2015
Zdroj: download mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70
VERDIKT: Podvečerní retro/atmo procházka opuštěnou zástavbou německých ulic. Průvodkyněmi jsou dvě studené Němky, soundtrackem neobjevný black. Ale musí se pořád něco objevovat?

Poslechnout si debut německé dívčí blackmetalové kapely bylo příliš lákavé na to, abych tuhle šanci pustil. A tak tedy: NYX. Na začátek dáme špetku nedlouhé historie. Blitz a Vinterbarn se daly před čtyřmi lety dohromady a prvotinou je třískladbové demo „Satis“. Letos vydávají dlouhohrající album „Home“ pod jedním z nejzajímavějších z extrémních labelů dneška.

 

Čistě ženské kapely s sebou nesly vždy prokletí svého pohlaví. Ať už si vzpomenete na jakoukoliv podobnou extrémní kapelu, která kdy okupovala metalová pódia (napadají mne u nás známé Sacralis nebo Nervosa), vždy na ně bylo nahlíženo z lehce jiného úhlu. Ano, budu nechutný sexista, ale myslím, že slušnou třetinu celého dojmu schramstnul vždy vzhled muzikantek. A ženské na vzhled hřeší, takže jsme si fifty fifty. Na druhou stranu, kritické oko/ucho posluchačovo také leccos promine. Asi to není vůči zbytku světa fér, ale nic s tím nenaděláme. U NYX jsem do poslechu ovšem nešel skrz hezké tvářičky, ale byl jsem jen a pouze zvědavý, jak zní black s estrogenem.

 

nyx crew

 

Ač se jedná o víceméně tradiční cosi-jako-atmo-black, jsem spokojen. Hudba opdsýpá s instrumentální jistotou. S jistotou takové kvality, že není důvod škrábat se za uchem, koukat na hodinky a procvičovat mimické svaly salvami smíchu nad neumětelskou produkcí. Kromě klasického black-skřehotu zaslechneme spoustu (pseudo) melodického dívčího hlasu – jednou jde o polomluvu, podruhé o regulerní a dostatečně atmosférický kolozpěv. A to se mi velmi líbí. Muzice NYX to dodává odér tajemna, zoufalství a noci.

 

Už otevírák „Beyond“ je slušná jízda a nejinak tomu je při dalších položkách playlistu. Black metal spíše klasického typu a staromilského zvuku – to je produkce obou dívčin, ale nemám nic proti a tento zbrusu nový výlet do minulosti mne baví. Pařát temnoty na posluchače sáhne při čtverce „Prelude“, což je jakási melodramatická vložka. Potom pokračujeme ve stejném rychlo-pomalo-rychlém stylu, prošpikovaném zoufalým ženským vokálem (zoufalým ve smyslu výrazu, ne kvality), který mi chvílemi připomíná staré dobré časy Sadness nebo Alastis. A to je setsakra plusový bod navíc!

 

Závěrečná „Swallowed Screaming“ zní jako demáč lehce nachlazené Suzanne Vega. Zbytku alba se výrazně vymyká, přesto do celkového konceptu sedí náramně. S předchozí metalovou smrští se rozevláté drnkání na kytaru nevylučuje…

 

 

Resumé? Musím zmínit zneklidňující obal, na němž je foto obou holek v prapodivné místnosti. Takto konkrétní front cover, solidní atmosférický black metal, který neboří styly a veliké plus v podobě vokálů, pro mne tvoří úspěšně smrtící mix pozitiv. V tomto případě nejde o instrumentální ekvilibristiku, ale o náladu. Která tam je. A je vlastně buřt, že už jste podobnou zažili při albech staršího data. Vím, na Nobelovku to samozřejmě není, ale i tak dávám palec (spíše) nahoru.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky