|
|
||||||||||
Forgotten Days jakožto čtvrtá řadová deska amerických doomařů Pallbearer vyšla už v říjnu loňského roku, ale od té doby ji tak nějak překusuju, poslouchám, snažím se uspořádat si dojmy, zase přežvykuju, zase poslouchám, a pořád nic. Respektive nic definitivního. Celý ten příběh pro mě začíná ztrácet kontury, kamsi se rozplývá a čím dál víc postrádá důvod jej odvíjet někam dál. Ale aby hned na začátek bylo jasno - tvorbu Pallbearer mám rád a jejich starší tři desky všecky svým způsobem považuju za povedené, některou víc, některou míň, prostě tak jak to v životě chodí. Stejně tak rozumím názorům, podle nichž to s tvorbou téhle kapely nikdy nebylo příliš horké a že sice dobrý, ale prostě jenom dobrý. Budiž, nemám s tím vůbec žádný problém.
Ten naopak začínám mít v případě, že začnu klást pod sebe na papír dojmy z poslechu stále ještě aktuální desky a snažím se mezi nimi najít nějakou silnou a údernou poznámku. Není tam. A to ani v případě něčeho vyloženě dobrého, ani v případě nějakého průšvihu. Forgotten Days je deska, co naprosto v klidu plyne - poznáte v ní rukopis kapely, poznáte jejich zvuk, jejich melodie, jejich zpěv, s nímž se ne každý smíří, a vlastně by vám už tohle mohlo stačit ke spokojenosti. Nestačí. Tedy alespoň mě to nestačí. V téhle chvíli si začínám říkat, jak důležité je nějak zaujmout, v dobrém nebo špatném, klidně nějakou hrůzou, ale zaujmout. Právě tohle je totiž největší potíž téhle desky - její naprostá průměrnost.
Mám z toho trochu pocit, že Pallbearer vsadili na jistotu a model, který se jim a jejich chlebodárci osvědčil dřív, bez přemýšlení hrnou dál. Možná v tom je i nějaká tvůrčí krize, aktuální výpadek, múza na dovolené, tlak vydavatele, fakt nevím. Nevím a nechci spekulovat, do zákulisí nevidím, sociální sítě nesleduju a soustředím se čistě na výsledek. A ten mě nezasáhl. Úvodní riff titulní skladby je desetkrát vyluhovaný čajový pytlík, který jakoby vypadl z čajníku Candlemass a byť jako kytarové hromobití funguje dobře (vzpomeňme s úctou na YOB), myšlenku to nemá žádnou. A myšlenky se těžko hledají i dál. Je to hned druhá skladba Riverbed, u níž mám pocit, že se kapela topí a zoufale prosí o záchranné lano a nalezení cesty, kam se dál ubírat. Finální třetina na dřívější poměry „pouze“ šest a půl minuty dlouhé skladby je zoufale nezajímavá a chybí ji jakákoliv jiskra. A na žádný velký zápal a jiskření to není ani dál, se smutným vrcholem ve dvanáctiminutové Silver Wings, od které si lze v klidu odskočit na velkou, vrátit se a o nic nepřijít.
Pokud si něčeho na aktuálních Pallbearer cením, je to smysl pro moc pěkné melodie, kterých se na albu dá dohledat hodně. Možná právě proto, že kapela o této své silné stránce ví, hrne je pod tlakem a ne vždy je to tak pěkné jak u Saturnus (občas je tam slyším, proč ne). Neboli melodií je dost, obecně je Forgotten Days hodně melodická deska, ale i zde rostoucími porcemi nabývám dojmu, jestli už ten příděl není za čárou. A jestli už to místy nesklouzává k takovým pěkným zpívánkám bez výrazu, bez nápadu, bez zaujetí a bez nadšení. Těžko říct. Obecně mám především problém se do desky zaposlouchat, najít v ní záchytné body a začít se na ni soustředit. Možná s tím souvisí i to, že z hlediska zvuku je Forgotten Days zatím nejhlasitější a nejnepříjemnější deska kapely, kdy míra destrukce zvuku je slyšitelná skutečně hodně. Bohužel, ani tohle nevede k soustředěnému poslechu a spíš funguje jako odstrašující memento, že takhle teda ne. K tomu si přidejte nemastný neslaný obal, kde už se nevešlo ani logo kapely nebo název desky, a výsledný dojem čehosi nezajímavého, průměrného a instantně jednoduchého je dotažen do konce.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Nuclear Blast
Vydáno:Říjen 2020
Žánr:doom metal
Joseph D. Rowland - baskytara, doprovodný zpěv
Devin Holt - kytara, doprovodný zpěv
Brett Campbell - zpěv, kytara
Mark Lierly - bicí
1. Forgotten Days
2. Riverbed
3. Stasis
4. Silver Wings
5. The Quicksand of Existing
6. Vengeance & Ruination
7. Rite of Passage
8. Caledonia
Pallbearer
Foundations Of Burden
Pallbearer
Heartless
Paradise Lost/Pallbearer/Sinistro
10.10.17, Brno, Fléda
Brutal Assault 23 (1/2)
8.8. - 11.8.18, Pevnost Josefov
Prosternatur
Abyssus Abyssum Invocat
Mallephyr
Womb Of Worms
Jambinai
ONDA
Vypsaná Fixa
Kusy radosti
Root
Kärgeräs - Return from Oblivion
Mentally Corrupted
Síla duše
Ancestors Blood
Hyperborea
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.