|
|
||||||||||

Instrumentální orgie nekončí. Rozjíždí se další kapitola soustředění, nepřítomných pohledů a muzikantské dokonalosti. Pelican pokračují ve své pouti beze slov, zato jejich nástroje rezonují novým miliónem informací.
Oproti předešlým počinům k žádné zásadnímu posunu nedošlo, snad ani není kam. I Forever Becoming patří mezi desky, které je třeba postupně objevovat, ale na druhou stranu vás neodradí přílišnou složitostí. Aby bylo jasno, mluvím o instrumentálních nadšencích, oproti kterým řada jiných kapel vypadá jako děcka na pískovišti, ale v rámci technicky náročnějších nahrávek nejde o žádné drama. Hned první poslech v mém případě stačil k tomu, aby se mi do hlavy zatnul drápek a já se těšil na následné poznávání a dvoření. Bez zbytečné něžnosti. Je to jako s jejím obalem - barevná, do studena laděná koláž je hezká, ale není příliš jasné, co znázorňuje. Chce to pořádnou dávku fantazie a… u ní bych asi zůstal. Těžko přijít na exaktní význam, snad žádný není, já ho nehledám. Prostě se mi líbí jeho složitost i ten fakt, že mu zatím nerozumím.
Album je tvrdé a po počáteční pomalé epizodě na zahřátí se celý mikrosvět proměňuje v razantní jízdu. V jeho rytmu těžkých úderů se třese má sebejistota a po chvíli albu zcela propadám. Pelican razí teorii podladěné síly, nechávají své kytary vibrovat a bručet, zvuk je díky tomu bohatý a hutný jako melasa. V místech, kde dají vzpomenout svým doom / sludge kořenům, se člověk doslova potácí pod vytvářenou tíhou a jako by se nohy lepily v zaprášeném medu. Přesto se rád dívám daleko k horizontu a neřeším, v čem mi nohy váznou. Vždy se nakonec uvolním a svobodnému pohybu vpřed nic nebrání. I když by se mohlo zdát, že album je z podstaty chmurným a pesimistickým obrazem, myslím, že tomu tak není. V převažující matérii se zjevují i momenty veselejší a uvolněné, které se snaží vyrovnat zobáčky vah a nechat zaznít rovnováze všehomíra. Je to tvrdost, ale okouzlující, je tu tíha, kterou je radost snášet. Nic není bezúčelné a postupně to směřuje k cíli. Směr načrtnutý tvrdou tužkou lehce stínují tiché a klidné momenty, které působí jako perličky v hrubém a neopracovaném šperku. Jsou vzácné, protože jich není mnoho, ale svůj účel plní.
Zpočátku jsem se bál, že mě Pelikánská složitost a instrumentální nátlak ubije, ale to jsem se hodně spletl. Jasně, určitá spolupráce se od posluchače vyžaduje a deska se nedá úplně zadarmo. Po čase ale jeden poslech uteče jako voda a tak si dávám ještě jedno kolo.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
David Kasík / 7.4.14 10:18odpovědět
Tohle album opravdu podněcuje představivost... není to láska na první poslech, ale přístup Pelican, nevyložit hned zpočátku všechny trumfy na stůl, mě baví... Podobné "objevovací" desky mám nejradši:-) Moc pěkná nahrávka... a ten vinyl... kašírovaný lesklý gatefold mmmm:-))
Ruadek / 7.4.14 9:07odpovědět
...s post-metalovými Pelican jsem se seznámil v roce 2007, kdy mi jejich epická věc City of Echoes hodně přirostla k srdci. Od té doby jsem jakoukoli další věc neslyšel ale díky recenzi se k nim zase vrátím. Z podobného zaměření doporučuji poslední fošnu Russian Circles.
Label:Southern Lord Recordings
Vydáno:Říjen 2013
Žánr:sludge/progressive
Dallas Thomas - kytara
Trevor Shelley de Brauw - kytara
Larry Herweg - bicí
Bryan Herweg - basa
1. Terminal
2. Deny the Absolute
3. The Tundra
4. Immutable Dusk
5. Threnody
6. The Cliff
7. Vestiges
8. Perpetual Dawn

Pelican
Nighttime Stories

Pelican
Flickering Resonance

Storm{O}
Ere

Anathema
Judgement

Majestic Downfall
Watters Of Fate

Slunovratovy paprsky
Slovo

Paperplanecrash / Remek
split

Pensées Nocturnes
Douce Fange

M.A.C. of Mad
Keep Music Evil

Philip H. Anselmo & The Illegals
Walk Through Exits Only

Kauan
Sorni Nai
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.