Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Rammstein - Zeit

RammsteinZeit

Victimer19.5.2022
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Dobré časy s Rammstein nekončí. Zeit je kompaktní, vyrovnaná a s nadhledem zkušených muzikantů servírovaná deska bez slabin.

I když co si budem povídat, právě vydané album řeči na téma studiového loučení Rammstein jenom přiživilo a určitě nejsem jediný, kdo je zaslechl. Že by tedy zrovna Zeit mělo být albové sbohem této legendární kapely? To je zatím ve hvězdách, ale všichni si pamatujeme, jak dlouho se čekalo na to předchozí a jak tyhle řeči také postupně nabíraly na síle. Dnes jsou to taky jen spekulace, které v lidech podněcuje jak název alba, protože už může být opravdu ten správný čas jít, tak hlavně jeho poslední skladba Adieu. Její název nemůže být výmluvnější. Loučit se ovšem s tak dobrým albem, jakým Zeit bezesporu je, by byla trochu škoda. Rammstein na něm potvrzují, že to v nich pořád je a že o dobré nápady rozhodně nemají nouzi. Zrovna tak se ale říká, že končit se má na vrcholu. To by zase stavělo Zeit do role labutí písně kapely, o které, ať už k tomu nakonec přistoupí jakkoli, si bude nejlepší pěkně v klidu říct "s Rammstein na věčné časy". Ať už s nimi nebo bez nich.


Doba covidová přetrhala co mohla, jedno se jí ale upřít nedá, dost umělců to ovlivnilo a donutilo se dát v pohodlí domácích studií skladatelsky do latě. A to platí i pro Rammstein. Kapela po nahrání eponymního alba v roce 2019 neobjela tak významné turné jak si plánovala a k vyplnění prázdného místa se skvěle hodilo pohrávání si s myšlenkou na nové album. Rammstein se na čas ztratili z dohledu, dařilo se mi sledovat pouze sólové aktivity mistra Lindemanna, a jen tu a tam se objevila naděje na obnovení pandemií zasaženého tour. Rok 2021 nevyšel a najednou je tu rok 2022 a jen tak mimochodem připravená nová deska Zeit. A samozřejmě (mezitím už zahájené) stadionové turné. Albová novinka se objevila až nenápadně, v tichosti a s patřičně originálními propagačními aktivitami spuštěnými až těsně před vydáním. Pak už to jde ráz naráz, první singl, druhý, třetí, celé album. No pojďme to všechno pobrat.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/rammstein2022.jpg


Hned v první větě k albu si dovolím říct, že Zeit je vyrovnanou deskou bez slabin. Ze začátku, a snad i pod dojmem vizuálního zpracování, působí trochu upjatě, ale její sterilita se časem rozpustí v moři velkých refrénů, které začnou růst jak houby po dešti jeden po druhém a nechají nás objevovat po hříchu dobré stránky Zeit. Pokud bychom se vrátili o tři roky zpět, bezejmenné album s vyhaslou sirkou na obalu rozhořelo aktivitu kapely po dlouhých deseti letech a činilo tak v rámci jisté rozpačitosti, když deska nabídla cca polovinu silných skladeb a tu druhou pojala víc rozmanitě. Dodnes mám album Rammstein v oblibě, ale stejně tak musím uznat, že s nějakou velkou líbivostí je tahle kolekce docela na šťíru. Člověk na ni musí mít náladu. Na novince se tato situace dramaticky mění. Prakticky každá skladba může být potencionálním dalším singlem a námětem k natočení (jak je u Rammstein zvykem) nového svérázného videoklipu. Zeit není albem velkých hitů, ale vzácně vyrovnaných písní.


Jako první byl vypuštěn stejnojmenný singl Zeit, baladická a výpravná skladba, kterou jsem napřed moc nedával, až teprve více protočení a opáček mě vtáhlo hlouběji. Opravdu netradiční, zajímavá věc. To druhý singl Zick Zack je pravým opakem. Staví na jednoduchém kolovrátkovitém rytmu a až chorobné nakažlivosti, kdy si nejde nezpívat refrén, a je blízko skladbám jako Radio nebo už legendární Pussy. Volba třetího singlu padla na natlakovanou a vzteklou Angst, což byla vzhledem k odkrytí prvních karet alba volba dobrá, ačkoliv mám osobně na novince větší favority. Po (jen opravdu) krátkém období nejistoty album vyjeví svou hlavní stránku, velmi silné melodie a refrény. Zprvu obyčejné skladby jako Schwarz, Meine Tränen, nebo závěrečná Adieu rozproudí krásně rozfázovanou gradaci, kdy Till s až dobráckým, zkušeností prorostlým šarmem ukazuje v jaké je vokální pohodě. Křeč je albu cizí, vše je velmi přirozené, až úsměvně prosté. Nesmím zapomenout na krásně melodickou věc Lügen, skladbu, která už tak emocemi nabitou desku posílá ještě o kousek dál. Z Armee Der Tristen se časem stane otvírák alba jak se patří a Dicke Titten se vtipně otře o germánskou dechovku. Vedle té výpravné dobráckosti je tu ale pořád dost obscénních a provokativních momentů, v tomhle se Rammstein nemění a jen tak měnit nebudou.

 


Ano, Zeit je deskou o emocích, smutku, prožitcích a zkušenostech. Je v ní pořádný kus melancholie a chlapáckého vyprávění. Vedle jisté chlípnosti se ale také pořád drží jakési chladivé aury a výrazové strohosti, což není myšlenou obsahem ale formou. Rammstein jsou pořád srostlí s industrialem a mají to na paměti. Konkrétně na Zeit zní jako klasická industrial, nebo chcete-li elektro metalová kapela, která nemá v plánu vymýšlet něco nového. I obal desky (Trudelturm v Berlíně) a fotky k ní pořízené na to upomínají. Ale pořád jsou to Rammstein, jistí sami sebou. Jakkoli se tihle vážní pánové umí s humorem sobě vlastním podívat sami na sebe úplně jinou optikou. Jako když prahnou po botoxu jako hrubé záplatě na ztracené mládí, nebo když tlačí jen stěží pojízdný trabant vydávajíc se za dalším dobrodružstvím.


Novinka je pro mě nejsilnější deskou Rammstein od Reise Reise, na jejíž úroveň právě Zeit řadím. A nebál bych se prohlásit, že jde o nejkompaktnější nahrávku od Mutter. Je lepším albem jak tři roky stará práce a rozhodně za sebou nechává i Rosenrot a Liebe ist für alle da, ač to nejsou vyloženě propadáky. Rammstein se totiž propadáky netýkají. Celou dobu se drží na vrcholu, nikdy z něj nesestoupili, to je jejich devíza a platí to dlouhá léta. A můžeme se dlouze bavit o tom, jaké album jejich osmidílné diskografie bylo nejlepší, které bylo jen dobré, nebo v celkovém kontextu tvorby těchto kultovních deutsche industrialistů obyčejnější. Novinka Zeit je dotažená, velmi sevřená a pevně působící deska. Fungující jako definice jistoty, půvabu a zvláštního postavení kapely. Dobře odvedená práce a dobrý dárek pro všechny fanoušky. A že jich není málo.


Jak je z průběhu celé recenze patrné, mé hodnocení nového alba Zeit je veskrze pozitivní. Vyvolává ve mně přitažlivou směs asociací, všech časů Rammstein, spojení chladných konstrukcí s darem nahrát milou a nekonfliktní píseň, což novým albem kapela dostala znovu na velmi vysokou úroveň. Jsou skladby a hlavně alba, která ani v případě Rammstein nebudou měnit svá postavení a kultovní status, ale Zeit by se do budoucna mohlo ukázat jako album, které by jejich vybraná místa následovalo.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bhut / 19.5.22 14:15odpovědět

objednáno

Ruadek / 19.5.22 8:59odpovědět

Souhlasím a jen doplním zajímavosti: fotku na obalu s kapelou pořídil Brian Adams (ano, ten Brian Adams). 80%

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky