Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
XIII. Století - Amulet

XIII. StoletíAmulet

Bhut12.4.2010
Zdroj: CD (# 01 0065-2 331)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Skupina, vzniknuvší na troskách punkové formace se umě chopila nového lana. Našla svou tvář v novém odkazu hudební éry devadesátých let a lehce našlapuje na její nově vytvářející se půdu. Snadno je znatelný dovětek punkového koření, ovšem začínají se rýsovat křivky pozdější tvorby, zastoupeny zejména v textech.

Začátek devadesátých let dvacátého století. V hudbě nejen metalové a rockové nastávají novější a novější hudební žánry a styly. Některé vznikají kombinací, jiné se distancují od ostatních a vzrůstají od sebe sama a zapouští nemalé kořeny. Jedním z oněch nových stylů jest gothic rock. Vlna, která následovala po punkové éře. Po punku, který byl pravý a nepřikrášlený, žádné moderní pojetí rádoby punku s kapelami, které spíše spadají do žánru pop, nežli punk. Žádné kapely s vizáží pubertálních adolescentů, kteří ještě netuší, kam se ve společnosti hodlají zařadit. Ale to jsem trochu odbočil. Nástupcem punkové éry se stala hudební odnož ovlivněná hororovými výjevy a temnými záležitostmi. Mnozí tomuto stylu dali do vínku jméno gothic rock. 

V našich tuzemských krajích vznikala hudební tělesa, která se chtěla rovnat světoznámým BauhausSisters Of Mercy a podobně. Jednou z těchto kapel bylo a je XIII. Století. Skupina vzniknuvší na přelomu devadesátých let. Skupina se svým původem zakořeněným v punku. Mnohým se jistě vybaví jejich původní jméno, které bylo HNF, což ve zkratce znamenalo Hrdinové nové fronty. Nadějná punková anarchistická formace. A jak šel čas, přicházely stále nové a nové vlny hudebních odvětví. Kapela se začala přetvářet. Ve směs se do dnešních dnů stále vyvíjí. Ostatně jejich důležitým mezníkem v historii zůstává rok 1990, kdy se skupina zcela přejmenovala a přehodnotila své dosavadní hudební zaměření. 

Netrvalo dlouho a v roce 1992 tu máme debutové album kapely, jejíž jméno zní XIII. Století. Svůj prvotní počin pokřtili magickým názvem Amulet. Na desku vtiskli deset skladeb, které se nesou spíše ve více rockovém, než gotickém stylu. Na albu se nachází dobře znatelný dovětek punkové dekády. Celek má vizáž takovou syrovější a rockovější. Má vcelku dobrý zvuk a rozvržení. Ovšem určitě bych vytkl element, který v mnohých pasážích shledávám těžko stravitelným. Jedná se o zvuk bicích, jsou zde totiž mnohdy zastoupeny v podobě elektronického bubeníka, čili samplů. Může se jednat pouze o zdání, ale zcela nepřehlédnutelné. Bohužel ubírá tento prvek na celkovém lépe hodnotícím dojmu. Lyrika písní lehce nastiňuje směr, kterým se hodlají hudebníci nadále ubírat. Skrývá v sobě totiž opěvování tajemnější stránky společnosti – okultismus, magii a podobně. Booklet desky autoři nechali vcelku strohý, se základními údaji o albu. Přejdu tedy rovnou k rozpitvání útrob počinu.

 

První vteřiny rozeznívají zvuky jakési zrychlené písně, které tak trochu zní jako Šmoulové. Nabízí se vysvětlení, že skupina chtěla navodit atmosféru hororové tématiky, jelikož zvuky jsou chaoticky a nepravidelně zesilovány a rozmístěny. Mezi to vše se ještě občas vmísí zakvílení kytary. Zhruba po jedné minutě trvání této obdoby intra se rozezní prvotní skladba, která nese jméno Hororový sen. Chlubí se dobrou melodií s trochu na punk odkazujícím refrénem. Nese se ve středně rychlém tempu, ale i přes tento jev, má jakousi svižnost a dynamiku. S druhou skladbou Tělo na kříži, přichází obdobná charakteristika písně. Teprve třetí song Justina se pyšní o něco málo pomalejším nábojem. Píseň má chytlavý refrén a dobré melodie, jedna z nejlepších věcí objevující se na tomto díle. Jistou změnu posluchač jistě zaznamená v páté Růže a kříž. Nyní nás obklopí snová nálada navracející vůni pradávné historie. Vrátíme se do dob, kdy kultů a různých sekt bylo přehršel. Jednou z nich byli Rosenkruciáni. Spolek, který halí mlhovina tajemství. O jejich vzniku nejsou dodnes patrné žádné pádné a stěžejní informace. Mnozí jsou dokonce názoru, že toto bratrstvo nikdy neexistovalo. Pravdu nechme však historii a dějinám, psaným jinotaji. Inu, skladba pojednávající o těchto podivínech spadá do žánru balad a má vskutku povedený skelet. Akustickou kytaru zpočátku doprovází jen melodický zpěv, ale po zaznění prvního refrénu do hry vplují i bicí nástroje společně s basovou kytarou. Po malém výletu do pomalých hudebních vod nastává návrat. Bytosti se postarají o dostatečné probuzení. Díky své melodii značně připomínající titulní píseň, svižnějšímu, leč chytlavému refrénu a lehkému nádechu punkového koření. Sedmou skladbu rozjíždí umělý, až syntetický zvuk bicích nástrojů, poměrně nelibý. Jinak se jedná o celkem kvalitní song s pomalejšími rysy. Temnější a téměř rituálně znějící skladbou zůstává osmá Oheň v kruhu. Své růžky z průměru též vystrkuje poslední záležitost, kterou je Transilvania. Velmi zdařile melodická, s líbivým refrénem a celkovým propracovanějším feelingem. Příjemná tečka za tímto dílem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky