Echoes - Recenze

RECENZE

/ třídit recenze podle:data hodnocení abecedně autora

28.10.2012

Paradise Lost

"Tragic Idol" je nepřekvapivým albem co do posledních kroků kapely, ale umí zaujmout svým potenciálem, neboť sebou nese mnohé slušné nápady, jenž jsou často skutečně dotaženy.

Sorgh

27.10.2012

The Pooh

Eyes Scream In Cream

Ne moc často zabrousím do tuzemských tišin a zálivů, spíše lovím v mělkých šelfech zahraničních oblastí. Když už Česko, tak hmátnu po prověřených značkách a víceméně sázím na jistotu. To ovšem taky není vždycky záruka, jak víme. Občas se ale vyplatí vystrčit tykadlo z ulity o kousek blíž, do lokálních podhoubí a rozhlédnout se v tamních nekonečných proudech.

Sorgh

27.10.2012

Nokturnal Mortum

The Voice Of Steel

Kdeže předloňské vrány jsou. Můj synek tehdy slavil první Vánoce a Nocturnal Mortum vydali po čtyřech letech další sérii lidovek k poslechu a tanci. Po období ticha se tak z východu, z březových hájků a remízků opět ozvala trumpeta a vyrušila hejna vrabčáků nudící se v listoví. Na Ukrajinu přišla zima. Křepčící mužici znovu fidlají, troubí a skotačí jako pominutí.

Sorgh

27.10.2012

Misery Index

Traitors

Tahle deska přináší to lepší ze světa deathu. Můžeme se spolehnout na osvědčené prvky, pro které podobné dobroty vyhledáváme, ale navíc zde můžeme zachytit přidanou hodnotu, něco jako atmosféru. To není příliš obvyklé.

Sorgh

26.10.2012

Winds

The Imaginary Direction Of Time

Desku nelze řadit do guláše bublajícího ve všemetalovém kotli, krabička progresivního rocku jí sluší lépe a spíš přiláká ty bojácnější fanoušky, které slovo metal děsí i ve snu. Je to tak jemné a krásné, tvrdosti je použito jen jako pikantního koření k doostření chuti, tedy se není čeho bát.

Sorgh

26.10.2012

Ulver

Lyckantropen Themes

Ulver na této desce potvrzují, že na poli elektronické hudby jsou stejně zlatou a vzácnou ikonou jako na kolbišti metalovém. Ulver já všechno baštím a kdyby hráli na cimbál tak zakoupím kroj.

Sorgh

24.10.2012

In The Woods...

Omnio

Léta páně 1997 dala vzniknout snad nejlepší atmosférické desce, která se nachází v mé soukromé sbírce. Tehdy norská skupina In The Woods vydala album Omnio, pro mě osobně vrchol jejich tvorby a já se po jeho objevení stal vyznavačem, knězem kázajícím kult melancholického štěstí, smutné krásy vlhkých hvozdů a opuštěných planin.