Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Břitva 2013

Břitva 2013

redakce2.4.2014
Po týdnu opět na koncertě, po roce opět Břitva, opět Brno a klub Melodka. Byl to možná jen můj dojem, ale oproti loňskému roku se v klubu sešla menší účast, jakkoliv dopředu avizované menu slibovalo celkem nekompromisní chody, pro fanouška metalu téměř malý svátek.

Jirka D. Klub Melodka je v mnoha ohledech jistota, takže snad lze pochopit, že jsme se s kolegy nejen z Echoes sešli v jedné bezvadné pivnici, nekuřácké a nabízející dobré pivo. Překvapivě. Přesun do Melodky bych nenazval nutným zlem, šlo se za dobrou muzikou, na pokec se známými, se kterými se našinec vidí během roka jen párkrát, což tak nějak vyváží ostatní kontroverzi, ze které se zrychluje peristaltika, pálí oči a smrdí oblečení.

 

Nebudu ale zdržovat svými mindráky z prokouřených českých klubů, popojedeme k první kapele, která otevřela Břitva večer. Sklepmaster jsem viděl prvně, po kapsách jsem si přinesl předsudky o nadšených fanoušcích metalu, kteří chtějí hrát taky metal a u nichž vítězí nadšení nad skutečnou invencí. Což se mi plus mínus potvrdilo. Zapálení Sklepmaster pro věc tvrdé muziky je očividné, ale jejich tvorba (v tomto případě živě, ale ze studiové práce mám podobný pocit) je takový mix všech možných metalových chutí, které jsou jednak už celkem provařené a pak je těch chutí smícháno dohromady prostě moc. Tvorbě Sklepmasteru nerozumím, nedokážu najít nosnou hudební myšlenku a i když kapele ani v nejmenším neupírám slušný tah na branku, výsledek se u mě míjí účinkem.

 

Sklepmaster

 

Bhut: Mám podobné pocity, bohužel výsledný dojem nezachraňuje ani fráternická image, kterou mi přijde vcelku originální. Krom toho mne o kvalitách kapely nepřesvědčil ani cover Annubis řeckých Septicflesh.

 

Jirka D. Druzí měli hrát Antigod, které jsem nedávno viděl na February Hard Show (mimochodem byl prý poslední ročník), ale z důvodu zdravotních bylo jejich vystoupení zrušeno a po přeskupení programu se na pódiu objevili Tortharry, které si vždycky rád poslechnu a které jsem … ehm … nedávno viděl na February Hard Show. Neviděl je ale kolega Bhut, takže bych to nechal na něm.

 

TortharryBhut: Nejen že živě jsem Tortharry uzřel poprvé, ale zároveň se přiznám, že i ta studiová práce mi trochu uniká. Zastydl jsem někdy v čase debutu “When The Memories Are Free” a od té doby poznávám jen útržky a spíše chytám postřehy ostatních. Nicméně netrpělivost a zvědavost rozřízla první skladba kapely, která mne ihned posadila na svižný death metalový vlak. Na trojici muzikantů byla jasně vidět vyzrálost a letitá zkušenost, i ty pohledy byly odměřené a zlé. Bylo vidět, že kapela se je jistá tím, co hraje, že svou hudbu umí podat, což ostatně reakce pod podiem potvrdily. Osobně se ale přiznám, že mne to bavilo asi do půlky setu, pak už to bylo docela stejnavé.

 

Jirka D. Následovalo vyhlášení zhruba poloviny kategorií, což jsme využili k zmizení se z klubu a namísto kulturního programu jsme si bohapustě naládovali břicha v nedalekém bufáči. Na Melodku jsme se vrátili akorát v momentu, kdy se od mikrofonu ozvalo “třetí místo, Mortem”, zazněl potlesk a pak jsme zaslechli jméno svoje. Přiznám se, že jsem si ani nestihl oblízat prsty od jídla, na pódiu řekl asi něco úplně blbýho a vlastně až potom si uvědomil, co se stalo. Děkujeme všem, vážně.

 

Pak už se chystali na svůj set Hypnos, další výživná porce české death metalové klasiky, letos se na Břitvě prostě neodpočívalo.

 

Bhut: Právě tuhle kapelu řadím mezi to nejlepší, co se na české death metalové scéně urodilo. Po rozpadu Krabathor jsem mířil spíše k nim než k Master. Jejich set byl opět stavěn na profesionalitě a jistotě, ale chyběla mi šťáva, energie, zkrátka něco, co se mnou zamete. Když jsem je viděl před lety (tuším, že to byl rok 2010), mělo to zcela jiný drive, dnes jsem postrádal vypalováky jako Endorsed By Satan nebo Drowned In Burial Mud, dokonce i cover Orthodox. Na druhou stranu jsem nijak výrazně zklamaný nebyl, jen jsem čekal mnoho a dostal “jen” poctivou klubovou sypanici.

 

hypnos

 

V dalším mezičase proběhlo vyhlášení zbývajících výsledků ankety, kterým dominovalo album roku, což je asi nejsledovanější kategorie vůbec. Nebudu rozebírat, kdo a proč byl kolikátý, ale první příčku - myslím že zaslouženě - dostali Heiden se svou deskou AKUNVST (psali jsme o ní ZDE). Moje obavy, že cenu dostane Insania, která sklízí nadšené ovace snad až nezdravě, se nenaplnily. Nicméně Insania byla druhá… Ukončení večera měli na starost Isacaarum, o nichž jsem toho již napsal mnoho a tak předávám slovo zpět Jirkovi.

 

Jirka D. Obavy z Insanie? Bhute, Bhute… hehe. Pravda je, že výsledky mě nijak nepřekvapily, jakkoliv mých koňů se na vyšších příčkách mnoho neobjevilo. Asi mám blbý vkus nebo co. Ale k muzice. Minulý rok nám nějaký upřímně rozčilený čtenář vyčítal, že jsme report usekli před koncem (všichni jsem padali únavou a skutečně jsme z akce odešli). Sypeme si popel na hlavu a letos jsme vydrželi, a to prosím kvůli Isacaarum, ne kvůli kompletnosti reportu. Muzika téhle čtveřice mě baví, líbí se mi lehký nadhled kapely, neskrývaný humor i nemalá podivnost. Jediný problém je ten, že mě to baví asi tak dvacet minut, po nichž mi produkce Isaccarum přijde střižená dle jedné šablony a míra nadšení klesá úměrně s časem na něco ve smyslu “dobrý, ale…”. Isacaarum jsem si přesto užil, navzdory pokročilé hodině i navzdory faktu, že už nějaký čas sleduju úplně jiné hudební žánry. Což je vlastně docela pozitivní.

 

 

Za fotky děkujeme Davidovi, jehož celé fotoalbum z akce můžete prolistovat u kolegů na The Aardvark a nebo můžete zavítat na jeho web www.pasikphoto.cz.

 

 

Isacaarum



  DISKUZE K REPORTU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky