Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Chaos Tour 2013

Chaos Tour 2013

Bhut8.4.2013
Chaos vládne světem, tak proč si jej náramně neužít? Naší republikou prolétlo malé velké tour odkazující právě na tento termín. Prostřední zastávku likvidující Prahu jsem si tak nemohl nechat ujít.

Chaos tour udělalo relativně adekvátní čest svému názvu. Původně slibovaní Besatt, kteří měli být hlavním tahounem štace, nakonec vystoupili (snad) jen na jedné zastávce – v Brně. Dopředu bylo předesíláno, že v Karviné nevystoupí. V Praze pak u vstupu viselo oznámení, že nezahrají ani tady. Podařilo se mi dohledat informaci, že jim prasknul řemen v dodávce. Inu, škoda. Nicméně ostatní interpreti si nadále drželi status atraktivní kapely, takže důvodů proč truchlit zas tolik nebylo.

 

Padla hodina avizovaná na všech plakátech a mé kroky klesaly do nitra dosud ještě značně prázdného klubu. Zdálo se mi, že se celá akce jaksi zpozdila a první kapela vystoupila s drobným časovým skluzem. Nicméně jsem to příliš neřešil. A v podstatě ani nevím, jak velký propad byl, jen jej zkusím připodobnit ke třem vypitým pivům…

 

První vystupující byla brněnská formace Dark Seal, se kterou jsem dosud neměl tu čest. Chlapi spustili svůj repertoár a já rozpoznával prvky death-black metalu, přičemž příměs deathu byla spíše okrajová. Takové drobné dochucovadlo, které dodává výsledku šmrnc a nikterak se netluče s hlavní určující chutí. Špatné to rozhodně nebylo, ale mé hodnoty jsou poněkud náročnější. Takže kapelu řadím do průměru, což nemyslím nikterak zle a degradačně.

 

Někde na začátku měla vystoupit ještě kapela Evil, buďto před Dark Seal, nebo po nich, to už přesně nevím. Ovšem opak byl pravdou a na podiu počal zkoušet Pergamen. V tu chvíli mne přepadl pocit nejistoty, že místo pěti slibovaných kapel zahrají jen tři, ale na poslední dvě jsem se dosti těšil, takže jsem neblahé pocity zažehnával poěmrně snadno. V tom mi ostatně pomohl i hořký pěnivý mok ve skle.

 

Nuže Pergamen stanul na podiu tentokrát pouze ve třech. Chyběla basová kytara, i když chyběla… Patřím mezi lidi, kteří basu v black metalu s radostí oželí. Výsledek byl o to řezavější a syrovější, což mému uchu velmi lahodilo. Kapela předvedla průřez svou tvorbou, kterou nejvíce zastávaly věci z posledních dvou alb. Tím pádem došlo i na skladby z mého velmi oblíbeného, leč nechutného divadla. Dokonce zazněla i píseň z prvopočátků kapely - Sbohem svatý otče. Spokojenost byla dovršena a nemám, co bych vytkl. I prostor pod podiem se vcelku přijatelně zaplnil, ačkoliv účast mohla být samosebou ještě větší.

 

Vrchol večera přišel už se třetí kapelou, kterou nebylo nic jiného, než hotové Inferno. Ti vystoupili taktéž bez basy a musím konstatovat, že tento výraz mi sedl až neuvěřitelně skvěle. Hrubá raw blacková jízda s notnou dávkou okultní atmosféry, kterou kazily zapnuté reflektory. Stojany se svícemi a satanský oltář už patří k neodmyslitelným rekvizitám jejich koncertního výrazu. Jen toto dokonalé rozpoložení kazilo zmíněné osvětlení. To však nemohlo zabránit ponoru do nitra temnot a oddání se démonickým tónům servírovaným přímo ze chřtánu Leviathana, který byl na podiu probouzen. Alespoň jeho kříž jsem nejednou zahlédl. Co dodat? Byl jsem syt a blaze rozpoložen. Vynikající práce.

 

V domnění, že už je konec, počali návštěvníci a nejedna pěkná návštěvnice opouštět prostory Exit-usu. Já té odvahy ještě nenabyl a po očku sledoval dění na podiu. Tam se počala rozbíjet baterie, takže důvody k odchodu začaly nabývat na váze. Ovšem do kombíček ještě nějaký ten kabel zastrčen byl a po delší pauze se rozezněla zvukovka slovenských Evil. Jediná kapela tohoto názvu, kterou znám pochází z Brazílie a vcelku se mi i líbí. Byl jsem proto celkem zvědav, co naši východní sousedé na podiu předvedou. Na scéně se uskupení pohybuje přes deset let, takže dávka kvality mohla dosahovat velkého formátu. To co nastalo, bylo skutečně pouze na dojezd. Kapela mne zaujala akorát kytarovou prací a některými riffy, které se řinuly od jednoho potácejícího a druhého pevně stojícího kytaristy. Zbytek živých těl tvořil už jen zpěvák. Basu a bicí bylo slyšet jen ze záznamu. To by mi ani tak nevadilo, ale zvukově se to trochu rozjíždělo. Udržet mou pozornost se kapele nakonec stejně povedlo a set jsem si (s úsměvem na rtu) užil.

 

Nebudu zde rozebírat, kam vedly mé další kroky, jelikož domů jsem se vrátil někdy v pět ráno, ale určitě zmíním stopy, které ve mně tato zastávka chaosu zanechala. Ačkoliv se mohlo zpočátku vše jevit neuspokojivě (zrušení Besatt, slabá účast, časový skluz), koncert nabral dobrých otáček a dokázal přítomné učinit šťastnými. Alespoň ty, kteří byli schopni drobné nešvary odpustit a náležitě si užít zbytek učinkujících. Rozhodně bylo o co stát a klady versus zápory se nakonec stylově vyrovnaly. Nečekaný průběh se zdárným finišem. Spokojenost je z mé strany ukojena. 



  DISKUZE K REPORTU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky