Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Tormented Souls vol. 1

Tormented Souls vol. 1

Bhut29.4.2013
Tormented Souls neboli trápené duše slavily v pátek večer svátek a na jejich počest zahrála pětice kapel rozličných žánrů v klubu Hoodoo.

Každý koncert / report začínám stejně, v určitou hodinu se dostavím na jisté místo a dám si pivo. Nejinak tomu bylo v nádherný slunný pátek, kdy jsem zavítal do klubu Hoodoo, v němž se konal slibný multi-žánrový večírek.

 

Jako první na podiu rozestavěli svou nástrojovku pořádající Chernobor. Dle slov frontmana Alexe bylo tohle jejich čtvrté vystoupení a tak očekávat nějaké chyby možná bylo na místě. Otázka zní: byly tam? Osobně jsem si žádných nevšiml. Kapela pro mne byla koncertně velkou neznámou, ačkoliv jejich jméno už jsem párkrát zaslechl. O to pozorněji jsem napínal uši a důkladně sledoval všechny hráče, jak jim to spolu ladí a musím se přiznat, že jsem byl mile překvapen. Pohanský metal na úrovni, který bych přirovnal ke krajanům Žrec, jen namísto houslí Chernobor používají akordeon. Dávka slovanských melodií pohltila potemnělý sál a každý z přítomných se mohl nechat odnášet na vlnách odkazu našich předků.

 

Odraedir se ženou nahoru celkem slušnou rychlostí. Není to zas tak dávno, co jsem je viděl poprvé a už tehdy ve mně zaryli svůj otisk dost silně. A ten nyní ostře obtáhli. Tohle je kapela, o níž - pokud neusne na vavřínech - ještě uslyšíme. Tentokrát se pánové ukázali opět v dobrém světle, jejich set byl nabitý energií, jistotou a jistou porcí originality, kdy jednu skladbu bicmen odehrál s maskou divočáka. Úspěch byl nemalý a dokonce si fandové vyřvali  přídavek, který tvořila titulní skladba z EP "Troll’s Cave".

 

Od pohanské kultury zpět do hnusné reality současných dní nás vrátila svižná kapela Fulltime Job. V jejich hudebním výrazu jsem spatřil živelnost grindcoreu, naléhavost death metalu a letmý náznak techniky a hardcoru. Tohle byla vzpruha jako řemen! Divoká, živelná jízda kloubící důraz na agresi se schématickou složitostí. Sice se během jedné skladby vzájemně nepotkali, ale to lze odpustil. Pánové mě totiž přesvědčili, že ten jejich death / grind / HC má koule a hodlá světu něco sdělit. Nešlo jen o bezduchou sypanici, ale i o poctivý, řemeslně propracovaný monolit.

 

Headliner večera byli Maďaři Deathstruck. Frontman se snažil živelnou gestikulací rozhýbat  tu hrstku přítomných, ale výsledek byl minimálně sporný. Nicméně nic nebránilo tomu, aby Deathstruck do přítomných nenahustili notnou dávku svižné hudby koketující se špinavostí thrashe a líbivostí moderního metalu. Místy jako bych slyšel Kvelertak, či Audrey Horne. Prostě divoká hbitá jízda ostrého metalu. Tomuhle gigu nechybělo vůbec nic, snad kromě adekvátního moshe.

 

A na úplný závěr blacková lahůdka. O Infernal Blaze už jsem nejednou cosi pochytil, proto jsem byl pln očekávání, co mi tahle parta naservíruje. A zklamán jsem rozhodně nebyl. S velkým zadostiučiněním jsem se kýval a ohýbal do rytmu syrového střednětempého black metalu, taková raw injekce mi sedla naprosto skvěle. Kapela na podiu věděla, co má hrát a jak to má podávat. A ačkoliv jsem byl už lehce… no spíš dost pod obraz, krev mi to rozproudilo a probudilo k životu. Výtečné zakončení vydařeného a bezchybného večera.



  DISKUZE K REPORTU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky