Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Konečně, konečně, konečně… Konečně se na Kašperských Horách, městě vskutku krásném a malebném, uskutečnila akce tvrdšího živelného rázu. Do vínku bylo této akci dáno jméno Wake Up Mountains. Sudičky festíčku přislíbily hardcore – metalové zaměření, čili žádné tradiční heligonky a vozembouchy, na které jsme byli doposud v těchto končinách zvyklí. (Výjimku tvoří snad jen bigbítové dunění místních kapel). Nuže, nechoďme stále okolo jako pešek a vrhněme se s rovnýma zádama a krční páteří do tajů onoho večera, neb se nám tyto partie začnou dosti ohýbat.

Na víření byly přizvány celkem čtyři kapely s žánrovým rozpětím podobným, či stejným. Dorazivší jedinci tak měli možnost zaslechnout prvky klasického metalu, crossoveru a líbivý hardcore. Jakožto velký nadšenec a starý dobrý známý dorazil jsem na místo konání hodinu před oficiálním plakátovým zahájením. Tímto gestem stal jsem se prvním platícím a pyšním se vstupenkou s číselným označením 001. Zde chci vyzdvihnout velkorysost pořadatelů vztahující se na výši vstupného, které tedy činilo pouho pouhých úsměvných 50 korun (dvě piva). Cena doprovodného nápoje byla na výši taktéž přijatelné: 24 korun za Svijanský Máz. A tak jsem svlažoval rty a vyčkával příchodu dalších návštěvníků a konečně první hrající kapely…

Sobotní večer zahájila hardcore parta ze Strakonic Face Tomorrow. Bohužel, úděl otvírací kapely se trošku dostavil a tak účast nebyla příliš hojná. Ale i tak jsem já a ještě pár dalších nadšenců stál během prvního songu na prknech a dával kapele (snad dostatečně) najevo zájem a podporu. Hudba překvapila svěží porcí řádného HC, a jak bylo vidno nejen křepčící maličkosti pod podiem, ale i samotná kapela na podiu, si set báječně užívala. Sypali to do nás, jak jen mohli, aby patřičně rozproudili krev i v těch nejfrigidnějších návštěvnících. Parádní začátek akce.

Ze Strakonic nám ještě dorazili neméně úderní Oversight. Ti svůj hudební styl kořenili více typickým metalem a tak v jejich podobě zněl hřmotný metalcore (ačkoliv tuto škatuly poněkud nechápu). Nicméně hardcore je živel a Oversight jej mají v krvi. Dav přihlížejících a zmítajících se zas o něco zvětšil, což vykouzlilo nejeden úsměv na rtu nejen pořadatelům. Chlapíkům to hrálo báječně a divokosti se příliš neubralo. Metalové pasáže mi v danou chvíli padly do noty a dovolím si se rouhat a zmínit se o tom, že jsem místy slyšel snad post-metalové náznaky.

Na čase bylo si trochu oddechnout. Ačkoliv se tento aspekt nenaplnil, tak jak by si možná mnozí přáli. Ale jsme přece na HC festu a nějaké čajové dýchanky a houpání se v kolenou tady nejsou zapotřebí. Opravdu ani při setu Strip Dolls jsme my, pařící spoluobčané, neměli nutkání chytat se kolem ramen a pálit vzduch zapalovači. Drobné zvolnění v hudebním běsu sice dorazilo, avšak to bylo příjemné a milé. Rozhodně nechci stavět kapelu na místo nejpomalejší, či snad nejnudnější kapely večera. To zas ne, na to se mi až moc líbili! Jejich hudba přišla totiž ve správný čas, řekl bych. Musím však vypíchnout krásný vokál, neméně pěkné zpěvačky Kamči, na které bylo vidět nadšení z dovádějícího publika. Nejen na ní, ale ostatně na všech ten večer učinkujících interpretech. Strip Dolls rozjeli silné žánrové rozpětí tvrdších odnoží kytarových stylů, že mi nenapadá jiné označení než crossover. Ne, že by kapela samotná chtěla vyloženě hrát crossover (za což se schovává spousta kapel, kteří nevědí, co hrajou) ale toto označení prostě samo vyplývá a nabízí se. Velice příjemná hudba a povedený set bez sebemenšího škobrtnutí. Klatovy v sobě skrývají velice nadějnou formaci.

Nu a pro nedočkavce tu máme pomyslný vrchol večera. Sál se zaplnil pěkně, ačkoliv by jistě nikomu nevadilo, kdyby účast byla větší… Nicméně to momentálně není podstatné. Na podium nastoupila ethno crossoverová Osa Killers z Českých Budějovic. Její jméno už má nějaký ten zvuk a tak pro mnohé nebyly zcela neznámou kapelkou. Nutné říct, že styl těchto borců se mi velice líbil a užíval jsem si jej velice silně. A při rozhlédnutí kolem sebe, jsem očividně nebyl sám. Času na rozhlížení nebylo mnoho, neb se rozjel divoký mosh pod taktovkou Osa Killers. Jelo se na doraz, na plno a volnější ethno pasáže byly záhy střídány hc, metalovými motivy. Za zmínku taktéž jistě stojí, že kapela využívá dvou zpěváků, což je řekněme netradiční a velice osvěžující element. V tom divočení jsem poněkud nepostřehl, že vypadl proud. Až po nějaké chvíli, kdy mi bylo divné, že je tma a hrají jen akustické bicí. Tady chci vyzdvihnout chování kapely, která zůstala na podiu a alespoň jamovala na bicí a bongo. I tak se jim podařilo v té tmě, než se vše spravilo, udržet pár jedinců v pohybu (včetně mě, haha). To prostě k akcím patří. Netrvalo dlouho a vše jelo dál. Na závěr si pak kapela střihla pár přídavkových coverů. Naprostou peckou byla Breathe od Prodigy, která v jejich podání byla snad ještě energetičtější než originál. Následovalo pár věcí od Krucipüsk, které jsem už ovšem vynechal a šel se vydýchat ven, neb jsem byl zmožen těkavým pohybem. Už jsem si říkal, že pařit nebudu, jelikož jsem sotva udržel hlavu bez nutnosti podepření. Když se však ze sálu počaly ozývat krásné tóny evokující intro ke skladbě Back To The Primitive od Soulfly – neodolal jsem. Tohle byla třešnička na dortu přátelé. Nádherný cover!

Mnozí považovali akci za ukončenou a počali se ležérně vytrácet. Ne, ještě nebyl konec. Jedna z místních dívek (Kůzlééé) si bez váhání sedla za bicí a začala hrát. Kytarista s Osy se vrátil a začal jemně jamovat. Do toho všeho se ještě hrálo na bongo (Martin – poctivý občan KH) a do davu přeživších byl vhozen mikrofon. To co nastalo, bylo neuvěřitelné. Všichni se vraceli a chodili se dívat, co se to tam sakra děje. Parádní jamování prostě.

Jakožto věrný fanda zůstal jsem až do samotného konce a ještě pomáhal zvukařovi a pořadatelům nosit věci do auta. Jakožto host a návštěvník jsem přišel první a poslední také odcházel. Následovalo drobné zapití akce v našem úžasném nonstopu. Kapela Osa Killers už tam seděla a popíjela. Mne však dostihla únava po velice náročném běsnění a dlouho jsem nesetrval. Však ještě týden na to mě bolely záda a krk, hehe.

Shrnutí? Vyvedená akce na výbornou. Žádný průser, žádné zpoždění, nic. Zvuk možná trochu přepálený, pivo mohlo téct rychleji (ne do mě, ale z pípy do kelímku), drobný výpadek proudu. To jsou asi jediné šrámy, které s sebou akce přinesla. Ale řekněte mi upřímně, byli jste někdy na nějaké akci, kde Vám všechno sedlo jak prdel na hrnec? Já teda ještě ne. Už teď se těším, až se na Kašperkách od stejných pořadatelů uspořádá další obdobná juchačka. A nejspíš se i juknu po nějakém dalším koncertě zmíněných kapel, neb na živo byly všechny naprosto výborné! Tak zas někdy na viděnou.

Závěrem ještě chci vznést dík pořadatelům za báječnou akci, Ondrovi za poskytnuté fotky a především kapelám za výborné představení. Díky!