Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Aleno, zdravím Tě. Vaše aktuální společná deska s Noisebleed je rovněž vaše první zkušenost jednak s formátem split alba, a jednak s vydáním na gramodesce. Jak k tomu došlo a jak hladký to byl pro vás proces všechno dotáhnout až do konce?

Děkuji a zdravím Tebe i čtenáře Echoes! Aktuálně vydané splitko Chirality je vážně naše první zkušenost s tímto formátem a rozhodně si z toho odnášíme hodnotné zkušenosti i velkou spoustu super zážitků. Počátky naší spolupráce s Noisebleed sahají do roku 2019, kdy jsme společně absolvovali kratší turné pod názvem Female Fronted Frenzy. S NSBLD jsme si lidsky hodně sedli a naše přátelství se rozvinulo celkem záhy. Hodně ho následně zcelil příchod basáka Žakiho do naší kapely. Žaki je v podstatě kreativní mozek NSBLD, takže se přirozeně obě kapely začaly propojovat a ovlivňovat. Dneska už máme i společnou zkušebnu a někteří z nás i společnou domácnost. Nicméně tohle propojení nějak přirozeně vyústilo v nápad natočit split EP a vyrazit na soustředění, kde jsme ještě více utužili vztahy a ujasnili si vize ohledně společného díla. Od toho už jsme se pak krásně odrazili k zábavnému procesu tvorby, který jsme si vzájemně do určité míry reflektovali i obohacovali formou hostovaček a coverů.

Mě osobně tenhle způsob spolupráce na hudební tvorbě opravdu hodně baví a neskutečně si užívám tu vzájemnou uměleckou i lidskou synergii všech, kdo se podílí. Takže jsem se rozhodla to celé obohatit ještě o dalšího hosta, kterým se stala zpěvačka Nicol Hofmanová (Stellaris). Vše, co jsme vytvořili, se nakonec poslalo do Žakiho zvukařské dílny (Noisebleed Studio) a on si vzal na starost mix a master celého počinu. Patří mu za to velký dík, protože nebylo úplně jednoduché se prokousat celou řadou mix notes, které se na něj valily od ostatních členů. Nicméně to bylo hodně přínosné a fáze mixování a připomínkování nám přinesla důležité zkušenosti, na kterých můžeme nyní stavět.

Vydání Chirality na vinylu bylo od začátku mým velkým přáním! Sama jsem nadšenec do sběratelství gramodesek a umím si užít celý ten rituál kolem poslechu na gramofonu, takže vlastnit hudební dílo, jehož jsem součástí, v této fyzické podobě byla přirozeně vzrušující představa. V rámci NP/NSBLD kolektivu tahle myšlenka příliš velkou podporu neměla, ale naštěstí se mi to nakonec podařilo dotáhnout do cílové rovinky s Filipem, kytaristou NSBLD, a společně jsme připravili k výrobě a zafinancovali vydání 20 ks desek, které jsou navíc všechny podepsané od členů obou kapel a dělají nám velkou radost. Tohle vydání je pro nás určitým mementem. Nešlo o žádný komerční záměr, ale o čistou radost ze společného díla a jeho završení. Kromě toho je Chirality vydáno ještě digitálně a je k poslechu na hlavních streamovacích platformách.

Proč jen 20 kusů? Když si vezmu, že matrice se musela vyrobit i pro takhle malý náklad, tak průměrná cena jednoho kusu musí být enormní. Navíc bych očekával, že víc než pár zájemců by se našlo a že byste i větší náklad udali.

Tento názor samozřejmě neslyším poprvé a je opravdu možné, že při větším nákladu a nižší ceně za kus bychom docílili lepšího výsledku, nicméně vzhledem k velmi malé interní podpoře to nakonec vlastně byla pouze moje a Filipova iniciativa a příliš jsme nepočítali s tím, že bychom desky měli aktivně nabízet k prodeji. Nějaká propagace sice proběhla, ale jinak já osobně se tímhle chci zabývat co nejméně a vlastně pro nějaké promo udělám jen to úplně nejpotřebnější. Spíše jsem zastánce organického šíření informací. S tímto přístupem ovšem hrozilo, že nám desky při větším nákladu někde zůstanou ležet ladem. Při 20 ks jsme vytvořili naprostou limitku. Pro nás je to úžasná památka a připomínka společné spolupráce a pro případně zájemce mimo okruh kapel to pak může představovat zajímavý sběratelský kousek a svou cenu si tedy obhájí.

Také sehrálo roli, že si uvědomujeme stále sílící roli digitálního streamování hudby. Ať už na to máš jakýkoliv názor, realita je prostě taková a je potřeba se smířit s tím, jak současní posluchači fungují a kde je najdeme. Jelikož vydání Chirality bylo čistě v naší režii, udělali jsme si nějaký, dalo by se říct, lehký průzkum trhu a rozhodli se pro digitální distribuci a limitovaný vinyl. Případný vydavatel či leckterý fanoušek by to možná viděl jinak, ale já si za touhle volbou v případě alba Chirality stojím.

Co vlastně představuje název Chirality a jakým způsobem se promítá do nahrávky, ať už do muziky nebo třeba grafického zpracování obalu?

Chiralita je slovo odvozené od řeckého výrazu pro ruku, která je zároveň jejím praktickým příkladem pro lepší pochopení tohoto jevu. Jedná se o asymetrii dvou na první pohled stejných příbuzných objektů, které se ovšem zrcadlově úplně neshodují. Tento termín se používá například v chemii nebo jiných vědeckých disciplínách. Hráči ho můžou znát z japonské hry Death Stranding od Hideo Kojimy a zmínka o chiralitě padla také v oblíbeném seriálu Perníkový táta.

V našem případě šlo o pojmenování, které dobře vystihuje spolupráci obou kapel. Spojuje nás přátelství, vzájemně se inspirujeme a motivujeme, ale každá kapela má svou cestu a své vlastní kreativní a vyjadřovací postupy. S tím koresponduje i artwork k albu, jehož autorkou je mladá malířka a grafička Nova Art. Obal alba podtrhává aspekt našeho přátelství a spolupráce a zároveň osm nepravidelných objektů - rukou, tvoří pravidelný osmiúhelník. Je tam více možností interpretace, takže si do toho každý může zapojit i vlastní představivost.

Částečně jsme se už zmínili o tom, že desku jste nahrávali v Noisebleed studiu Tomáše Žáka, který je baskytaristou v obou kapelách a který album rovněž smíchal a masteroval. Rozumím tomu, že nejjednodušší je dělat si věci sám, ale na druhou stranu pohled zvenčí je někdy k nezaplacení. Využít plně vlastních kapacit byla pro vás jasná volba? Nechyběl vám hlas někoho jiného?

Tohle je dosti kontroverzní otázka, protože každá z kapel má na tohle svůj názor a své stanovisko. Popíšu to tedy jen z pohledu Nocturnal Pestilence. Pro nás je určitě pohled zvenčí velmi důležitý a po řadě předchozích zkušeností si stále více uvědomujeme, jak je pro rozvoj našeho snažení důležité, abychom dokázali pracovat se zpětnou vazbou a vizemi jiných hudebníků, producentů, umělců i posluchačů. Na albu Fire & Shade jsme spolupracovali mimo jiné s Tondou Smrčkou (Seabeast Production) a opravdu nám to maximálně sedlo, a proto tahle spolupráce nadále pokračuje a jsme za to hodně rádi. S Tondou jsme tedy konzultovali i mix Chirality a nahrával vokály pro naše skladby na splitku.

Kromě toho musím zdůraznit, že hodně důležitou roli při míchání a masterování sehrál i náš kytarista Matyáš. On má značně vyzrálý produkční talent, dokáže se probrat detaily v mixu, ale zhodnotit i celek z pohledu zkušeného posluchače. Společně s Tomášem se tedy podílel dost zásadně na finálním zvuku skladeb NP. Tomáš (alias Žaki) ovšem skutečně udělal největší díl práce a ve výsledku jsme s jeho přispěním opravdu spokojení! Když si vezmu, jak byl v době práce na Chirality časově vytížen a kolik změn a úprav zapracovával, tak si vážím jeho přístupu a odhodlání. Tomáš v tomhle také roste a mám pocit, že když by tomu dával více prostoru, ten progres by rozhodně byl ještě výraznější.

Druhou věcí, kterou člověk zachytí při pročítání uvedených informací, je, že ani jedna kapela na nahrávce nedisponuje bubeníkem. Jak jste řešili tenhle potíž a jak to vidíte do budoucna?

Když jsme začali pracovat na Chirality, byli zrovna bubeníci obou kapel na odchodu. Zvažovali jsme různé možnosti, jak se k tomu postavit, a zvítězila varianta programování bicích. Na tomhle poli už máme své zkušenosti a věděli jsme, že v dnešní době jsou k dispozici i velmi vyspělé technologie, které dokážou živé bicí na nahrávce tohoto typu celkem úspěšně nahradit. Pro živá vystoupení ovšem preferujeme hrát s bubeníkem a v tuhle chvíli už mohu říct, že na straně Noisebleed je tento problém vyřešen s příchodem nového člena, který se, doufejme, bude podílet i na nahrávání jejich dalšího alba, které už je v přípravě. U NP momentálně spolupracujeme s Ilyou Tabachnikem, který si s námi zahraje nadcházející koncerty, a vedle toho stále hledáme i bubeníka, který by se stal pevnou součástí sestavy a ideálně nahrál bicí party pro příští desku.

Vydání Chirality přišlo v době, kdy se slovo koncert postupně začalo přesouvat z kategorie zakázaných slov. Jak plánujete využít možnosti opět koncertovat a jaká to pro vás byla zkušenost, kdy koncerty a vlastně všechny obdobné aktivity byly rozhodnutím několika lidí zakázány?

Zkušenost s covidovou dobou byla v mnoha ohledech naprosto jedinečná. Já kulturou docela hodně žiju, takže nemožnost zajít si na koncert, do kina, na výstavu a posedět v kavárně mě hodně potrápila. V mém okolí to dovedlo pár lidí k celkem nepříjemným depresím nebo bipolárním stavům. Po nějakém čase už jsem si nějak začala zvykat, ale jak se to opět uvolňuje, hned jsem zase navázala a už chodím po akcích, jak jen to jde. S kapelou jsme té koncertní pauzy využili právě k nahrávání a budování nových hudebních vizí i projektů. S kytaristou jsme zformovali pop-rock/electronica duo a už máme nahráno nějakých 8 skladeb a další demíčka a skladby v přípravě. Jde to hrozně dobře, baví nás to a postupně to připravujeme ke zveřejnění. Mimo jiné nám to pomohlo se technicky posunout, a to se pravděpodobně projeví i v nové tvorbě pro Nocturnal Pestilence.

V současné chvíli to vypadá, že koncerty alespoň přes léto budou. Je tedy potřeba si toho vážit a využít možností, dokud se nabízí. S ohledem na to jsme už pár akcí potvrdili a taky uspořádáme společně s Noisebleed křest Chirality 7. srpna v Modré Vopici v Praze. Samozřejmě jste všichni srdečně zváni! Kromě nás zahrají ještě Rise of Surya a další, dosud neoznámený, host. Vedle křtu naší desky a koncertních setů s hostovačkami se bude slavit také svatba našeho skalního fanouška, tak věřím, že o zábavu nebude nouze!

O Tobě je známo, že Nocturnal Pestilence je jen jeden ze způsobů Tvého vyjádření. Asi nemá smysl se ptát, která Alena je ta pravá, protože je jasné že obě. Jak spolu ale fungují dohromady a jak si vzájemně rozumí?

Jakkoliv kontrastně tohle může působit, já žiju sama se sebou v harmonii a přesně jak jsi uvedl v otázce, moje prezentace navenek je forma vyjádření emocí, postojů a nálad, které se v mém životě objevují. Zkoumám svůj vnitřní svět s podobným zaujetím jako ten vnější, který mám kolem sebe, a stále mě fascinuje, kolik se toho dá objevit, pozorovat, prožívat. Připadám si v tomhle pořád jako děcko s velkou fantazií a obrovskou chutí nasávat nové podněty, informace a pocity. Vždycky mě to nadchne, když v životě čelím něčemu novému a cítím, jak mi dělá radost si rozšiřovat obzory v dobrém i špatném. Takový přístup mám k hudbě, resp. umění, jako konzument i jako aktér. Je to tedy nějaký přirozený vývoj a zároveň odraz osobnosti i událostí, které se dějí kolem mě. Vnímám svou tvorbu i svůj život jako hodně intuitivní proces a do značné míry je ovlivněn spontánními reakcemi. Takže vždycky hodně záleží na tom, s kým se setkám, s kým pracuji, jak na mě jeho tvorba a charakter působí a pak se to nějakým způsobem spojuje s mými schopnostmi, emocionálním rozpoložením a pohledem na svět. Asi to zní hodně abstraktně, omlouvám se, mám tendenci k takovému vyjadřování občas sklouznout.

Když to tedy vrátím do konkrétnějších obrysů, občas se setkávám s nepochopením od lidí, kteří mě znají mimo metalovou scénu. Už jsem několikrát slyšela, že se ke mně metal nehodí. Jenže ta vášeň a jistá zběsilost a nespoutanost ve mně jsou a nejlíp to jde ven právě ve spojení s metalovou hudbou. I tam samozřejmě pracuju se sebekontrolou a držím to v nějakých žánrových a pěveckých mantinelech, ale cítím se přitom hrozně příjemně! To je důvod, proč se metalu chci věnovat i nadále, i když jsem si vědoma, že nějaké změny se v tomhle způsobu vyjádření budou v budoucnu projevovat taky.

Když jsem zmínila, že za sebe cítím vnitřní harmonii, myslím, že to nějakým způsobem dokáže vyzařovat a už se mi v téhle souvislosti dostalo zpětné vazby ve stylu, že jsem taková "metalová víla", případně působím jako "anděl s ďáblem v těle", osobně si od těchto hodnocení trochu držím odstup, ale jsem samozřejmě ráda, že mohu posluchačům něco sdělit skrze svoje zpívání a těší mě, že to třeba někomu zvedne nebo zhorší náladu. Podle toho, o čem se zrovna zpívá. Tahle vzájemná emočně - energetická komunikace mezi hudebníkem a posluchačem je naprosto neuvěřitelná a je to další vrstva, která dělá z hudebního zážitku pokaždé jedinečnou událost!   

Když to otočím a zeptám se Tě jako hudebního fanouška - jak moc se ztotožňuješ s kapelami, které posloucháš? Je to pro Tebe čistě otázka hudby a pocitů z ní? Nebo jdeš do textů, řešíš to, jestli je kapela angažovaná nebo apolitická, jestli na to jde zleva nebo zprava?

Nemám na to jednoznačnou odpověď. V některých případech poslouchám hudbu čistě na dokreslení nálady a pak se o její kontext příliš nezajímám, spíše představuje formu pocitového zážitku. Jindy mám ovšem náladu analyzovat a naopak se plně ponořit do soustředěného poslechu včetně rozboru významu textů a jejich napojení na hudební vyjádření. Vzhledem k tomu, jakou hudbu mám tendenci analyzovat nejvíce, pak o politice to příliš často nebývá, spíše o světonázoru, metafyzice, filozofii nebo intimních osobních zpovědích v poetickém duchu. Zrovna včera jsem si neskutečně užila poslech alba Resident Human od kapely Wheel. Po stránce zvukového opečování nahrávky je to nádhera, k tomu se přidají skvělé kompozice, nosné téma textů, parádní výkony všech zúčastněných muzikantů a je postaráno o úžasný zážitek, který má naprosto komplexní charakter. Jak moc se ztotožňuji s kapelami, které poslouchám? Mám své oblíbence samozřejmě, ale beru je primárně jako inspiraci. Když mě někdo hodně zaujme, prohloubí to můj zájem o jeho tvorbu a pak i přirozeně více prožívám, co se kolem těchto interpretů děje. Někdy to asi z pohledu svého okolí prožívám hodně náruživě, protože letos jsem dostala k narozeninám polštář s fotkou Stevena Wilsona :-D (takového dárku si mimochodem velmi cením).

Usínání na Stevenu Wilsonovi mi přijde jako docela symbolický moment na závěr rozhovoru. Aleno, poprosím Tě ještě o nástin toho, co lze v nejbližší budoucnosti čekat v souvislosti jak s Nocturnal Pestilence, tak i Tvých dalších hudebních aktivit, a tím bych to celé dnes ukončil. Děkuju za Tvůj čas a v této době přeju hlavně sílu všechno zvládnout.

Plánů a aktivit kolem hudby je celkem dost, což je super! S kapelou se připravujeme na koncerty, ladíme nový repertoár a zároveň skládáme další singly (některé opět ve spolupráci s hosty). Vedle toho chceme dotáhnout některé ze skladeb zmíněného projektu s kytaristou a na podzim už vypustit pár singlů. K tomu pracujeme i na logu, promo materiálech, videích a pódiové prezentaci pro budoucí vystoupení. Bude kolem toho ještě dost práce, na kterou se vážně hodně těším. Mimo to dávám dohromady jeden singl s Honzou Fatrdlou. Je to taková moderně metalová skladba, kterou on napsal a bude jí produkovat. Do nahrávacího procesu jsme zapojili skvělé muzikanty, takže to je opět báječná zkušenost a jsem zvědavá, k jakému se dopracujeme výsledku. U Honzy také absolvuji kurz výuky zpěvu a pomalu se tedy začnu věnovat i vokálnímu koučingu. Tohle je rozhodně úplně něco nového, hodně mě to láká a přistupuji k tomu zároveň s velkou pokorou, tak uvidíme, jaké cesty to ještě v budoucnu otevře.

Dovol mi moc poděkovat za příjemné povídání a prostor na Echoes pro pár slov o mých aktivitách. Díky čtenářkám a čtenářům za zájem a přeji všem hodně sil, inspirace a chuti do života!