Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Novinku Skylor dělí od předchozí desky Black Threads pět let, nejdelší pauza mezi vydanými alby. Byla plánovaná, nebo vyplynula z okolností (např. rozjezd Elbe)?

Honza: Plán to určitě nebyl. Pokud si dobře pamatuji, nikdy jsme si neříkali termín další desky. Prostě, když je hotový materiál, jde se do studia. Příprava a nahrávání Elbe, částečně i jisté omezení ohledně Covidu, to všechno určitě trochu posunulo přípravy nové desky. Osobně si myslím, že to vlastně vůbec nevadí, protože naše album není netrpělivě očekáváno desítkami tisíc lidí, ale naši fanoušci si desku pořídí, ať vyjde za dva roky nebo za pět let. A jsme samozřejmě moc rádi za jejich věrnost.

Stando, koncept Skylora je z tvé hlavy. Mohl bys nám jeho příběh přiblížit?

Standa: Už na začátku jsem měl představu o astronautovi, který je sám na vesmírné misi, dívá se na naši planetu a probíhají mu hlavou všemožné myšlenky. Z výšky člověk získá přirozeně nadhled a každý song měl vykreslit úvahu a jakýsi vnitřní rozhovor s tím, co astronauta trápí anebo těší. Když postupně texty vznikaly, tak se téma víc rozvolnilo. Řekl bych až do jakýchsi abstraktních poloh, kdy nejsme spjatí se Zemí, ale cestujeme víc do vesmíru. Během psaní dostal astronaut i jméno Skylor a tak se hodně nabízelo nazvat takhle celou desku. Skylor poznává různé planety a dimenze, kde není čas a kde těla obyvatel mají stejné složení jako vesmírný prach. Objeví tak svět, který je zcela jiný, než je svět jeho, svět kde se válčí, okupuje a zabíjí. Přemýšlí, proč vlastně tohle lidi přitahuje. Když nastává jeho čas vrátit se zpět, je to pro něj snadné rozhodnutí zůstat opět skrytý, v nám neznámém prostoru.

Do finální podoby jsi ho nechal převyprávět Miroslava Václavka.

Standa: Ano, s Mirkem jsem tohle téma bedlivě probíral. Postupně jsem mu posílal i demosnímky, popisy - sloka, refrén, bridge. Mira byl vždy pohotový a šlo mu to docela snadno a rychle, a hlavně se umí na dané téma dobře naladit. Už při spolupráci na Black Threads nám to dobře fungovalo, tak proč v tom nepokračovat. Mirek už vydal pár románů a sbírek básní, takže jsme to svěřili profíkovi.  

Ve Skylor slyším propojení typických Dying Passion s vlivy a styly, které bych jako typické nenazval. Přesto jsou si navzájem blízké.

Standa: Myslím, že je to tím, že jako kapela jsme zcela otevření hudbě napříč žánry. Nepřemýšlíme, jestli to zní moc popově nebo metalově, prostě nás to musí bavit. Samozřejmě vlivy jsou všude kolem nás a na tvorbě se to musí podepsat. Ale ať ten vliv přiletí odkudkoliv, nevím proč, vždycky tam je náš rukopis (smích). Myslím, že tím deska získala přirozenou pestrost.

To spojení si pěkně sedlo. Celkově je současná poloha kapely barevnější, toho označení nadžánrová bych se nebál.

Honza: Asi někde zazní, že deska je o něco „měkčí“ než některá předchozí alba, ale spíše je otevřená různým polohám a náladám. Jsou tam momenty pro DP netypicky tvrdé, ale i elektronické a popovější pasáže. Takže široký záběr. Třeba singl Aerosouls byl v jedné fázi přípravy rychlejší a tvrdší, ale pak jsme našli vhodnější podobu – zpomalili, netlačili tolik na pilu a nechali song trochu vydechnout. Nepochybně mu to prospělo. Velkou změnou si prošla i skladba Search, jejíž část vznikla už v době Black Threads. Obecně vnímáme, že návrat ke koncertní sestavě s jednou kytarou nám paradoxně uvolnil ruce – každý nástroj má více místa a je tedy konkrétnější, nebojuje o místo se zbytkem kapely.

Osobně cítím z hudby Skylor velkou volnost, nezatíženost. Možnost se pohybovat v nekonečnu, bavit se tím, ale i přemýšlet nad sebou samotným. To sepnutí příběhu a hudby je to hlavní a funguje.

Standa: Když buduješ nějaký hudební příběh, dáváš tomu jistou energii a chceš ji předat dál, tak moc potěší, když je zpětná vazba taková. Kdyby každý posluchač dokázal objevit to co popisuješ, tak by mi to udělalo velkou radost, což v tvém případě je, díky :)

Decentní elektronika desce sluší. Jako fanoušek elektroniky se musím zeptat fanouška elektroniky, jakou ji má rád a jak k ní přistupuje?

Standa: Decentní elektroniku jsme používali v podstatě na každém albu, někdy více, někdy méně. Velký přínos v tom měl i Pavel Vantuch, který s námi nahrál desky Absorb a Amplify. Tam jsme si uvědomili, že tohle doplnění kapele sluší. Když Pavel skončil, tak tahle zábava zůstala na mě. Nahrávám přes midi klávesy a hrabu se ve spoustě pluginů, kde jsou neomezené možnosti. Míchám různé synťáky s dalšími zvuky a krabičkami. V podstatě vycházím z improvizace, nikdy dopředu nevím, jaký zvuk z toho vzejde. Ale podvědomě ta představa tam je, vždycky se k tomu nějak dopracuji. Za mě je nejlepší elektronika, kterou v daném celku ani moc nevnímáš, ale když ji vypneš/zamutuješ, tak song najednou ztratí na síle. V poslední době si užívám i simulace starých 80´synťáků, kde si různě přepínám kabely, oscilátory a vzniká mnohdy originální zvukové šílenství.

Stando, samotný průběh vzniku nové desky jsi označil jako tvůj svět, něco, co tě pořád fascinuje. Necháš nás do něj aspoň trochu nahlédnout?

Standa: Ano, pořád mě to fascinuje, až se sám sobě divím. Čím jsem starší, tím víc mě to baví, je to vůbec možné? (smích) V minulosti jsme skládali spíš na zkušebně a scházeli se 1-2 týdně, mělo to své výhody, ale i nevýhody. Nešlo se třeba tolik ponořit do detailů, dalo se leccos přeslechnout. Ale to už je třeba víc jak deset let. Teď je to tak, že skládáme doma, ukládáme si nápady a vzájemně si je posíláme. Když skládám, tak se uzavřu do „mého světa“ a většinou to dopadne tak, že z něho nevyjdu, dokud nevznikne nějaký song nebo jen třeba motiv. Uzavírat se do tohohle světa je pro mě navíc silně terapeuticky strávený čas. Myslím, že takhle to má každý, kdo něco tvoří.

Skylor je deska chytlavých skladeb. Napadá mě, že může být docela snadné z ní vybrat další singl. Nebo je to přesně naopak?

Honza: Těší mě, že tam ty chytlavé momenty jsou. Na prvním singlu jsme se asi jednomyslně shodli. Upřímně, v tuto chvíli netuším, jaký bude další singl s klipem, ale myslím, že je na desce několik songů, které můžeme použít. Ať už to je v podstatě pop-rocková hitovka Today nebo třeba temnější In The Code.

Standa: Je pravda, že na Aerosouls jsme se bez zaváhání shodli. Ale dokázal bych si představit klip na každý další. Taky by mohlo být třeba zajímavé natočit animovaný film k celému albu. To by bylo hustý ne?

Za ten animáč se přimlouvám, vzhledem k obalu desky by to mohlo být zajímavé. Pohráváš si s touto myšlenkou nějak vážněji?

Standa: To jsem se nechal jen tak unést. Samozřejmě bych za tuhle realizaci byl moc rád, ale osobně bych si na tohle netroufl, tyhle věci se už musí studovat, aby to nějak vypadalo. V minulosti jsme dělali animovaný klip Vertical Edge a dalo nám to sakra práce. A teď si představ celý animovaný film. Ale ten námět máme, kdyby se toho někdo povolaný chytl, jdeme do toho :)

Ostatně animovanou podobu obalu jste svěřili po dobré zkušenosti tomu pravému, že ano?

Standa: Ano, Petr Štefek s námi spolupracuje spousty let. Už k desce Voyage (2002) nám vymyslel kapelní logo. Pak pracoval na obalu Relief, Absorb kde je zvěčněn i sám autor, Amplify, Black Threads a teď i poslední Skylor. Dělá nám grafiku i na trička, plakáty, letáky atd. Jsem za něho moc rád, má pro to svůj cit a myslím, že dokáže vystihnout atmosféru alba a vnést ji do obalu desky.

Zatím jsou pro fanoušky veřejné skladby Aerosouls, Breathe a Shadowplay. Přibudou do oficiálního data vydání 22.2.2022 ještě další? Jak se vám zatím zamlouvá propagace desky Skylor, spolupráce s radii, weby a dalšími?

Standa: Myslím, že tři songy jako návnada na celou desku stačí. Tyhle tři songy jsou k slyšení na našem Bandcampu, kde si lze desku i předobjednat. Zatím jsme propagaci úplně nerozjeli, poslal jsem jen pár lidem na recenze. Ozvali se mi z polského rádia, abych jim poslal singl Aerosouls. Bylo to zřejmě po zhlédnutí videoklipu. Za dva dny už zněl éterem. Takhle kdyby to fungovalo s většinou rádií, ale to je asi utopie (smích). Viktor Palák pouštěl z nové desky na radiu Wave ve skvělém pořadu Modeláři. Poslal jsem mu celé album a ať si vybere, co pustí, došlo na skladbu Breathe. A taky jsem domluvený s Petrem Korálem do jeho pořadu na rádiu Beat. Takže na start dobrý, ale co dál, přemýšlím, jestli jsou ještě nějaké možnosti. Nejsem zrovna typ, který by oslovoval média a nabízel jim naši hudbu. Ale dělám, co je v mých silách a budu se v rámci mých možností snažit co nejvíc.

K Aerosouls jste udělali videoklip, který byl natočen u vás v Šumperku. Povězte, jak vznikal.

Standa: Klip jsme natáčeli v šumperské Městské knihovně. Napadlo mě to, když jsem tam byl na jednom koncertě ve velkém sále. Přitom jsem tam byl už víckrát na různých přednáškách. Ale natočit zde klip mě napadlo až po vystoupení Letní kapely Jaromíra Švejdíka. On, jak se sál nasvítí, tak to hned působí jinak. Navíc v sále visí úžasné kulaté lustry, které by mohly evokovat planety, a to je přesně ono. Oslovil jsem paní ředitelku a vyšla nám vstříc. Navíc jsme zde pak dělali i promo fotky a také zde chystáme na 30. dubna koncert. Sál má totiž i díky těmto lustrům parádní akustiku. Tentokrát jsem nepsal žádný scénář, chtěl jsem to postavit jen na světlech, dobrých záběrech, pohybu a atmosféře jakoby z baru třetí série kultovního seriálu Twin Peaks. Zároveň by tam měl být odkaz na příběh Skylora, čemuž pomohly kulaté lustry/planety a prolnutí jemné animace padajících asteroidů. Kamery se opět ujal náš kamarád Tomáš Nechanický. Myslím, že s běháním kolem nás s kamerou v ruce se docela zapotil. Nasbíral hodně povedených záběrů, při střihu bylo těžké vybírat.

 
Album se nahrávalo na více etap. V jakých to bylo prostorách?

Honza: Už s Elbe jsme pro desku Eschatology točili bicí ve studiu Svárov a bylo myslím hned jasné, že i s DP tam budeme chtít zamířit. V roce 2020 jsme tam nahráli bicí pro staronový singl Severance a v létě 2021 bicí pro aktuální desku. A předpokládám, že to nebyla poslední zkušenost, protože s Lukášem Martínkem i Michalem Šindelářem je příjemná a profesionální spolupráce. Všechny ostatní nástroje se nahrávaly ve studiu Black Chambers u našeho kamaráda a bývalého člena, Dušana Mikulce. Pro Standu a Zuzku to znamenalo mít studio prakticky pár kroků od domova, což přineslo větší klid, pohodu a možnost rozfázovat si nahrávání dle času i nálady. Všechno naše počínání opět (jako u předchozí desky Black Threads) mixoval Martin „Spacosh“ Peřina a finální mastering provedl Jacob Hansen. Zvuk je zase jiný a to je to nejdůležitější.

Standa: Tenhle způsob se mi velice zamlouval. Je to dobré i v tom, že máš určitý odstup. Nejsi čtrnáct dní zavřený ve studiu, kde ti už po pár dnech z toho trochu šibe. Neříkám, že mě to tak nebavilo, byla to vždy parádní dovolená. Ale takhle jsme byli víc čerství, možná nám to i víc pálilo (smích). Ten odstup je ovšem nejvíc důležitý při mixu, libí se mi, jak si Spacosh u mixu dává na čas a mazlí se s každým detailem. Což může desce jedině prospět.

Je poznat, že vedle hudby si také Zuzčin vokál prošel vývojem. Různé sbory a barvy hlasů, které jdou stejně jako muzika za celou éru Dying Passion zatím nejdál.

Zuzka: Kdybych se k tomu měla vyjádřit já osobně, nemyslím, že by se můj zpěv moc změnil. Jelikož si vokály vymýšlím sama do hotové hudby, asi je to v podstatě dle mých nápadů a rozsahu. Snad se podařilo nahrát pár dobrých melodií. V posledních letech to necháváme více uvolněné, stejně jako hudba vyzrála a přetvořila se do současného zvuku. Vrstvení vícehlasů je má doména, tohle mě ve studiu fakt baví. Je pravda, že na aktuální desce mám hodně prostoru. Snad se bude líbit.

Na albu se podílelo také několik hostů. Kteří to byli a čím přispěli?

Standa: K písni Another Kind of Light nám nahrál akustickou barytonovou kytaru Hynek Stančík alias Dr. Hyenik. S Hynkem jsme se seznámili na La Grande Amplify Tour 2012, které jsme jeli společně s Forgotten Silence. Znát ho můžete i z jeho kapel Paladran či Chiasmatic. Sleduji i jeho články na Frontman.cz, kde testuje všemožné kytary, efekty, aparáty…  A piano v tomhle songu nám nahrál Petr Mlynář z Flash the Readies. Petr je výborný pianista, který byl v období 2006-2008 i členem Dying Passion a nahrál s námi album Relief. Piano jsem měl vymyšlené a nahrané, ale něco mi v tom chybělo. Zkusil jsem Petra oslovit, a když poslal nahranou stopu, bylo to tam. Zkrátka ty harmonické postupy a dynamiku Petr umí. V písni On The Edge má svoji stopu Ondřej Prekop. Ondra s námi koncertoval po albu Black Threads a něco málo jsme spolu i skládali. V tom období jsem mu poslal tento song, ať zkusí nahrát nějaké slidové sólo. Když jsme pak točili na ostro, kdy už s námi Ondra nehrál, tak jsem si řekl, že by bylo dobré tam tu jeho autentičnost zachovat. Tak jsme jeho slidové sólo z demosnímku zachovali.

I se Skylor jste zůstali věrní Martinovi a Epidemii Records. Byly ve hře i jiné možnosti?

Standa: Martin je naše stálice, je to naše srdeční záležitost. Jen škoda, že Martin nevydává vinyly, čemuž rozumím, je to o dost náročnější. Zvažuji, že bychom si Skylor na vinylu vydali sami, ale dle minutáže by to musel být 2LP. Otázkou je, jestli bychom to zvládli prodat tak, aby se náklady vrátily. Obzvlášť v době, kdy se tolik nekoncertuje. Proto by bylo lepší to vydat přes nějaký label, který je napojený na další distribuce. Vydat Skylor na CD nám nabízel i Titus z řeckého labelu Sleaszy Rider Records. Nakonec to dopadlo tak, že Martin udělal větší náklad, než bylo původně plánováno a část půjde právě na label Sleaszy Rider Records.

Na podporu nové desky je nachystáno jarní turné se spřízněnými Silent Stream Of Godless Elegy. Pozvánku na tyto koncerty nechám na vás.

Zuzka: Asi všichni víme, jak to bylo a je stále nejisté s plánováním akcí. Nejdřív se všechno posouvalo, pak už rovnou rušilo. Před dvěma lety měli Elbe a SSOGE domluvené pár společných koncertů po klubech a nakonec z toho nic nebylo. Proto jsme oslovili Radka Hajdu, který i se svou kapelou má dvouletou koncertní pauzu, že už je ten správný čas něco společně podniknout. V posledních letech se nám tato forma společného koncertování dvou formací osvědčila asi nejvíce, protože každá kapela tak má více prostoru na vystoupení a nazvučení a je to celkově s větší pohodou. Slovo dalo slovo a turné startujeme 8. dubna a během měsíce projedeme 10 měst a klubů, kde představíme nové album.
Více informací najdete na:  https://www.facebook.com/dyingpassion/events

Díky za odpovědi, za váš čas, a v neposlední řadě za Skylorův příběh.

Standa: Rádo se stalo a děkujeme za prostor na těchto stránkách.