Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj do Šumperku! Novinka "Transient" je nějaký ten pátek venku, byl tentokrát proces jejího vzniku vzhledem ke starším albům v něčem náročnější?

Dušan: Ahoj. Nevím jestli to jde úplně objektivně zhodnotit. Příprava každé desky je náročná a vždy trochu v něčem jiném podle toho jak se kapela vyvíjí. U "Transient" se dá ale s jistotou říct, že samotná předprodukce, tedy nahrávání na songů na zkušebně, následné úpravy kompozice a příprava do finálního celku, zabrala oproti předchozím deskám asi mnohem více času a úsilí. Jedná se však pouze o technickou část. V případě skládání hudby a psaní textů to prostě někdy jde a někdy ne, ale nedá se říct, že by to bylo oproti předchozím nahrávkám nějak výrazně rozdílné.

Zuzana: Rozhodně při pohledu zpět je proces pokaždé náročnější, alespoň pro mne, když chceš dělat každou novou desku lépe a dotáhnout všechny představy do zdárného konce. Času je málo, kolikrát i dokopat se do něčeho stojí hodně sil. Ale přes všechny strasti přichází na konci sladká odměna, nová deska.

Novinka je koncepčním albem. Je u vás tento pohled na desku premiérou?

Dušan: Už některá minulá alba obsahovala náznaky koncepce, hlavně v atmosféře a vyjádření pocitů k jednomu tématu, poprvé však je možné říct, právě o desce "Transient", že se jedná o koncepční album v pravém slova smyslu. Celá deska je zaměřena na jedno jediné téma a k jeho vykreslení používá příběh, který prochází všemi skladbami.

Zuzana: Určitě jsem o tom uvažovali mnohem dříve, ale až nyní se to podařilo zrealizovat. Texty moc nepíšu, nevěřím si a tak musím spoléhat na jiné autory. V tomto případě se toho hrdě ujal Dušan, za což jsem byla ráda i když jsem lehce pochybovala, že to dáme dohromady do termínu studia. Ale nakonec to dobře dopadlo a stihli jsme i předprodukci. Na předešlých deskách nebylo výjimkou, že jsem přepisovala a dopisovala věci přímo ve studiu.

Jak vzniknul ten nápad věnovat se koncepčnímu albu? Bylo na základě textů nebo ty vznikaly jako druhé v pořadí?

Dušan: Nápad na ucelený příběh vzniknul v době, kdy už byly na světě některé songy jako hudba bez textu. Když jsme začali promýšlet příběh, který bude album provázet, připravené skladby atmosférou přesně pasovaly k záměru a samotné texty se potom psaly mnohem lépe do již připraveného materiálu.

Téma "Transient" pojí přechodná období chvilkových euforií a celkově špatných rozhodnutí. Tedy téma, o kterém si myslím, že s ním bojuje hodně z nás a mnozí si to nejsou schopní přiznat... 

Dušan: Toto je téma, která deska vypráví. Špatné rozhodnutí ve jménu současného okamžiku je něco co provází skoro každého. Někoho důsledky zasáhnou více, někoho méně, ale každý si někdy tímto prošel. Přiznat si to, je proti samotné lidské podstatě. Někdo si toto špatně rozhodnutí zpětně uvědomí, někdo si jej ospravedlní tak, aby nad tím nemusel přemýšlet, ale v tu chvíli kdy je potřeba si vybrat, pod rouškou euforie skoro vždy zvolíme špatně. Ne vždy to dopadne úplně nejhůře. "Transient" však ukazuje příběh, kdy série těchto rozhodnutí a zapírání důsledku může vyústit v zásadní životní situace. Není to o tom někoho poučovat, ale donutit k zamyšlení na toto téma. Bez jisté míry sebereflexe se nelze posunout nikam.

Je to vlastně téma neustále aktuální, protože když se na to podívám ze svého pohledu, tak mysl člověka je z větší části života přechodná, jakoby na vážkách a důvody můžou být různé... Určitě sem patří výčitky a závislosti....

Dušan: Výčitky a závislosti jsou jenom důsledky jednání, které nemuselo být správné. Ne vše co se aktuálně zdá být nejlepší je správná cesta. Na druhou stranu přece nikdo neví, co je vlastně správně a jaké budou následky. Není možné příběhem říct, jak se rozhodovat. To přece nikdo neví. Motivem však byli lidé, kteří nad tím ani nechtějí přemýšlet a problém vidí vždy jinde než v sobě a snaha, aby to právě někoho takového donutilo k zamyšlení, jestli vlastně nezačít u sebe, než obviňovat ostatní ze svého neúspěchu.

Z jakého úhlu jsi přistupoval k tomuto námětu ze strany textů?

Dušan: Sám jsem tímto prošel a relativně dlouhou dobu jsem se pohyboval v okolí lidí, kteří jednali stejně. Nejedná se však o můj příběh, ale o lidi, kteří mi byli blízcí a nedostatek soudnosti je za pomoci závislosti a absence zdravého rozumu zavedl dál, než kam jsem byl ochoten jít s nimi. Vlastně jsem rád, že jsem to viděl na vlastní oči, protože to pomáhá v momentech, kdy se člověk potřebuje posunout dál.

Album se znovu nahrávalo v Lipově u Stani Valáška, až by se chtělo říct v druhém to domově DYING PASSION. Počítám, že po této stránce jste spokojeni a není důvod něco měnit. Kolik alb už jste vlastně v Šopě pořídili?

Zuzana: Celkem je to pět řadových desek. První naše zkušenost se Standou Valáškem se datuje na rok 2004, tedy před 10 roky, když jsme na jaře přijeli do Šopy točit červený album "Sweet Disillusions". V Šopě vznikají zvukově kvalitní nahrávky a líbila se nám Staňova produkce, která se osvědčila, takže zatím nemáme důvod měnit.

Když k tomu přidáme label Epidemie, tak v obou případech je jasné, že DYING PASSION nejsou ve stavu přechodném, ale v pozici, kdy neradi mění své zvyky...

Dušan: Spolupráce s Martinem Čechem z Epidemie se nám osvědčila a jsme s tím spokojení. Ne každý chce vydávat hudbu tohoto ražení, protože pokud má v plánu na tom něco vydělat, musí mu být jasné, že se to asi nepodaří. Martin to dělá hodně z přesvědčení, což je nám velice sympatické a domluva funguje perfektně, proto není důvod hledat jinde.

Zachytil jsem info, že na novince se měl jako producent podílet člověk z The Gathering, ale nějak to nedopadlo...

Dušan: Je pravda, že jsme hledali někoho, kdo by se podílel na masteringu desky. Chtěli jsme zkusit v tomto ohledu něco nového, ale přesvědčili jsme se, že spolupráce se Staňou Valáškem je současně nejlepší volba. Komunikovali jsme s René Ruttenem z The Gathering, s výsledkem jsme však nakonec nebyli spokojení. V tomto případě by to asi obnášelo osobní setkání a vysvětlení požadavků, což jsme bohužel časově nebyli schopni realizovat.

Kde jste narazili na Eoghana, irského muzikanta, který stojí za mluveným slovem "Transient"? Hlavním důvodem spolupráce byla asi jeho rodná angličtina, že?

Standa: Eoghana známe už dlouho, žije v Šumperku už dobrých 15 let. Měl tu i kapelu, hudbě se ale stále věnuje, i když méně než dříve. Potřebovali jsme jednoduše mluvené slovo, nějakého vypravěče, který příběh na desce uvede a ukončí. A Eoghan se svým brilantním přízvukem a příjemnou barvou hlasu byl první kdo nás napadl. Tak jsme ho zatáhli na zkušebnu, kde jsme to během pár minut natočili. Šlo cítit, že je opravdu muzikant a cítí tempo a rytmus. Ono i takové mluvené slovo je kumšt, ač se to nemusí na první pohled zdát.

Zůstanem-li u konceptu, slyším na "Transient" i ten hudební. Deska je to poměrně těžká na strávení, je v ní dost proměn, ale pojí ji stejná, zamračená atmosféra. Bylo to i o tom zachovat nějakou rovnováhu mezi "experimenty-ano" a "ale ať to neuteče jinam"?

Dušan: Nemyslím, že o tom někdo z kapely takto přemýšlel. Hlavním důvodem, že hudba drží, co se týče atmosféry a projevu, takto “pohromadě” je, že kromě jednoho songu většinu rifů a kompozic vytvořil Standa a jeho rukopis v tomto vlastně utváří hudební tvář Dying Passion v její ucelené podobě. Pokaždé když donesl hudební nápad, tak to bylo spíše v duchu “experimenty-ano”. Některé věci se nám chvílemi zdály až hodně za hranicí, ale všemu se nechal volný průběh. Nakonec do toho každý vloží trochu svého charakteru svým zvukem a stylem hry a výsledek je vždy ucelenější, než jsme na začátku čekali. Experimentům se ale nebráníme, právě naopak. Podle mě je super to posouvat pořád někam dál, ať už je směr jakýkoliv.

Za vizuálnem alba stojí Pepa Prokop. Co mi povíte k této spolupráci? Existovalo víc verzí než je ta konečná? Stejným způsobem je pojatý i animovaný klip k "Vertical Edge".

Dušan: Pepa Prokop byl pro nás skvělá volba. Když jsme ve studiu probírali jak koncept alba přetvořit do vizuální podoby, měli jsme trochu strach jestli se to podaří tak, aby bylo alespoň trochu zřejmé o co v příběhu jde. Zaslali jsme mu několik nápadů jak bychom si to představovali a když zaslal první návrh, přesně jsme věděli, že to je ono. Za spolupráci bych mu chtěl ještě jednou poděkovat, protože naplnila přesně naše představy.

Standa: Ještě musím dodat, že Pepa je i autor klipu "Words" z alba "Relief" (2007)

Na podporu desky budou taky koncerty a vedle koncertů u nás vás čeká taky série vystoupení ve Finsku. Jak se domlouvala tahle příležitost a co si od ní slibujete?

Dušan: Přes Kontra production, se kterými řešíme booking, se podařilo spojit s kapelou Embassy of Silence. Domluva na výměně koncertů proběhla celkem bez problému. Hledali jsme však jak tour udělat ještě zajímavější a v tom se objevil Korny z kapely MadGod, který nabídnul možnost přizvat jejich spřátelenou kapelu Herfst z Belgie. Na otázku co si od tour slibujeme se dá odpovědět pouze tak: “že bude tour” (smích). V dnešní době není lehké dostat lidi na koncerty, takže žádné vize o nějakém zázračném posunu díky jedné tour nejsou na pořadu dne. Zahrajeme pár koncertů a potkáme nové lidi, to je asi ta hlavní motivace. A podívat se díky tomu do zahraničí v rámci koncertů je také docela fajn (smích).

DYING PASSION se za ta léta dostali do určité pozice. Jaké pocity u vás převažují, když se ohlédnete zpátky? Ty, které budou mluvit o hudbě jako lásce na celý život, o tvůrčí svobodě? Bude tam spokojenost, bude tam víra ve vlastní cestu?

Standa: Určitá pozice? Zajímala by mě přesnější definice (smích). Pro mě osobně to byla fajn párty, setkávat se se spoustou známých, poznávat nové hudebníky a posluchače. Podívat se na místa, která bych normálně asi nenavštívil a myslím, že niky to nebyla nuda. Je to takový útěk od všedního života. Taky je pro mě hodně důležité skládání hudby, je to určitý druh terapie a život mi pak přijde o něco bohatší. Jestli to tak bude fungovat celý život netuším, třeba začnu rybařit (smích). Ale nikdy jsme se nesnažili nějak zaškatulkovat a vsázet na osvědčené postupy. To by mě tak nebavilo, rád experimentuji, možná proto hodně lidí říká, že je těžké se do desky prokousat. Ale kdyby mělo být všechno jednoduchý a líbivý na první poslech, tak by jsme tu nebyli. To by postačili jiní "umělci" s vidlemi. Vzpomeň na film Nekonečný příběh, když fantazie lidí vymizí, tak vše zahltí Nicota. Tak se to může stát i s hudbou, pokud se hudebníci a posluchači nebudou hudebně rozvíjet, zůstane tady jen tupá prázdnota.

Chtěl bych se zeptat Zuzky, zda svému zpěvu věnuje speciální pozornost, navštěvuje lekce nebo se spoléhá spíš na svá vlastní cvičení?

Zuzana: Nemám školený hlas a nijak zvlášť speciální pozornost svému hlasu nevěnuji. Zpívám takříkajíc od srdce. Za tu dobu, co jsem v kapele už mám pravda leccos vychytané, hlavně se musím víc hlídat, když jsme na turné a máme více akcí za sebou. To jsem ve velké nevýhodě oproti ostatním v kapele, ale lhala bych, že jsem vždy disciplinovaná. Kdo mě zná, tak ví...

Rozloučit bychom se mohli pozvánkou na jarní tour. Tak směle do toho.

Standa: Přátelé dobré hudby, zveme vás na naše jarní tour, které jedeme společně s finskými Embassy of Silence, belgickými Herfst a Madgod. Česká část turné vypukne 17.4 v pražském Chapeou Rouge, dále 18.4 brněnský Eleven, 19.4 tam v Karviné v nově otevřeném klubu Hard Café a zakončíme to v šumperském H-Clubu. Tak doufám, že pokud jste to dočetli až sem, tak se dojdete podívat a ukázat zač je toho loket. Rádi vás uvidíme a pokecáme.

Druhá část bude ve Finsku už jen s Embassy of Silence, to už ale není pozvánka (smích)

Díky za povídání k "Transient" a někdy někde na koncertě ... ahoj!

Standa: Rádo se stalo, ahoj.