Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

1. Čau! Deska "SoundScapeLandTracks" už je nějaký ten čas venku. Jaké názory jste na ni zatím zachytili, jsou vesměs podobné? V čem se nejvíc setkávají?

Hromy: Když se takhle ptáš, tak zjišťuju, že vlastně ani nevim. Nějak špatně zachytávám či co.

Vašek: Já už něco v síti zachytil. Řekl bych, že většina ohlasů se shoduje v nadšení z obsahu desky, někdo má pak trochu problém s formou - teda se zvukem. Ale i v tomhle jsem zaznamenal úplně protichůdný názory, tak nevim…

2. Jak dlouho uzrávala myšlenka jakým způsobem album připravit, jaké věci tam dát? Dá se v této chvíli mluvit i o letech?

Hromy: Jestli se nepletu, tak těhle šest věcí vykrystalizovalo během asi prvního roku, co jsme spolu hráli, další asi rok jsme je hráli na koncertech a čekali, až budou prachy a čas to natočit. Pak jsme zase čekali, až bude mít Ondřej Ježek čas to smíchat, to trvalo asi třičtvrtě roku. No a pak obal a lis v Loděnicích. To byl extra porod, až to místama bolelo přímo fyzicky. Bratru taky asi třičtvrtě roku. Uf. Takže od myšlenky po lis se dá rozhodně hovořit o letech.

Vašek: Jestli se ptáš vyloženě na výběr věcí, který na desce jsou, tak tohle bylo jednoduchý - těch 6 skladeb vzniklo ve stejným období a usadili se během spousty koncertů, který jsme odehráli první dva roky. Dokonce jsme je dlouhou dobu - před tím než jsme udělali nějaký nový věci - hráli přesně v pořadí v jakým jsou na desce. Je to jak když vyprávíš příběh. Ten set je dost rozmanitej, každá skladba má rozdílnou atmosféru a to se nám právě líbí.

3. Jak byste popsali z pohledu tvůrců náladu alba a jak moc se blíží pocitům fans a lidí z vašeho okolí?

Hromy: Relaxačně depresivní, krásně smutná nebo rovnou hořce komediální?

Vašek: Zajímavý je, že na různý lidi má naše muzika dost rozdílnej účinek. Pro někoho je to vyloženě deprese, pro jihýho to je zase pozitivní katarze, která vyvolává spíš radost a euforii. Moje vnímání je blíž tý druhý verzi. Vždycky mě potěší, když oslovíme i lidi, který podobnej druh hudby vůbec neposlouchaj. Nezávisle na sobě jsme si tak od dvou starejch psů vyslechli, že pro ně naše hudba nese nějakou podprahovou informaci, nebo že to vnímaj jako přímou reakci na to, v jakým stavu se nachazí svět ve kterým žijeme. Myslim, že to je docela přesný.

4. Co říkáte na názory, že vzhledem k živé verzi FSTL působí album až moc krotce?

Hromy: Hmmm, mě nepřijde, že by to znělo krotce. Spíš syrově, což byl záměr. Je to nahrávaný komplet živě jenom s pár docmrndávkama. Nejsou na sebe vrstvený kytary a tak, takže to může působit jakoby schouleně a v podstatě je to svým způsobem lo-fi, což byl taky záměr. Navíc Ondřej udělal ten mix hodně křupavej a dynamickej a obrovský bicí. No řekni jestli má někdo na desce tak obrovský a neortodoxní bicí?

Vašek: Já si hlavně myslim, že koncert a deska, to je hra na úplně jinym hřišti. Těžko to posoudit takhle z venku, ale pro nepřipravenýho posluchače je asi náš koncert jako stoupnout si před motor startujícího letadla. Hrajeme dost nahlas, ale neřekl bych, že je to samoúčelný - nakonec úplně stejně vohulený to máme i ve zkušebně. Jde o to rozechvět každou molekulu vzduchu. Každej tón a kombinace vazeb jednotlivejch nástrojů pak tvoří alikvóty a přísahám, že někdy tak můžeš slyšet jak vznikaj jakoby souzvuky a melodie nad tím vším co hrajeme. Po koncertě už nám pár lidí řeklo něco jako "ty vole, já tam slyšel jakoby zpěv a vy tam přitom žádnej nemáte". Možná je to nějakej druh transu. Tohle se asi nedá přenést na d esku, zaznamenat do drážek. To ale neznamená, že se o to nebudeme pokoušet, všechno to tam nějak dostat hehe. Nový věci nahráváme dost rozdílným způsobem, tak se necháme překvapit.

5. Kdo stojí za výtvarnem "SoundScapeLandTracks"?

Hromy: Já. Je to vlastně taková moje prvotinka.

6. Ptát se vás na zpěv je nejspíš zbytečné, jste zkrátka instrumentální kapela. Co experimenty s různými nástroji? Nebo vám jde o zachování jisté zvukové šablony, primitivnějšího hluku vycházejícího z klasického obsazení?

Hromy: Tak v podstatě se ničemu nebráníme, největší nuda je právě ustrnout v nějaký šabloně. Když nás něco napadne, co nám přijde dobrý, tak to tam klidně vrazíme. Ale je fakt, že jako kluci jsme chtěli řezat do kytar a bubnů, tak už u toho asi zůstanem. Momentálně mě nejvíc baví hrát na basu co nejmíň normálně a hledat co nejzajímavější zvuky. Teď jsem se ustálil na tom, že do toho v podstatě jenom mlátím, vazbím a ohejbám krk, to mě baví dost.

Vašek: Já bych taky řekl, že se nebráníme vůbec ničemu. Když jsme spolu začali hrát, tak jsem úplně přestal řešit co vlastně hraju na kytaru. Je to spíš instinktivní a intuitivní záležitost. Vůbec nevim co je to za tóny. Pak už je vlastně celkem jedno, z čeho ty zvuky taháš. Když nás napadne nějakej geniální dron na heligonku, to si piš že tam bude hehe.

7. Na to hned navážu... Sám vidím smysl "SoundScapeLandTracks" jako kombinaci protikladů bořit vs. tvořit. Je podstata FSTL někde mezi, nebo se přikláníte k jedné z možností?

Hromy: Jo, ono je to vlastně zakodovaný i v tom názvu kdy význam tý přesmyčky „soundscape landtracks“ symbolizuje to boření, zvukem, hlukem, hlasitostí třeba. Kdežto „landscape soundtracks“ zase to tvoření tý zvukový krajiny.

Vašek: Přesně tak. Někdy mám silný nutkání jít hrát a něco tak tvořit, jindy bych zase vlítnul na pískoviště a rozdupal dětem bábovičky hehe. A ten bájnej fénix nakonec taky povstal z popela, no ne?

8. Máte speciální potřeby nutné k tvoření hudby, nebo většina materiálu vzniká nezávazně na nějakých vlivech? Prostě zkušebna a uvidíme. Nosíte každý svoje nápady nebo dáte na hromadnou improvizaci?

Hromy: U nás zatím vládne ta improvizace. Prostě zapnem nahrávání a jedem. Máme kliku, že z nás neleze ani moc vaty, takže to jde dobře a je to takhle pro nás nejpřirozenější a nejpohodlnější. Já to pak vždycky sestříhám, smíchám a s tou kostrou skladby pak dál pracujem.

Vašek: Spíš to chytáme z éteru no. Asi nikdy se nestalo, že by někdo přišel na zkoušku s nápadem a z toho by jsme zkoušeli něco vykřesat. Naštěstí to mezi náma dobře funguje. Ještě před deskou jsme vydali DIY EPčko kde je zachycenej jeden takovej jam. Nahráli jsme to jednoho krásnýho prosluněnýho dubnovýho odpoledne léta páně 2009 a tak moc se nám to líbilo, že to Hromy smíchal a jen s drobnejma úpravama jsme to vypálili na cdčko. Jmenuje se Barcelona or Die.

Hromy: Jsou to vlastně vlastně novější skladby, i když to „vyšlo“ dřív, než deska. Dva vály, 34 minut.

9. Vznikají i na cestách podněty k tomu, co z vás pak leze na zkušebně? Zdlouhavé cestování, únava nebo např. typ krajiny?

Hromy: Jo tak určitě jako každýho nás ovlivňuje všechno, co zažijem a to se pak odrazí v tvorbě. Ale že by se odrazil vyloženě nějakej konkrétní zážitek v nějaký skladbě, to asi ne. Hlavně si to člověk nedokáže asi ani uvědomit a nějak to odfiltrovat co odkud přichází.

Vašek: Tvoříme z chaosu hehe. Inspirací může být asi úplně všechno.

10. Když už se dá z názvu desky vyčíst slovo "soundtrack", dokázali byste si představit svou hudbu jako doprovod k filmu? Jaký by to byl žánr?

Hromy: Jojo, já jsem poměrně dost filmovej fanda, to by mě bavilo moc dělat soundtrack k filmu přímo na míru. A nejlíp na nějakou veselou taškařici, pořádnou řachačku. Na casio klávesky a banjo. To by se dalo vyřádit s různýma nástrojema.

Vašek: O něčem podobným jsme se nedávno bavili s Patrikem z Cček po našem koncertě v Táboře v Orionu. Cčka už dokonce něco podobnýho udělali tuším v rámci letní filmový školy v Uherskym Hradišti. Takovej živej soundtrack k nějakýmu němýmu filmu. Třeba na to taky dojde...

11. Ještě k filmům. Nezajímá mě ani tak jak jste přišli k nápadu užít ženský hlas z Lynchova "Mulholland Drive", jako spíš co na tohle dílko říkáte?

Hromy: Jó Lynch, ten kouří klejky. Miluju jeho filmy. Mulholland drive je samozřejmě parádní. Škoda, že mu to producenti, jak říkal, prostříhali, aby se to dalo líp prodat do kin. Mohlo to bejt větší maso. To Inland Empire je lahůdka, kterou si moh dovolit až na starý kolena díky svýmu renomé. Geniální film, akorát se na něj nemůžu dívat moc často, protože u toho vždycky málem dostanu asi tak pětkrát infarkt a bojím se pak jít spát. No a na tom samplu Rebeky v Seventh Wave je nejlepší to, že když jsem ho šoupnul do tý skladby, která už byla komplet hotová tak jak je, a vznikla úplně nezávisle na myšlence, že by tam měl bejt zpěv nebo tenhle konkrétní sampl, tak jsem se až lek jak to sedí. Bez jedinýho střihu, harmonie, dynamika, frázování, všechno jak prdel na hrnec hnedka z první. Docela až magický ne? Tak jsem prostě neodolal to tam nechat, i když to není úplně jaksi copyright košer, že. A vtipný je, že ta originál verze, co zpívá Rebekah s kapelou je taková veselá latina. Tak mě baví, že jsme tomu vokálu dali zase jinej rozměr.

Vašek: Je pravda, že u tohohle filmu jsme už strávili pěknejch pár večerů. Dokonalej "mindfuck" hehe.

12. Mohli byste zavzpomínat na časy Nuit a trochu tuhle kapelu představit?

Hromy: Johoo to už je pravěk. Zrovna jsme nedávno s Víťou poslouchali starý demáče na druhou desku, která se teda už samozřejmě nerealizovala a neznělo to člověče vůbec špatně. Hráli jsme takovej doom/sludge/core. Já hrál na basu a chrčel, Víťa na bicí, Aleš Chyška na kytaru, ten se teď zrovna oženil a ani nedal vědět (takže se vůbec nezměnil ), Ivka Líbalová druhou kejtru, ta teď dělá v bance v Praze a bude se vdávat, a Eva Švecová na violu. Ta vždycky když jí vidim, tak má buď novou kérku nebo zakládá novou kapelu, hrála chvílema s bugrovejma Kodet na basu. Jo byla sranda.

Vašek: Já teď musím udělat velkej coming out - nikdy jsem neviděl Nuit naživo. Kluky už jsem tenkrát znal, s Ivkou jsem chodil na základku a Eva zase pro změnu chodila s mym bráchou. Když jsem se chystal na jejich koncert, kterej byl, jak se pozdějc ukázalo, jejich poslední, tak jsem dostal horečku a nikam jsem nešel. Do dneška mě to mrzí. Hromy mě ale pokaždý utěšuje, že to tenkrát stejně stálo za hovno a ještě jim barman schválně vyhodil pojistky protože o minutu přetáhli noční klid.

13. Je pro vás živé hraní tím co kapelu nakopává dál? Kolik koncertů tak měsíčně dáte?

Hromy: Jasně, tak živý hraní je na tom to vůbec nejlepší. Měsíčně průměrně asi tak 5. Radši mám víc koncertů v řadě. Člověk je pak v laufu, dostane se do formy, nerozptyluje ho práce a tak.

Vašek: Když se koncert povede, tak je to fakt nejlepší způsob, jak ze sebe shodit a smejt všechen prach a špínu běžnýho života hehe. Přestane existovat čas a je jen zvuk. Je to až spirituální věc, řekl bych. Ročně odehrajeme asi 40 koncertů a má to rok od roku vzestupnou tendenci.

14. A zahraniční štace? Která byla nějakým zásadním způsobem nezapomenutelná? Nebo vystoupení s někým, kdo se jen tak nezapomíná?

Hromy: Tak obě naše turné v pobaltí byly dost nezapomenutelný. V zimě už nejedem. Viz Ondřejův report z toho letošního. Fesťák v Tallinnu byl super, tam jsme hráli s KK Nullem, Amenra, Tesa, Year of No Light,…. Lidi věděli na co jdou, narváno, takže se hrálo parádně. A z toho loňskýho musím zmínit super kapelu z Helsinek, Temples. Zní to jako kdyby Tom Waits zpíval v Kyuss a ještě malinko přitvrdili. Navíc měli jako jediný v celým pobaltí u sebe spoustu hulení.

Vašek: Co se týká kapel se kterejma jsme hráli, skvělý byli lidi z ASVA, což byla asi první větší kapela ,který jsme předskakovali. Pak určitě Russian Circles, kterým se náš koncert moc líbil. Brian Cook co tam hraje na basu nás pak dokonce někde zařadil do svýho osobního top ten koncertů za rok 2011. To nás fakt překvapilo, úplný sci-fi. A samozřejmě Talbot z Estonska, který do toho neuvěřitelně šlapou a projeli fakt už skoro celej svět.

15. Ode mě vše. Díky za váš čas a trpělivost. Kdyby jste měli ještě něco na srdci, sem s tím. Ať se daří.

Hromy: Snad jenom že chystáme na jaro splitko, už máme natočeno. S kým to je zatím tajný, protože to není ještě doladěný.

Vašek: Ještě bych zmínil, že vedle 5StL jsme ještě pod názvem Nod Nod začali produkovat hluk s Davidem a Verčou z už neexistující Veeny. Letos by jsme chtěli natočit desku a co nejvíc hrát, tak přijďte na koncert. Doporučuju třeba Assymetry festival v Polsku, line-up stojí fakt za to. Díky moc a zdravíme.