Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  ROZHOVORY

zpátky na seznam rozhovorů
Holter // Petr Deduch

Holter // Petr DeduchJako začínající kapela si musíme vyšlapat svou vlastní cestu, krok po kroku

Jirka D.14.2.2016
Kapela Holter je mladá čtyřčlenná formace z Vyškova, která svůj styl popisuje jako heart rock a která se aktuálně prezentuje první nahrávkou malého rozsahu - EP Spojení. Mailový ping-pong jsme potom rozehráli s kytaristou Petrem Deduchem (mj. Dark Gamballe), s nímž jsme probrali především skutečnosti kolem kapely, ale třeba i obecnější témata týkající se hudebního prostředí.

Ahoj Petře, kapela Holer vznikla teprve loni, ale podle fotek bych soudil, že už máte něco někde odehráno. Je pro vás Holter první kapelou a první zkušeností s rockovou muzikou?

 

Ahoj Jirko, co se týká hraní, tak se nejedná o naši první zkušenost. Každej z nás už má za sebou účinkování v různých kapelách, ale společně jsme spolu začali hrát až minulý rok. Všichni jsme z Vyškova, tak to aspoň máme kousek na zkušebnu.

 

Co bylo impulzem k založení kapely? Společný zájem o stejnou muziku? Známosti? Nespokojenost v předešlých kapelách?

 

Ze začátku jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že bychom založili kapelu. Jen tak jsme si chodili s Gablosem (bubeník) zajamovat, protože se známe už spoustu let a jsme skvělí kámoši. Po čase nám tam ale začala chybět basa, tak jsme si řekli, že by nebylo špatný někoho oslovit a našeho mistra paliček a vývojáře v jedné osobě napadl Robb. O pár týdnů později se k nám přidala Veru a už to bylo…

 

Jak probíhalo hledání společného hudebního výrazu? Resp. máte venku první EP, pět skladeb, takže možná ještě stále hledáte a dál se budete proměňovat a posouvat... Sami jste svůj styl pojmenovali heart rock - co to je?

 

My jsme naštěstí nic hledat nemuseli, všechno to vyplynulo tak nějak samo. Zpočátku jsem měl připravený nějaký písničky, z kterých se vybrali ty použitelné a každý do nich přidal kus sebe sama, potom už to šlo všechno tak nějak samovolně. I proto jsme svůj první počin pojmenovali Spojení.

 

Heart rock jsme si vytvořili kvůli tomu, že nikdo z nás nemá rád škatulkování do jednotlivých žánrů. Je to potom hrozně svazující… navíc v souvislosti s HOLTER to má i další význam, na který určitě každý po krátkém zamyšlení dojde :)

 

Proč ne škatulkování? Přehánět se samozřejmě nemá nic, ale pro první orientaci a odhad toho, co mě s tou kterou kapelou přibližně čeká, je to fajn.

 

Chápu, ale my máme raději ten moment překvapení. Navíc já jsem hrozně alergickej na to, když např. někdo řekne o nějaké skupině, že mají ve svém biu napsáno, že hrají thrash metal, ale přitom je to málo tvrdý a je to spíš jako heavy metal, atd… Hudba je podle mne o emocích, nikoli o slovech.

 

Jaké emoce by podle Tebe měla vyvolávat vaše hudba? Jde to nějak zobecnit, nebo to bude naprosto individuální?

 

Vnímáni hudby jako takové je podle mě natolik subjektivní, že to lze těžko nějak zobecnit... Každopádně my jsme v textech docela depkaři, tak možná ty emoce budou spíše negativní, ale není to jenom o tom se za každou cenu bavit, ale třeba hledat naději nebo se s tím obsahem v jakémkoli ohledu ztotožnit... To záleží na každém, někomu bude naše sdělení třeba lézt na nervy a podruhé si to už nepustí, kdo ví.

 

Holter band

 

Nemáš někdy pocit, že toho depkaření je v současné společnosti až moc? Taková ta Havlovská “blbá nálada”... A když jsme u té společnosti - hledáte i v ní náměty pro vaše texty? Nebo se spíš soustředíte na sebe, vlastní životy a příběhy?

 

Co se týká skládání, tak naše písničky vychází z pocitů a nálad autora, o zachycení nálady ve společnosti se nesnažíme. Navíc u nás je to většinou tak, že když jsme šťastní a nic nám nechybí, tak zase moc nemáme o čem psát, takže je to začarovanej kruh. Každopádně nejsme jenom depkaři, v každé písní je i nějaká naděje. Co se týká “havlovské blbé nálady", tak je mi mnohem blíž, než alibistická rétorika současného lihového rezidenta, který vědomě polarizuje společnost. Kunda sem, kunda tam…

 

Podle mě politika do hudby nepatří, ale přesto se řada kapel nějakým způsobem profiluje i v této rovině, jakoby cítila jakousi morální povinnost "vyjádřit se". Jsou Ti tyhle snahy (kapel, ale i umělců obecně) blízké, nebo hudbu a politiku odděluješ?

 

Těžko říct, podle mě třeba punk a hardcore je politicky ovlivněnej hodně a snaží se prosazovat už od svého vzniku svou hudbou odlišný hodnoty. Každopádně za svůj život jsem potkal spousta takových, co se stavěli mezi tyto řady a přitom bych to věřil tak jednomu z deseti... Ti ostatní budou hlasitě obviňovat garnituru, korporace, apod. a u toho žvejkat hambáč z mekáče…

 

Vrátím se opět k vaší kapele a aktuální situaci. Máte venku první EP, takže možná už i první reakce a názory. Co plánujete dál? Bude pro vás představovat feedback nějakou bernou minci pro následnou cestu?

 

Reakce od posluchačů nás velmi mile překvapily, i když jich je zatím poskrovnu. Každého potěší, když se výsledek jeho práce líbí i ostatním, každopádně nejsem zastáncem vyloženě koncepčního přístupu skládání písní tzv. “pro lidi”. Hudebník si musí v prvé řadě za svou tvorbou stát.

 

Jak čelíte jako nová a v podstatě neznámá kapela současnému stavu, kdy kapel a muziky je obrovské množství a kdy prosadit se je v podstatě nadlidský úkol? Máte recept? Nebo to moc neřešíte?

 

Neumíme tomu čelit, ale věříme tomu, co děláme a máme z toho radost. Jako začínající kapela si musíme vyšlapat svou vlastní cestu, krok po kroku...

 

Jak Ty sám hledáš nové kapely a novou muziku?

 

Dřív jsem to dělal tak, že jsem sondoval v hudebních časopisech, na internetu nebo jsme si to řekli mezi hudebníky. To byly věty typu: ,,Slyšel jsi už desku Medium od K25A? To musíš slyšet!” A tak jsem šel do půjčovny CD, která tady dřív v našem městě fungovala, a CD jsem sjížděl od rána do večera, než jsem ho zase musel vrátit...

 

V současné době už ani tak nehledám, v dobrém rozmaru si třeba vyhlídnu konkrétního hudebníka a snažím se dohledat jeho tvorbu. Naposledy mě takhle nadchnul Oskar Rózsa a jeho projekt Hrana, který byl zasvěcený Marku Brezovskému. To mě úplně rozsekalo. Tak jsem si našel více projektů, na kterých Oskar dále spolupracoval, a vida! Našel jsem kapelu Čisté tvary, kterou se nebojím označit za špičku slovenské alternativní scény. Písně jako Meskalin nebo Prach prikryl nás nepotřebují další komentář...

 

Holter band

 

Dalo by se to zevšeobecnit tak, že do budoucna bude zdrojem informací, inspirací pro fanoušky a tedy i hlavním propagačním médiem začínajících kapel pouze internet? Jakým směrem se podle Tebe budou ubírat časopisy, hudební kanály a pořady?

 

Moc bych si přál, aby se časopisy udržely, ale podle mě je to rok od roku s tou prodejností horší. Dnes už na internetu najdeš prakticky cokoli a je jenom málo lidí, kteří si koupí tyto informace v tištěné podobě. Co se týká hudebních pořadů, tak je jich taky čím dál méně a prakticky už zůstaly jenom ty, které se věnují zaběhnutým kapelám. Výjimkou jsou nadšenci z pořadu Black tone music, kteří se rozhodli jít proti proudu a já jim v tom moc fandím…

 

Když to opět stočím na vaši kapelu, otázka je na místě - co plánujete na její podporu a na podporu nového alba?

 

Na jaro plánujeme koncerty a také bychom chtěli natočit klip. Máme v hledáčku pár šikovných lidí, kteří by se toho mohli ujmout, ale ještě to není na 100 %, tak bych tady nerad uváděl nepřesné informace...

 

Na závěr si dovolím otázku k Tvým dvěma kapelám a k tomu, v čem vidíš největší rozdíl mezi nimi? Pro čtenáře jen dodávám, že jde o Holter a Dark Gamballe. Jinak děkuju za rozhovor a přeju vše dobré!

 

Největší rozdíl vidím asi v tom, že DG má za sebou o 25 let poctivé práce navíc a to se samozřejmě projeví. Je zde mnohem víc pragmatičtější přístup a i samotná tvorba vyplývá z určitýho dlouhodobýho konceptu. Je to prostě mnohem víc profi. HOLTER má zase kouzlo v tom, že můžeme tvořit bez jakýchkoli očekávání fanoušků a můžeme si třeba zahrát funky, blues nebo metal. Všichni užíváme přítomnosti a můžeme společně jamovat od rána do večera... Jsem proto velmi šťastný, že můžu být součástí obou těchto skvělých kapel a můžu se hudbou vyjadřovat komplexně.

 

Díky za rozhovor a ať jsou ozvěny tohoto zinu čím dál hlasitější!



  DISKUZE K ROZHOVORU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jana Zahradníčková / 26.9.16 22:28odpovědět

Ahoj Petře, říkala jsem si, jestli se stále věnuješ kytaře, resp. hudbě vůbec. Tak jsem koukla na net. Narazila jsem na tento zajímavý rozhovor s Tebou - moc mě to potěšilo. Nezbylo nic, než obdivně pokývat hlavou a napsat Ti alespoň pár řádků. Vzpomínám na Tvoje vystoupení na gymnaziálních koncertech. Musím se propátrat na nějaké vaše nahrávky. Přeji Ti hodně úspěchů. Bývalá Tvoje úča Jana Zahradníčková

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky