Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdravím tě, Jakube! Na úvod zabrousíme trochu zpět do minulosti. Co ty a Neurotic Machinery? Kdy a za jakých okolností jsi vlastně nastoupil do řad Neurotics? 

I já tě zdravím Davide, 
Do Neurotické Mašinérie jsem naskočil v létě 2009, kdy jsem se nacházel v krušnějším životním období a trošku tápal kam dál, nakonec, když tohle období dosáhlo vrcholu, se mi ozval Michal, s tím, že Neuroticos shánějí basáka, nejdřív na živé hraní, nakonec jsme zjistili, že si rozumíme a dnes si dovolím říct, že jsem jedním ze čtyř pilířů kapely. Díky NM jsem se (doufám) hudebně (hráčsky i posluchačsky) mírně posunul a zažil krásný věci, na který se nedá do smrti zapomenout, poznal spoustu zajímavých lidí, navštívil hezká místa a hlavně spolutvořil muziku která má posluchačům co říci. 

Po dokončení prací na vašem novém EP proběhla změna na postu kytaristy, skoro se mi chce říci "opět". Otázka je tedy nad slunce jasná... co proboha těm nebohým drtičům šesti strun provádíte, že padají jeden za druhým jak vratké kuželky?

Post kytaristy je u nás proklatý, nejdřív Hans, pak Miloň, Štembus, zase Miloň... Páteř kapely tvoří 4 lidi - Michal, Ondra, Bart a já, jsme 4 lidi s dost specifickým smyslem pro humor a hlavně, kapela je postavena na zvláštní kombinaci přátelství a profesionality, ne každý kytarista se dokázal s takovou situací plně ztotožnit, zatímco jeden kytarista nebyl schopen, dorazit na koncert, protože o něm prostě "nevěděl", jiný třeba preferoval před koncertem výlet na hory, nebo přítelkyni, další kytarista zase bral profesionání stránku hraní až příliš vážně a nešel daleko pro to zesměšnit spoluhráče, když se spoluhráči prostě nedařilo, pro jiného zase nebyli NM prioritou. Zkrátka, trochu zapeklitá situace, kterou si děláme (naším specifickým přístupem) částečně sami, částečně máme na kytaristy prostě smůlu... Současná situace je taková, že Miloň je "live member", týkají se ho pouze záležitosti živého hraní, co bude do budoucna uvidíme, teď personální stránku neřešíme, jsme 4 členové a jeden stálý host... 

Ok, personální vletoče ponecháme u ledu a pojďme se věnovat raději hudbě:-) 

Již před oficiálním datem vydání EP Exi(s)t jste na svých stránkách avizovali jistou změnu ve vašem výrazu, tedy tom hudebním... Měli jste od počátku jasnou představu o finální podobě, které chcete na nové desce dosáhnout, anebo se jednalo o čistě nenásilný proces založený především na improvizaci, či vašem momentálním rozpoložení?

Tak tak, dobrý nápad :-)
Zajímavá otázka, o finální podobě jsme začali mít představu když jsme dokončili předprodukci, kterou jsme si nahrávali doma. Jinak násilný/nenásilný stylový posun, on to má vlastně všechno na svědomí Michal, který vymýšlí 90% procent kytar a je tedy hlavní skladatel, na něm to stojí a padá. Než začal Michal nosit první kostry písní pro Exi(s)t měli jsme jasno ve 2 věcech, nový materiál nesmí být Opsialgia 2 a zároveň to musejí být Neurotic Machinery, to se nám myslím společnými silami podařilo.

Následující dotaz ani nemůže znít jinak... Jsi tedy spokojen s výsledkem vašeho snažení, nebo v tobě hlodá nějaký červík nespokojenosti, ostatně jak je v tvém případě téměř pravidlem:-)

Jsem spokojen, jak jen to je maximálně možné, ale to víš, že nějaký ten červík tam je (máš mě prokouknutého :-)), ale to je jediná cesta jak to příště udělat lépe. Pravda je, že osobně se mi "Exi(s)t" líbí ve všech ohledech více než "Opsialgia", celý Neurotic team a lidé okolo zase pokročili dále a tak to má být. I do budoucna vidím, že kapela bude pokračovat v tom duchu jakém bych si přál.

Bez pochybností a vůle věci stále zlepšovat by lidstvo nejspíš žilo ještě na stromech:-) máš pravdu... rád bych se pozastavil nad obalem nového EP, mimochodem velmi zdařilým, o který se postaral opět Deather. Ponecháváte mu v tomto případě volnou ruku, nebo jste v hlavách měli již nějaký konkrétní návrh?

Možná by občas bylo lépe, kdyby lidé na těch stromech zůstali... ale to je do jiné diskuze. Mr. Deather posílal návrhy a my si nakonec jeden z návrhů zvolili, následně jsme mu dodali fotografie které pořídili naši známí Tomáš Motl a Míra Kašpar. Deather tomu všemu (krom titulního motivu) dodal potřebnou formu a náš nový, hezký artwork byl na světě. Jinak musím dodat, že krom uměleckého nadání je Deather velmi příjemný člověk a my jsme jemu i jeho rodině za mnohé vděčni. Tímto zdravíme do Bruntálu! Avšak zpátky k otázce, Deather má skutečně při tvorbě našeho artworku volnou ruku, s tím, že my máme k jeho práci připomínky, náměty atd. Musím říci, že spolupráce mezi NM a Deatherem je rozhodně nadstandardní než vztah obchodník/zákazník, což je dané jednak tím, že Deatherovi se naše hudba hodně líbí a také, že se s ním známe osobně a mnohé nás (krom muziky) spojuje. Snad nebudu moc troufalý, když se odvážím tvrdit, že po poslední návštěvě NM v Bruntálu, Neurotic Machinery a Mr. Deathera spojuje přátelství. 

S výdobytky civilizace každý z nás více, či méně úspěšně zápasí každý den, asi nezbývá, než zatnout zuby a jít do toho po hlavě... no nic, zpět k tématu:-) Jednoznačně příjemným překvapením nejen pro vaše fanoušky byl dozajista i videoklip k otvíráku After Everything, který jste natáčeli ve velmi působivém prostředí... jak jste přišli na prostory bývalého hotelu Nimrod?

Již zmíněný Míra Kašpar, nám navrhl focení na tomto krásném místě, jak je vidět v bookletu Exi(s)t, foto session dopadla více než dobře a když kluci začali uvažovat o klipu, bylo jasno. Tohle místo si zvěčnění v klipu zaslouží, nehledě na to, že v současnosti je již Nimrod rekonstruován a podobném klipu zde natáčeném, už nemůže být řeč. Celé to místo nás fascinovalo, vyzařovala z něj zvláštní síla. Z klipu máme velkou radost, tady jsou moji "hlodající červíci" opravdu minimálně:-D.

Z dostupných záběrů opravdu sálá velmi zvláštní atmosféra, to mohu potvrdit bez váhání... skutečně místo jak stvořené pro podobný účel:-) Hlavní nálož koncertů na podporu Exi(s)t, včetně samotného křestu, proběhla již v době, kdy EP ještě nebylo k dispozici v podobě vylisovaného CD nosiče... kde byl tehdá zakopán pes?

Zklamal lidský faktor (na naší straně), někdy prostě máme "dlouhé vedení", každopádně chyba byla napravena a EP se kupodivu a k naší radosti celkem dobře prodává. Hlavně nový merch, který mě taky potěšil, jde na dračku, pravda je, že máme velmi, opravdu velmi příznivé ceny a své udělala i zhovadilá reklama... 

Vskutku velmi milé a motivující:-))... hlavně pan hodný Jakub se ukázal jako zdatný prodejce:-)) Je vidět, že marketing máte opravdu zmáknutý na jedničku:-) Vědět o podobných praktikách Ota Pavel, bůh ví, jak by nakonec vypadala jeho kniha Smrt krásných srnců... 
Album jste se tentokrát rozhodli vydat ve vlastní režii, jak hodnotíš zpětně tento krok? Předchozí Opsialgia vyšlo pod záštitou Pařátu... měla pro vás tato epizoda pozitivní přínos?

Že bychom si na provoz kapely vydělávali prodejem luxů:-D? No další díl "Neurotic shopu" k tomu nemá daleko... Ad Pařát, spolupráce pro nás byla přínosem, kapela se zviditelnila, naučili jsme se zase něco o charakteru lidí a o spolupráci, za kterou Herdronovi děkujeme, o stinných stránkách tohoto kšeftu bych raději s dovolením pomlčel...

Ok, nebudeme toto téma dále rozpitvávat... Většina členů Neurotic působí i v jiných kapelách, ty sám jsi momentálně aktivní ve třech seskupeních zároveň, dá se podobný zápřah ještě zvládat bez nutnosti nějakých nepříjemných ústupků a kompromisů?

Davide, nedá, 3 aktivní kapely už je moc a to Llyr a Neron zas tolik naživo nehrají a vůbec se v těhle kapelách nikam extra nespěchá. Práci mám naštěstí poměrně volnou a šéfy tolerantní, takže s prací se to skloubit ještě dá, s přítelkyní je to už horší a přestože moje partnerka je celkem schopná chápat moje hudební a nehudební aktivity, i tady zřejmě platí, že obecně ti ženy odpustí spíš nevěru než hraní v kapele. Ačkoliv s tím prvním nemám zkušenost, něco na tom bude... takže člověk tím musí nějak proplouvat a být připraven na nejhorší... na druhou stranu nemá cenu nad tím moc přemýšlet, díky kapelám ve kterých hraju jsem spokojený člověk. Proto někdy se musí uskrovnit přítelkyně, někdy spoluhráči, když nějakou tu zkoušku vynechám. Tímto se omlouvám Llyr a Neron, protože v neděli odjíždím obdivovat krásy Šumavy a zkoušky tedy zapeču... :-)

Znovuobnovení tebou zmíněných Neron proběhlo relativně nedávno, na triku už máte ale poměrně slušný počet koncertů... podle všeho vaše spolupráce na tomto poli funguje bez problémů... dočkáme se tedy krom živých vystoupení také nějaké nové nahrávky?

Těch koncertů Neron zase tolik nebylo, všehovšudy dva a na třetí se chystáme. Pravda je že děláme na novém songu a spolupráce nás hodně těší, opět se sešla parta hudebních šílenců, což je jen dobře. Už teď však mohu prozradit, že nový song je oproti prastarému materiálu o krok (ne-li o dva) dál a snad se autoři Mïchal a Mörk nebudou zlobit když prozradím, že inspirace sólovým Ihsahnem a Enslaved je z novinky cítit na sto honů. Zda bude i nahrávka není v současnosti jisté, uvažujeme ale o tom, že bychom si nové CD udělali svépomocí, to znamená bicí ve studiu, kytary, vokály zkušebna, mix a master Bart z NM, ale jak říkám, jen jsme o tom špekulovali o zkoušce při pauze na cigárko...

ÁÁÁ, tak to jsem vás silně přechválil:-) ale co není, může být:) Na nové Neron se tedy budeme těšit... prozradíš, kdy a kde budeme moci spatřit živé vystoupení některé ze zmíněných kapel?

Neron si zároveň s Llyrem zahraje 18.5.2012 v Divadle pod Lampou spolu s Dying Passion a Forgotten Silence. Dále nás s Llyr čeká koncert v Praze a to 25.5.2012 kde v klubu Exitus vystoupíme coby support výborných Norů Fortid a Finů Antagonist Zero. Toť co se týká Llyr a Neron skoro vše, jen jsem zapoměl na srpnový Gothoom na Slovensku, na ten se s Llyr taky hodně těšíme.

Dobrá Jakube, blížíme se pomalu do finále, takže na tebe mám jeden nebo vlastně dva poněkud poťouchlé dotazy:-) Jak jsi přišel ke své přezdívce "Sir" a co je zač ta líně se povalující micina, se kterou pózuješ na svém profilovém fotu na bandzonu?:-)

Sirem mě nazval můj bývalý spoluhráč legendární Michal Toman ze Třemošný, jinak leader black´n´rollové party The Witch a šéf Třemošenského klubu opilců "Beer boys". Doslova mě nazval Sir Uhlík (což je nesmysl protože titul "sir" se používá pouze křestním jménem) a to ve svém (mimochodem geniálním) časopise "Beer Boys Zine", kde se popisuje kde se kdo opil, kdo s kým ve Třemošné chodí, potažmo souloží, výsledky fotbalu a různé další důležité informace o životě v tomhle skvělém městě. Ta přezdívka mě přišla dostatečně vtipná na to, abych ji jako pseudonym používal. No a kočka na fotce se honosí jménem Sára, říkáme jí ale Bůček, sedí to k ní víc. Je to kočka mých rodičů, já ji vychoval od kotěte, ale když jsem se od našich stěhoval do garsonky, na jejich žádost zůstala s nimi, chodím jí ale pravidelně navštěvovat, je to pohodový tvor, který na původního majitele nikdy nezapomene. Kočky mám hodně rád. 

Davide moc ti děkuji za zajímavý rozhovor a přeji hodně spokojených čtenářů! 

I tobě patří velký dík za ochotu a čas, který jsi neváhal obětovat:-) Mnoho zdaru na všech frontách a brzy, třeba Pod Lampou, na viděnou!