Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj Honzo. Jsem rád, že ses uvolil k zodpovězení pár mých zvídavých otázek týkajících se jak tvého labelu Lavadome Productions, tak metalu všeobecně. Prozradíš nám, kdy a kde tě napadlo rozjet metalový label a shop a proč jsi ho nazval Lavadome?

Ahoj Franto. Ta myšlenka může být tak dvanáct let stará. Kde se vzala? Někde v mý hlavě, byla jednou z posledních. Žádný příběh kolem toho úplně není. Název Lavadome vyplynul z uctívání zničujících vulkanických činností. Ne, že by zrovna sopečný dóm byl příkladem plenícího vulkanickýho procesu, spíš je to takový dřímající nebezpečí a někdy ani to ne. Možná je v tom zakomponována jistá výzva směrem k vydavatelským počinům; zda prorazí přes velká jména, která si tuhle scénu (média, festivaly, atd.) usurpují, a někdy i dusí, nebo ne. To už přesně netuším.

Pamatuješ ještě, kdy se v tobě zrodila vášeň pro extrémní muziku? Která kapela byla tím spouštěčem?

To se odehrálo někdy v raném náctiletí. Můj psycholog by ti řekl víc. Spouštěč byl spíš obecný: populární hudba, šeď, tupost a vnitřní vzdor vůči tomu všemu. Chuť objevit si něco „vlastního“, něco, s čím půjde souznít, ne jen následovat něco proto, že to tak má automaticky být a dělají to všichni. Byla to dobrá cesta. Překonání předsudků o něčem, co bylo bráno jako nepřijatelný, nemravný, prudérní, kdy člověk sám ten postoj, předsudek nejdříve přebíral jako nějaký dogma, aniž by věděl proč. Jména kapel, „spouštěčů“, nejsou zásadní. Je teda krutý ve čtyřiceti o tomhle zpětně přemýšlet, to ti povím.

Začali jsme zhurta. Hehe. Nabízí se i otázka, jestli jsi někdy zkusil hudbu nejen poslouchat, vydávat a prodávat, ale i hrát?

Jojo, hodně zhurta, doufám, že tahle otázka je poslední. Rozhovorová fyzička chybí. Hudbu hrát jsem zkusil, ale nemám talent, na kterým bych mohl stavět, zbývala by jen dřina a neměl jsem toliko vůle se tomu věnovat, protože mám, měl jsem i jiný koníčky a než tu hudbu kurvit nebo plodit něco, co nebude mít odpovídající parametry mým nárokům … radši jsem zvolil fanouškovský postoj. Sebereflexe je hnusná věc, zvlášť když pak slyšíš, komu všemu chybí, haha. Na druhou stranu, možná bych nebyl úplně jalovej, kdybych namísto řešení vydavatelských záseků brnkal svým démonům někde ve sklepě. Prosím odpověď brát s jistou nadsázkou a nepříliš vážně míněnou jízlivostí. Každýmu, co jeho jest.

Ve svém obchodě nabízíš hudbu na CD, vinylech, sem tam triko. Například o digitálním prodeji jsi nepřemýšlel? Zajímalo by mě, jak v době, kdy zaniká jeden hudební shop za druhým, dokážeš „přežít“? Nebo je to tak, že metaloví fans za muziku utrácí?

Jak dokážu přežít, nevím. Nějak na hraně to funguje. Existuje pár velice věrných lidí, kteří fyzický nosiče pravidelně nakupují, a díky nim to funguje. Pak se hned lehčeji operuje a existuje Jinak Lavadome funguje i na Bandcampu, digitální prodeje jsou důležitá součást celýho tohohle kolotoče. Nedávno jsem tam přidal i fyzický nosiče, takže už i mě si Bandcamp ochočil.

Tvůj obchod dostal nyní nový kabátek, tedy nový web. Se starým jsi nebyl spokojený, proto jsi zainventoval do nového? Co si od této změny slibuješ? Tuším, že nešlo vše, jak sis představoval, protože nějaký čas nebyly stránky k dispozici.

Tam šlo o to, že vnitřnosti webů už neodpovídaly současným standardům. Všechno jsem si v začátcích vytvořil sám, ale když to pak deset let řádně nereviduješ, tak ti vlak frnkne. Na stávající technické nároky jsem neměl inteligenční ani časovou kapacitu a jen abych k tomu frustrujícímu zjištění došel, tak jsem vyplýtval několik dní dovolený. Musel jsem tedy něco málo zaplatit, aby obchod (platby PayPalem, SSL atp.) začal zase nějak fungovat, ale to bylo přínosem a ještě to bude mít pokračování. Gary, vývojář OsCommerce, systému na němž obchod běží, je fajn chlápek a pomohl mi. Web Lavadome jsem rozchodil na Wordpressu tak nějak sám, na tom není nic těžkýho, ale aby to vypadalo tak, jak bych alespoň trochu chtěl, to je další kus cesty.

Registruješ, zda jsou tvými zákazníky zejména našinci, nebo je to přesně naopak a prodáváš nosiče i do zahraničí? Vzhledem k tomu, že je obchod veden v angličtině a ceny desek v eurech, se odpověď nabízí sama.

Zahraničních zákazníků je více, ale co do objemu nakoupených titulů v objednávkách, tak tam se nůžky mezi venkem a tuzemskem nebudou až tolik rozevírat. Ven jdou objednávky po jednom, dvou CD. Doma lidi berou titulů víc najednou. Součást původní myšlenky labelu bylo být otevřený směrem ven, z mnoha logických důvodů, a když by se u nás urodilo nějaký zajímavý jméno, který by se ocitlo u Lavadome, tak by pak mohlo těžit z toho, že je pod značkou, která má alespoň nějaký minimální zahraniční renomé a zásah. Dělá mi velkou radost, když si objedná tituly někdo z domova a je vidět, že si Lavadome k lidem najde cestu i „anglicky“. A pak je skvělý vidět, když se Lavadome vydání rozprskávaj do světa.

Lavadome Prod. provozuješ vlastně už deset let. Máš pocit neustálého vývoje nebo máš rád věci jisté a o nějaký krkolomný postup nestojíš?

Já ti vlastně nevím, jak přesně odpovědět. Když jsem vydal v jeden rok Ad Nauseam a Heaving Earth, tak jsem si říkal, že to můžu klidně zabalit. Takový desky nevychází často, ale pak se podařili nějaký další věci. 2017 – 2019 byly hnusný léta. Se dvěma nahrávkami jsem ztratil strašně času a energie a jedna ani u Lavadome nevyšla. U druhý toho času nelituju, i když se to prozatím nijak extra nezhodnotilo a jen zjistíš, že, vyjádřeno v penězích, dělat něco fakt extrémního nebo naservírovat něco přijatelnějšího (průměrnějšího) nese ovoce úplně jinak, než jak to cítíš. Tudíž rozhodně nemám rád věci jisté, o tom by death ani black metal být neměl, i když dost lidí to chápe opačně. Svým způsobem od začátku to dělám na nejistotu a můžu jen doufat, že to bude v horizontu několika let fungovat. Když se koukám na labely kolem sebe, jak začínaly, vidím často takové ty sázky na jistotu jako re-edice nějakých „kultovních“ nebo „zásadních“ nebo „podceňovaných“ nahrávek, od kterých se dá pak relativně snadno odpíchnout, protože nostalgie je dnes skvěle zobchodovatelný artikl. Nijak to neodsuzuju, jen jsem volil jinou cestu, protože čistá nostalgie po věcech minulých je smrtí jakýkoliv kultury i umění, ale to už se dostáváme jinam. Iluze si nedělám, být alespoň minimálním přínosem by bylo fajn, ne si jen zarejžovat na zašlým lesku žánru a jít o dům dál. Po téměř jedenácti letech, ale vidím, že by účel mohl světit prostředky, tak kdo ví. Snad ti to dohromady dává odpověď, kterou jsi chtěl.

Kterou kapelu jsi vydal jako první? Je mi jasné, že dnes se o tobě ví, a kapely z celého světa jsou rády zastoupeny respektovanou značkou. Ale když jsi začínal, musel ses vnucovat, nabízet nebo jak to bylo?

Brutally Deceased. Rád bych si myslel, že tam jsem se příliš vnucovat nemusel. Tomáše i Žlábu jsem znal. Perversity jsem znal od prvního dema a Ďodi z Perversity je člověk, který byl u všech mých kroků, který jsem kdy na týhle scéně udělal. U splitka Escape The Flesh / March of the Hordes šlo jen o spolufinancování, ale Pepa Gruber byl skvělej a vše proběhlo bez problémů. U Chaos Inception, což byla první zahraniční akvizice, jsem se znal s Camem z jednoho fóra a oni nějakým způsobem uvěřili ve vizi, co jsem měl a ruku na srdce, tenkrát nebylo příliš mnoho vydavatelů, který by v týhle muzice jeli. S Camem teď pracujeme na vydání EP Black Hole Deity, kde bude zpívat Chris (ex-Chaos Inception), sóla nahrál Alec z Calcemia a na bubny hraje Mike z Malignancy.

Máš na svém kontě spousty zajímavých realizací. Jak vlastně probíhá takové námluvy od prvotního nápadu až po vlastní vydání, propagaci a následné nasazení do prodeje? Jsi na všechno sám nebo spolupracuješ s někým? Předpokládám, že jednotlivé akce jsou individuální, ale existuje nějaký mustr, podle kterého pokaždé realizaci rozjedeš? Co skupině, se kterou chceš podepsat smlouvu, nabízíš?

Dřív jsem spolupracoval s různými PR spolky. Teď jsem se do odvolání osamostatnil. Přišlo mi, že s tou mediální scénou ztrácím kontakt a chtěl jsem si to zkusit zase sám. Trochu návrat ke „kořenům“. U mě mustr, co se týče smluv a námluv, úplně neexistuje. Jsou tam nějací společní jmenovatelé, ale vždy záleží na různých činitelích. Hodně lidí a kapel, co jsem vydal, jsem nějakým způsobem znal z minulosti. U procesu realizace, jak jsi to nazval, pevný mustr ale existuje. Dnešní labely jedou všechny podle stejného mustru. Desku měsíc nebo ještě dřív nacpeš všem na recenze, v mezidobí pustíš ven nějaký singly, uděláš pre-ordery, k datumu vydání se vypouští stream celé desky. Hajpuješ. Je to neobyčejně plytký a neinspirativní postup, kdy se často vytrhávají skladby z kontextů alb (pravda, hodně alb dnes kontext nemá, takže je to jak pustit ven nějaký pop singl), čteš tuny unáhlených názorů. Děláme to všichni a je to bohužel standard. Nosím si v hlavě alternativní verzi, ale nejsem takový pán, abych to momentálně mohl měnit, a tak spásám travinu se stádem.

Fascinuje mě tvůj čuch na nevšední kapely. Jasně, Eskhaton byli už zavedenou smečkou s dobrými deskami a jistým renomé. Jiné jsou však buď absolutně neznámé, nebo na počátku kariéry. Vyhledáváš je nebo se ti sami nabízejí a ty si pak vybereš tu, která ti sedí nejvíc?

Děkuji. Třeba Eskhaton jsou delší příběh. V době vydání Brutally Deceased jsme se už bavili na MySpace o vydaní prvotiny Eskhaton, pak i druhotiny, kde jsem zaspal. Do třetice to dopadlo. Kapely spíš vyhledávám. Nějaký promáče a dotazy chodí, ale to moc neřeším. Občas se snažím odpovědět, ale není to v mých časových a často ani psychických silách, protože spousta kapel a projektů žánrově Lavadome vůbec nevystihuje. Ale jednou některýmu z těch elektro DJs, co občas otravují, protože se můj mejl, dostal tam, kam neměl, vydání nabídnu a schválně co oni na to až si poslechnout „stájový kolegy“...třeba si mě konečně z listu odstraní.

Před pěti lety jsi vydal vynikající album italským technikům Ad Nauseam Nihil Quam Vacuitas Ordinatum Est. Nevíš, jestli něco chystají a budeš je opět zastupovat ty?

Už konečně dokončili basový party, basák Matteo měl nějaký zdravotní problémy, a Andrea (kytara) začíná celou desku mixovat. Ad Nauseam jsou výjimečná kapela a synonymum pro naprostý perfekcionismus, hudební i studiový, který si většina z nás neumí představit. Nová deska vyjde u Avantgarde Music. Popravdě, strašně se těším, že si to v klidu poslechnu jako fanda, ne jako vydavatel. Dvě skladby už jsem teda slyšel a viděl obal. Kapel, který nějakým způsobem distilují svůj vlastní styl a charakter z těch nejlepších inspirací je dnes tragicky málo. Ad Nauseam mezi ně patří a nová deska bude posun. Doufám, že sklidí zasloužený úspěch. Lidsky jsou Ad Nauseam taky neuvěřitelní. Občas se to prostě sejde, haha.

Rovněž by mě a určitě i naše čtenáře zajímalo, co se děje v táboře australských Beyond Mortal Dreams. Řadovku vydali před dvanácti lety, u tebe před lety vyšla kompilačka As Death, We Shall Walk. Další čtyři roky uběhly a nic. Víš něco konkrétnějšího a prozradíš?

Člověče, Beyond Mortal Dreams měli mít v únoru dokončeno, ale pak přišlo plnění rodinných závazků, pak Covid a je začátek července. Obal už máme asi přes rok hotový, možná dva roky. Utíká to. Doomsayer mezitím píše desku číslo tři, takže proláklina mezi dvojkou a trojkou by mohla být minimální, ale nikdy nevíš. Vydal jsem i mini Dreaming Death na LP a sedmipalec Lamia, ale to je už asi taky strašně dlouho. Skvělá kapela.

V lednu vyšli pod tvojí značkou hned tři slibné desky. Jmenovitě Ad Vitam Infernal – Infernal Comedy, Tzun Tzu – The Forbidden City a Mære – I. V září loňského roku to bylo třetí album ruských Horror God – Cursed Seeds. Ta je už druhou nahrávkou, kterou zaštiťuješ. Vskutku nezahálíš. Vrací se ti vložené investice a energie, která není nevyčerpatelná?

Energie se mi s těmito vydáními vrátila. Horror God jsou povedení, mám z nich radost. Jak ta lednová vydání byla o nabytí energie, tak si ji pak vzal Covid zpět a teď se tak nějak plácám v tom, co mělo být a není a co mohlo být a taky není. Je to vtipný. Jinak ale s těmi tituly naprostá spokojenost. Byl to takový restart mý vize. Čtyři death metalový nahrávky, každá jiná, svébytná. O to jde.

Jak bys tyto kapely a jejich nahrávky popsal širší veřejnosti? V čem si myslíš, že jsou natolik výjimečné, že stojí jak za poslech, tak za kup?

Ad Vitam Infernal jsou rychlovka od srdce. Za mě se to má takhle dělat. Se zapálením. Mære mají vlastní vizi temnoty a deprese a jdou si za ní. Tzun Tzu jsou protinožci, kteří ví moc dobře, co za hukot činí. Jen by to už chtělo dlouhohrající desku, která je posune směrem k uznání, který si zaslouží.

Prozradils mi, že připravuješ další zajímavá vydání. Jmenovitě novou desku francouzských deathers Athanatheos – Prophetic Era (or how Yahveh became the One) a opravdu perličku v podobě domácího projektu lidí z Et Moriemur, Mallephyr, Brutally Deceased pojmenovaného Somniate. AthanaTheos představují spíše klasičtější death, kdežto Somniate to sypou v mixu blacku s deathem s prvotřídním zvukem od samotného BST. Na albu rozpracovali Golema od Meyrinka… Už to je nesmírně lákavé. V jaké fázi jsou obě nahrávky a co o nich můžeš říct? Navnaď nás…

V době kdy tohle píšu, omlouvám se za zpoždění, jsou obě nahrávky těsně před vydáním (už je i mám naposlouchané, pozn. red.). Navnazení nechám na hudbě a textech.

Jsi výhradním deathovým posluchačem, který občas s chutí smlsne i nějaký black nebo bejvávalo a nyní si občas pustíš i něco z jiného ranku?

Tuším, že někdy kolem roku 2003 jsem už poslouchal trochu víc black metal, protože se tam hudebně začalo zajímavě rejdit. Momentálně a čistě soukromě death metal, brutal death metal stále sjíždím, ty zajímavější věci se snažím i distribuovat. Furt je to srdci nejblíž, ale nežiju z minulosti. Poslechnu si cokoliv, co má jako společnýho jmenovatele temnotu, zlo nebo nějakou energii, co mě osloví, ale ono není zase tolik času na výlety mimo, ale jsou. Baví mě dokumenty, co chodívají na ČT. Šostakovič byl naprosto nezapomenutelný. David Bowie taky výborný, chodí tam toho dost. Baví mě i moderní vážná hudba, někdy jsou to zdánlivě úplný kraviny, ale když vítězí upřímnost vyjádření hudby nad formou, tak mě to fascinuje. Dříve to bylo i v metalu, dnes už tolik ne. Chybí mi to, tak se poohlížím jinde.

Vydavatelství ani shop tě jistě neuživí a tak vše děláš ve svém volnu. Kde dobíjíš baterky a máš čas i na osobní život?

Neuživí, nicméně je to to jediné, co teď dělám, ale krátí se mi to. Není to tak dlouho, co jsem odešel z práce, abych si trochu dobil baterky. Do toho pak přišel ten virus, panika, část plačící konkurence, která dělala slevové akce častěji, než je mají v supermarketech, čehož jsem se odmítl účastnit a nebyl jsem nijak pro-aktivní, takže to teď zase nějak nakopávám. Všem, kteří si během minulých dvou, třech měsíců od Lavadome objednali, patří obrovský dík. Domácích objednávek během téhle periody chodilo víc než venkovních, to jen na okraj k již probíranému tématu. Čas na osobní život úplně nepotřebuji, nejedu podle zaběhlého sociálního schématu a baterky žel momentálně taky moc nedobíjím, spíš dobíjí svět vůkol mě.

Jaká deska ti v poslední době vyloženě sedla a co tě naopak otrávilo?

Tyjo. Přijde mi, že tenhle rok vychází poměrně zajímavý věci, ale jsem tak zavalenej demáčema, různýma mixama budoucích Lavadome nahrávek, že strašně multitaskuju. Jedním dechem a několikrát jsem poslech následující věci: Aversio Humanitatis, Unmerciful. Nero Di Marte mi udělali radost. Goden. Venomous Skeleton. Weeping Sore (to bude asi minulý rok, nenechte se vyděsit obalem). Nomad. Nový Pyrrhon a Catenation. A naopak otrávilo? Obecně mě už léta otravuje to, jak kapelám chybí identita, hladovost a nějaký, byť minimální hlad po vývoji vycházející ze znalosti žánru. Kopírovat umí každý. Nemusí to být originální, ale nějakou nezaměnitelnou stopu jdoucí přímo z hlav tvůrců by tvorba malinko mít mohla. Možná to vypadá, ale fakt nežádám mnoho.

Na závěr přichází většinou otázka na další plány. Většinu jsme už nastínili. Nicméně je něco, na co jsme zapomněli? Poslední slova jsou tvá.

Pokusit se label v týhle turbulentnější době nějak stabilizovat bez zbytečnýho podlézání komukoliv a těm, kteří na tenhle žánr ještě nezanevřeli dát nahrávky, který budou víc oslovovat než se podbízet. Nové věci od Cambion, Beyond Mortal Dreams, Heaving Earth a v nejbližsí době EP Black Hole Deity to myslím splňují. Budou také nějaké nové, zajímavé přírůstky. Uvidíme. Tobě díky moc za rozhovor, Franto. Další dáme zase za deset let, až se z tohohle vzpamatuji.