Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj Michale, první otázka tak nějak vyplývá z úvodu a je to změna ve vašem hudebním výrazu, který ustoupil od dříve najetého směru a naplno se ponořil do celkem temného metalu. Co vás k této změně vedlo?

Ahoj Jirko, tohle je poměrně obšírné téma. Když se vrátím v čase, asi leckoho (ne)překvapím tím, když řeknu, že Causality Principle není úplně tak albem Neurotic Machinery v pravém slova smyslu. Je to spíš album „přežití“. Takže na jednu stranu je černou ovcí naší diskografie, na druhou nedokončit ho, zřejmě bychom už neexistovali. Ale pitvat zde celé tohle období myslím nemá cenu. Poté přišla kapitola Cognitive Dissonace, kdy jsme opět našli jako kapela pevnou půdu pod nohama. Za tímto albem si určitě stojíme, byt‘ můžu mít výhrady k produkci. Zde je symbióza metalu a post odnoží ve správném poměru a tvaru. Ale pokračovat v tomto směru nám nedávalo smysl. Intuitivně jsme drahnou dobu cítili a dozráli do bodu, že musíme naši hudbu znovu uchopit jinak. Vydat se vstříc temnotě, snad i výzvám. Když to shrnu, tam kde jsme nyní, jsme došli (pro nás) zcela přirozenou cestou.

Jak moc se zmíněná hudební temnota propsala do textů a témat, kterým se album věnuje, a jak moc odráží vaše aktuální životní zkušenosti?

Jak už jsem zmiňoval v jednom z předešlých rozhovorů. Zemřel mi bratr, což se do mých textů logicky muselo promítnout. I když to člověk ze sebe úplně nikdy nevymaže, bral jsem to jako jednu z možností, jak se s tím popasovat.  Každopádně jak mé, tak Honzovy texty se dají vyložit různými způsoby. Je jen na každém zvlášť, jak si daný text přebere a co si z něj bude chtít odnést. Ale tímto způsobem jsme psali odjakživa.

Co se u vás oproti minulosti nezměnilo, je důraz na technickou stránku a náročnější instrumentaci. Jak moc jste na sebe v kapele nároční, co se týče zkoušek a hráčské zručnosti? Jak náročné bývá sehnat případného nového spoluhráče?

V kraji, ve kterém žijeme, je celkově obtížné sehnat jakéhokoliv muzikanta. Člověka, který bude solidně ovládat svůj nástroj, bude sdílet stejné nadšení pro věc, dodržovat pevnou morálku, chtít leccos obětovat (jak časové, tak finanční stránce), a především si lidsky sednete… Možná z toho důvodu je u nás už druhým rokem post baskytaristy neobsazen. Jsme na sebe jako psi. Jsme schopni se poslat do patřičných míst s vidinou nejlepšího možného výsledku. Tvorba nového materiálu pokaždé s sebou nese notnou dávku sebezapření a frustrace jednotlivých členů. Ale pokaždé je to s maximální dávkou entuziasmu, chutí posouvat se dál. Stabilně zkoušíme dvakrát týdně, přes to vlak nejede. A pak je to už na každém zvlášť.

Moje dosavadní zkušenost je taková, že podobně na sebe přísné kapely těžko snáší jakoukoliv kritiku, přitom třeba vaše reakce na mou recenzi byla maximálně slušná. Jak jste na tom vy obecně s kritikou a s přijímáním názorů z venčí?

Přirozeně, každý chce a prahne po tom, aby jeho „dílo“ bylo velebeno, to je pochopitelné.  Nebudu zastírat, i my bychom rádi neustále četli samé pochvalné kritiky. Ale na druhou stranu tohle může být pro muzikanta svým způsobem „smrt“. Jeden potom může nabýt dojmu, že je nejlepší, a to je cesta do pekel. Je třeba stát pořád nohama na zemi. Osobně nemám problém přijmout kritiku, pokud je podložená, konstruktivní. A nevidím jediný důvod, proč bych si na někoho měl vylívat zlost kvůli tomu, že se mu nelíbí, co jsem vytvořil. To by bylo dost malicherný.  Pro nás i tvá kritika může být motivací do dalších prací.

Vedle názoru kritiků pak stojí zpětná reakce od fanoušků, která je pro mnoho kapel samozřejmě důležitější. Jak jste na tom v tomto ohledu vy a jaké zatím máte ohlasy na vaši aktuální desku a směr, kterým jste se vydali?

Snad to nevyzní moc nabubřele, ale zatím jsme z řad našich fans, ale i posluchačů, kteří nás pozorují řekněme jen letmo, neregistrovali žádné negativní reakce. Spíš naopak, kvitují nově nastolený směr.

Pokud jsem z vašeho CD pochopil správně, spoustu věcí při tvorbě nahrávky jste si obstarávali sami, včetně třeba produkce a nahrávání. Uvažovali jste nad tím svěřit se do péče nějakého profi studia nebo producenta?

Ano, je to tak. Samotné nahrávání jsme si obstarali komplet sami, ale o mix a mastering se následně postaral ve svém studiu Seabeast Tonda Smrčka Jr. Toho jsme si vyhlídli na základě referencí od spřízněných kapel. A bylo to bezpochyby správné rozhodnutí. Tonda je člověk na svém místě a je víc než jistý, že jako zvukař a producent ještě poroste. Neříkám, že jsme nepřemýšleli nad jistými zahraničními studii a producenty, ale vše je logicky o financích a svým způsobem i egu. To my jsme ale zkrotili, a vydali se pro nás správnou cestou. Budoucnost ukáže, jestli je nutné, abychom se svěřili do rukou profi producenta.

Když odhlédneme od vaší kapely, jaký je pro Tebe ideální zvuk hudební nahrávky? Jak moc řešíš to, jestli ta která deska hraje autenticky, moderně, old-schoolově nebo jakkoliv jinak?

Tohle se odvíjí od momentální nálady. Ale pravda je taková, že old-school nahrávky primárně nevyhledávám už nějaký rok. Tím mám na mysli alba s chrastícím, záměrně špinavým zvukem, kde musíš hledat každý tón. Na druhou stranu ultra přetechnizované produkce (kdy máš pocit, že to hrají stroje a ne lidi) mě taky nebaví. Ano, v dnešní době vznikají desky všelijakými způsoby, což je v pořádku, ale musím z toho cítit blíže nespecifikovanou vnitřní sílu, charisma. Pokud to shrnu kolem a kolem, všeobecně jsou mi bližší nahrávky s čistější produkcí.

Jaké jsou vaše aktuální plány ohledně propagace nové desky? Koncerty v jarní sezóně dostaly docela slušnou ránu, ale vypadá to, že tento stav by se měl postupně vracet do normálu.

Náš koncertní plán dostal díky koroně celkem na solar, takže se muselo přistoupit k náhradnímu řešení. Pustili jsme se do tvorby kytarových a bubenických playthrough videí, poskytování rozhovorů, rozesílání CD na recenze atd. Tohle všechno bychom sice dělali tak i tak, ale takto na vše zase bylo víc času a klidu. Co se týče koncertních aktivit, snažíme se zrušené termíny přesouvat a bookovat i nové. Je to sice mravenčí práce, ale už teď se rýsují zajímavé možnosti. Budeme tedy pevně doufat, že tentokrát už k žádné zásadní kolizi nedojde.

Album Nocturnal Misery bylo ohlášeno jak na CD, tak i na vinylu, který vlastně ani nevím, zda už vyšel. Co vás přivedlo k tomuto nosiči? Pokud se nepletu, jedná se o vaše první vydání na gramodesce?

Nepleteš se, Nocturnal Misery je, respektive bude náš první vinyl. Zrovna včera jsme si přivezli test pressing, který poslechneme, odsouhlasíme a v následujících 14 dnech by měl mít finálně hotový. Ještě bych mohl podotknout, že nebude klasický black, nýbrž red, aby ladil s celkovým konceptem designu. Když to vezmu zpětně a pominu, že je to dnes trend, tak „akce vinyl“ byl tak trochu na můj popud. Sám vinyly kupuju, sbírám už nějaký čas a samozřejmě jsem zatoužil zvěčnit do vinylových drážek i naše album. Takže tím jsem si tak trochu splnil svůj malý dětský sen.

Nebudu se ptát, jak moc nákladné bylo plnění si tohoto snu, ale souvisí s tím jiný dotaz - nezvažovali jste vydání u nějakého vydavatele? Vím, že nějakou formou spolupracujete s MetalGate, ale podle toho, co jsem dohledal, jste si náklad Nocturnal Misery komplet zajišťovali sami.

Během nahrávacího procesu proběhla komunikace s několika labely, ale k úzké spolupráci to nakonec nevedlo. Nechápej nás špatně, ale abychom se vzdali kontroly nad albem, kvůli nejisté (byť zahraniční) distribuci, a pro nás nevýhodným podmínkám… To nám za to nestálo. Zase takové ego nemáme, aby za každou cenu byl na zadní straně štítek labelu. Oslovování dalších labelů jsme samozřejmě nevzdali, ale dáváme tomu volný průběh. Od začátku jsme šli do toho s tím, že si album vydáme sami. Externí distribuci fyzických nosičů nám zajišťuje MetalGate, streamovací platformy si obstaráváme sami a všechno kolem to má na starost náš manažer Aleš, který pro nás odvádí maximální možný výkon.

Jaký je u vás poměr mezi prodejem fyzických nosičů a digitálních kopií alba? Dochází v průběhu let a vašich jednotlivých desek k nějakému viditelnému posunu?

Přesný čísla ti bohužel bohužel neřeknu, jelikož to sám v patrnosti nevedu. Ale pokud se nepletu, prozatím stále vede prodej fyzických nosičů. Do jaké míry je to způsobeno nynější propagací Nocturnal Misery, recenzemi atd., to netuším. Ale o nové album je zájem rozhodně větší, byť jsme na jeho podporu neodehráli prakticky žádné koncerty.

Za mě vašemu novému albu nezbývá než přát to, aby se líbilo a aby se mu mezi posluchači dařilo. Děkuju moc za rozhovor, poslední slova jsou Tvoje.

Pokud jste „došli“ až jsem a máte chuť věnovat naší kapele ještě nějakou minutu navíc, neváhejte navštívit náš facebook, který je plný dalšími informacemi. Nebo youtube kanál, kde jsou všechny naše videoklipy včetně posledního Slave, kytarová a bubenická playthrough videa atd. Na závěr nemůžu opomenout pozvánku na náš Husman fest, který proběhne 18. 7. v neokoukaném prostředí Muzea Českého lesa v Tachově. Soupiska kapel je víc než příjemná. Tobě Jirko děkuju za fajn rozhovor a prostor, který jsme dostali na stránkách vašeho zinu. Vážíme si toho.