Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  ROZHOVORY

zpátky na seznam rozhovorů
Purnama

PurnamaV každém z nás může hořet plamen

Garmfrost18.5.2020
Mladá tuzemská kapela Purnama má slušně našlápnuto. Vyhrává hudební soutěže, hojně koncertuje a pořádá vlastní festival. Na kontě má druhé album, které sbírá ocenění, ale také kritiku. Více Jakub Viták...

Ahoj, předpokládám, že každý, kdo se zajímá o dění na domácí metalové scéně, minimálně slyšel, že nějaká Purnama existuje… Pro ty, co o vás ví jen s doslechu, vás poprosím, abyste svoji kapelu představili a v kostce shrnuli, co se s vámi od vzniku dělo.

 

Jsme black and death metalová kapela z České republiky a našim cílem je hrát hudbu naplno a s maximálním nasazením nejen v ČR, ale i v zahraničí. V roce 2017 jsme nahráli své první album Lioness a začali se snažit prosadit na hudební scéně. V roce 2018 jsme vyrazili na naše první malé zahraniční tour do Chorvatska a Rumunska. Za našim dosavadním úspěchem v naší zemi, ale i sousedních státech, stojí turné Within Destruction Tour 2019 ve společnosti kapel Nahum a Innerspere. V roce 2019 jsme odehráli dohromady třicet dva koncertů, mezi které patří i účast na dvou velkých festivalech. Czech Death Feast a Gothoome Open Air Fest. V tomto roce jsme stihli nahrát i naše druhé album Flame of Rebellion. Nové album je dotažené do posledního detailu a díky podpoře našich Válečníků (fanoušků) jsme mohli albu dát veškerou péči, kterou jsme chtěli. Flame of Rebellion jsme nahráli ve studiu The Barn a následně odcestovali do Švédska, kde se o mix a mastering postaral Andy La Rocque (kytarista kapely King Diamond) ve studiu Sonic Train Studios. Tvorbu obalu jsme svěřili do rukou indonéského umělce z Bandungu, který si říká M Luth Sloughter. V roce 2019 jsme také zvládli natočit klip Rebellion a stát se vítězi talentové soutěže kapel Spark Fresh Blood. Naše nové album bylo vydáno vydavatelstvím MetalGate a v současné době jedeme naše vlastní Flame of Rebellion Tour 2020, kde nás čeká víc než čtyřicet koncertů po celé České republice, ale i zahraničí. Velice nám záleží na vztahu mezi námi a našimi Válečníky. Teprve společně jsme jedním tělem, jednou duší, jedním celkem. Prostřednictvím našich textů a skladeb chceme zejména připomenout, že každý z nás, ať už se potýká s jakoukoli nepřízní osudu, má v sobě sílu jít a své překážky překonat. I na novém albu je tato myšlenka nosným motivem. Není to však jediné téma, o němž Flame of Rebellion vypráví. Vyzýváme k osvobození se od okovů jakéhokoli náboženství či jiné omezující doktríny. Zároveň akcentujeme moc přírody jakožto entity, jež přetrvá veškeré civilizace a veškerou snahu člověka o její podmanění.

 

Povězte, co vás vedlo k názvu Purnama? Proč indonéský pojem? Vábí vás tamní mystika nebo náboženství, které pak vetkáváte do svých nahrávek?

 

Význam slova Purnama znamená v překladu úplněk. Proto obklopuje náš název měsíc a lebka v něm symbolizuje temná tajemství, která úplněk skrývá. Zvolili jsme si za název pro kapelu nejsilnější fázi měsíce, protože úplněk působí na celou naši planetu. Hýbe mořem a přírodu činí v jeho čase silnější. Zesiluje emoce nás všech a od pradávna je spojován s mnoha příběhy. Nese v sobě, jak to dobré, tak i zlé a je jen na nás, jak jeho sílu uchopíme. Již od samého začátku jsem chtěl kapelu pojmenovat po něčem, co na nás silně působí, má velký vliv a zároveň je zahaleno tajemstvím. Úplněk byl jasná volba, ale nelíbil se nám jeho překlad v angličtině. Hledal jsem a našel v indonéštině výraz Purnama. Tehdy to bylo jen z důvodu, že jsem chtěl jednoslovný název a prostě to sedlo. Pak až jsem se začal o Indonesii zajímat více a jednou bych se tam moc rád podíval.

 

purnama

 

Jsou pro vás důležité texty? Jsou nedílnou součástí vašeho výrazu nebo pouhým doplněním dostatečné pestré hudby?

 

Texty jsou pro nás moc důležité. Naše skladby i texty jsou surové a temné, ale nechceme naše posluchače uvést jen do pocitů zmaru, chceme, aby náš posluchač z nich vycítil hlavně vzdor, sílu, odhodlání, bojovnost, ale i naději a víru v sám sebe. Zároveň, jak už jsem zmínil v první odpovědi, vyzýváme k osvobození se od okovů jakéhokoli náboženství či jiné omezující doktríny. Debutová deska Lioness v sobě skrývá texty, kde je jedním z motivů živelná nespoutaná síla přírody. Třeba v písni Lioness, která je pro mě strašně důležitá. Je to vlastně příběh o mateřské lásce, která nezná hranic.  Matka Lvice, která brání svá mláďata před člověkem, který jí je chce vzít, je schopná položit svůj vlastní život a zaútočit s naprostou brutální krutostí se záměrem chránit, a ne ublížit z důvodu moci, jako člověk. Je zde dán i důraz na nepokoru člověka k přírodě a že taková nepokora jej může stát i život. Na Flame of Rebellion je i jeden z nosných motivů plamen a to z tohoto důvodu. Plamen je od pradávna spojen se záhubou, ale i životem a světlem. Umí očistit, ale i začernit. No, a co je podstatné, hodně to záleží na nás samotných, jak jej uchopíme a jestli jím dáme smrt anebo naději. Na našem albu se motiv plamene objevuje snad v každé písni, ale důležitá je píseň Prometheus, kde připomínáme silný příběh Titána, který se vzepřel bohům a miloval člověka jako takového. Ukradl plamen samotným bohům, aby vyvedl lidi z temnoty. Vzdoroval a toužil zničit samotný Olymp. V mýtech podlehl mukám, ale v naší skladbě jeho vzdor znovu ožívá a dává najevo, že stále není u konce. V této skladbě se objevuje i motiv Pandořiny skříňky, kterou vlastně bohové zapříčinili bolest a utrpení na zemi. No, a v naší písni má podobu lidského srdce, které umí také působit svému okolí bolest. Ale stejně jako u Pandořiny skříňky se naděje skrývá až na jeho samotném dně. V další skladbě Dark flames zase plamen vzdoru obracíme směrem ke všemu božskému. Žádná zbožnost nebude uctěna, pouze život z života. Plamen z plamene. Tím je myšleno, že život jako takový je vzácný bez jakýchkoliv božstev, které ho akorát degradují a snaží se nás přesvědčit o jeho méněcennosti před nějakým dalším životem, který slibují... Ano, člověk se bojí neznáma a smrt je velké neznámo, ale naše nesmrtelnost není v nějakém nebi, ale v životě, který žijeme a naše energie, kterou zanecháme po sobě pro ostatní. Je to opět na nás, co zde zanecháme. V třetí písni spojené s plamenem je Phoenix. Píseň o tom, že někdy musíme shořet na popel, abychom mohli opět povstat silnější. Píseň, kde hlavním tématem je asi nejstarší příběh o vzkříšení, a to v egyptském příběhu o ptáku Benu. Tedy fénixovi. Tento příběh se v různých podobách objevuje snad u všech národů po celé zemi. Spojuje jej ale v jádru to, že z každého zániku může vzejít něco nového.

 

Zřejmě nejviditelnější jsou vaše charitativní akce. Ty ve spojitosti s extrémní bandou nejsou zrovna běžné. Co vás k charitě a vůbec pomoci potřebných vede?

 

Často se lidé ptají, jak prý můžeme vidět krásu v něčem temném a zlověstném. Proč tolik agrese, vzdoru, zloby, temnoty? Fascinace smrtí a destrukcí? Ano, to vše je v metalové hudbě obsaženo, protože to vše je i součást člověka. A Zlo jako takové se stává Zlem, pouze pokud je v člověku popřeno a tím začne ovládat ono nás. Připusťme si, co vše v nás je, a pracujeme s tím. To metal dělá. Metal pomáhá vše zlověstné a negativní vypustit z člověka ven kontrolovanou formou a tím posiluje to dobré v nás. Takto to tedy my cítíme. Obklopeni smrtící energií metalové hudby stojíme semknuti jeden vedle druhého a cítíme krásu a vzácnost žití. Tady a teď v přítomném okamžiku, který nás spojuje. Jsme unášeni bouří. Společně! Cítíme, jak vším tím záporným sílí dobro v nás a také touha nebýt tu jen sám pro sebe. Alespoň tedy tak to mám já a proto jsem se stal součástí metalové hudby a komunity lidi, kde vzdor, nasranost a vše, co jsem zmínil, se nechává ve velké míře jen a jen v hudbě. Je to výbuch energie a pocitu člověka, ač negativní, agresivní, smutný, ale i přes to upřímný a nic neskrývající. Vše je ventilováno ven. Je to vzrušující umění a práce se vším temným v člověku. Je to o obrovské síle, osvobodit své nitro a démony. Vše, co nás dusí, necháme vybuchnout a kontrolovaně vložíme do hudby. A my víme, že tam to zůstane. S metalovou hudbou je to jako s přírodními živly naší matky země. Ohromen a fascinován sleduješ sílu bouře nebo výbuch sopky. Vidíš rozbouřené nespoutané moře se vzdouvajícími smrtícími vlnami a v tobě stoupá vzrušení. Dech se tají a jsi tou energií strhnut. Pak vše ustane. Vydechneš. Uvolněn a stále pln vzrušení hledíš do sebe. Vše uvnitř se uklidní a dojde k harmonii a potřebě sdílení s těmi, kdo u toho nebezpečí byli s tebou. Je obdivuhodné, když někdo dokáže ze zlověstného vytesat monumentální živelnou energii, která lidi spojuje a vrhá do víru společného cítění, kdy lidé začnou vnímat jeden druhého. Cítění všeho zlověstného z hudby, na kterou se napojí vše tíživé z nás. A to vše se stane, aby člověk byl očištěn a byly posíleny i jeho stránky. Nikoli však ty špatné, ale právě ty dobré. Člověk se cítí v tu chvíli svobodný a ničím nespoutaný. Není otrokem ničeho. Je osvobozen. Užívá si a přijímá temnotu, aby si o to víc uvědomil krásu světla. Cítí své bytí se vším všudy. Zlo a dobro je v rovnováze a člověk je středobodem s mocí vše řídit. Metalová hudba možná tvoří zlo v hudbě, ale dobro v životě. A díky tomuto zjištění vznikla touha v mém srdci potřeba založit metalovou kapelu, kterou jsem nazval Purnama. Metal celkově mě dělá silnějším. No, a silný člověk by měl pomáhat těm slabším. Tak jsme už od samotného začátku naší kapely začali pořádat benefiční koncerty a snažili se dávat naději tam, kde chybí. Naprosto nezištně a s naším mottem Zlem proti Zlu. Máme za sebou již jedenáct benefičních koncertů, mezi které patří i pořádání pěti benefičních malých festivalů Metal For Hope na hradě Trosky v Českém Ráji. Naším prvním albem Lioness jsme také pomohli dětem s rakovinou. Z prodeje prvních sto CD jsme věnovali 27 300 kč Nadačnímu fondu Šance onkoláčkům, který pomáhá právě dětem s rakovinou. No a velká zkouška pro nás bylo právě nové album Flame of Rebellion. Nejdříve jsme se báli, že asi nezvládneme s příchodem tohoto alba udělat něco navíc, ale nakonec se to povedlo a máme tematický kalendář, který už je skoro vyprodaný. Z prodeje všech sto kusů dáme veškerý výtěžek Tomíkovi a Ivče. Dětem, kteří mají nemoc zvaná Ichtyóza a potřebují mnoho finančních prostředků, aby svoji nevyléčitelnou nemoc zvládli. Už zbývá prodat pouze dva kalendáře a budeme tedy pro ně mít cílovou částku 20 000 kč.

 

Bylo složité přesvědčit Andyho La Rocque, aby vám Flame of Rebellion ošetřil závěrečným mixem a masteringem? Jak vlastně probíhala vaše spolupráce? Šlo vše na jeden zátah?

 

Nebylo to složité. Andy s námi chtěl spolupracovat a moc jsme se mu jako kapela líbili. Andy je nejen skvělý muzikant, ale hlavně člověk s velkým srdcem. Spolupráce s ním byla vřelá, přátelská, a přesto naprosto profesionální. Udělal pro nás opravdu maximum a dal nám mnoho rad, a to nejen k hudbě samotné. Vše šlo na jeden zátah. Náběry jsme udělali ve skvělém studiu The Barn a pak jsme za Andym odletěli a pak společně řešili mix a mastering až do té doby, dokud jsme nebyli úplně spokojení.

 

Nahrávání alba, grafika a vše s tím spojené nese nemalé náklady. Můžete prozradit nebo naznačit, jak moc se na tom všem podílí váš label? Aktuálně tedy MetalGate. Ti se o své svěřence starají vždy příkladně…

 

MetalGate nám moc pomohl a jsme neskutečně vděční, že jsme mohli Flame of Rebellion vydat u nich. Ano pomohli nám i s náklady, ale nemohu prozradit kolik.

 

Když jsem si četl rozhovory k Lioness, pochopil jsem, že Purnamu tvoří zejména Jakub Viták. Změnilo se něco stran tvůrčího procesu? Skládají něco i ostatní nebo je Purnama v pevných rukou jednoho muže?

 

Purnamu držím hlavně já ve svých rukách,  ale nic by nebylo nebýt celé kapely a teamu, který kolem nás je. Daří se nám, protože jsme jednotní a táhneme společně za jeden provaz. Co se týká skládání tak to probíhá takto. Když vzniká naše hudba, tak já vytvořím hlavní kytarovou linku a zpěv, ale nechám kluky do toho dotvořit to, co tam sami chtějí hrát a cítí, že to je to správné, což naší skladbu udělá dobrou hlavně pro nás.

 

Máte kolem sebe solidní fanouškovskou základnu. Svým fanouškům říkáte válečníci. Setkáváte se svým fanklubem nejen na koncertech ale i v běžném životě? Je evidentní, že pro Purnamu je společenství velice důležité…

 

Ano říkáme jim Válečníci a na novém albu jsme jim i věnovali závěrečnou skladbu, kterou jim chceme vyjádřit vděčnost za to, jak za nás bojují, stojí při nás v dobrém i zlém a mají nás rádi takové, jací jsme. Nápad oslovovat je „Válečníci“ se zrodil z toho, co jsme díky nim začali pociťovat. Dávají nám pocit bojovnosti, odhodlání a odvahy. To samé chceme předat zase my jim. Každá kapela má fanoušky. Ale pro nás slovo fanoušek nevystihuje to, co vidíme v lidech kolem nás. Každý v životě musíme s něčím válčit, a protože nám záleží na tom v lidech vzbudit pocit toho, že by se neměli nikdy jen tak vzdávat říkáme jim Válečníci. Válečník bojuje až do samého konce a nese svůj plamen života, kterým může osvítit i ostatním. V každém z nás může hořet plamen. No, a je to nejvíc povznášející pocit, že tu je někdo opravdu pro nás a my zas pro něj. To vše, co se díky hudbě, ať už jakékoliv, může stát, je naprosto neuvěřitelné. No a snažíme se udržovat společně kontakt, jak jen to jde. Na sociálních sítích, ale plánujeme i v běžném životě.

 

Máte představu, jak se vaše desky prodávají a zda registrujete např. nárůst digitálního prodeje na úkor fyzických nosičů? Což by byla škoda, protože provedení CD se vám vskutku povedlo.

 

My osobně si nemůžeme stěžovat. Merch i CD se prodává a dělá nám to neskutečnou radost, ale co se týká digitálního prodeje tak úplně přehled zatím nemáme.

 

Jak vycházíte s ostatními extrémními bandami? Váže vás s některými rovněž takové pouto jako se svými fandy?

 

S těmi, kterým záleží na metalu, přátelství a vzájemné podpoře, tak vycházíme moc dobře. No a ano už jsou tu i ti, kterým z nějakého důvodu ležíme v žaludku a těm tedy přejeme, ať se jim daří na jejich cestě.  Časem člověk zjistil, že k životu nepotřebuje všechny, ale jen ty, s kterými je dobře a máme společné cítění a spojuje nás metalová muzika.

 

Jste vy sami hudebními fanoušky? Kupujete hudební nosiče, merch a navštěvujete koncerty svých oblíbenců?

 

No to je jasná věc! A hlavně rádi podporujeme naši domácí scénu.

 

Nejen já slyším z vašich desek odkazy k Behemoth. Žádný interpret nemá rád, když je jeho muzika ke komukoliv přirovnávána a skoro každý je přesvědčený o své originalitě a jedinečnosti. Prozradíte nám, jak je tomu s Purnamou? Která kapela vás přivedla k muzicírování a která vás inspiruje doposud?

 

Když ses zeptal, tak odpovídám, ale jinak nemáme vůbec potřebu toto řešit a rozebírat. No já osobně se tomu vůbec nebráním a nevadí mě, že nás lidé k Behemoth přirovnávají ať už v dobrém anebo zlém. Ono se ukázalo, že to funguje i jako neskutečně funkční reklama. Mě stačí, že my sami víme, že v naší hudbě je originalita, naše vlastní myšlenky a pocity. A že naše skladby jsou co nejvíce upřímné a spontánní. Skládáme bez kalkulu. Ale sám za sebe musím také říct, že Behemoth jsou pro mě velký vzor. Hlavně v tom ohledu, jak vše dělají naplno a pořádně. Přivedli mě k muzice a dali mě velký základ. Hejtři řeknou, že jsem je vykradl a lidé kterým se líbíme zase řeknou, že cítí akorát podobnou auru. Pak jsou tu i lidi, kteří nevidí žádné spojení. Já to osobně cítím tak, že uznávám jejich vliv na mé skládání a to i z toho důvodu, že jsem na tom vyrostl, ale neposlouchám, jen Behemoth. Než jsme se začli malovat, tak po koncertů k nám nabíhali nadšení lidé a říkali i jiné jména velkých kapel, které jsme jim připomněli. Beru to jako normální jev. V každé kapele jdou najít podobnosti s jinou kapelou, když chceš a snažíš se o to. Každý má totiž nějaké své vzory a hluboko v sobě zapsanou hudbu, kterou poslouchá. Já na skládání miluju spontánnost. Vezmu kytaru do ruky a podle svých pocitů hraju a skládám. Tak to mají i ostatní v kapele. Kluci mají zase své jiné oblíbené kapely.

 

PuRnaMa

 

Velice příjemně mě překvapila vaše instrumentální i skladatelská zdatnost. Jste samouky nebo jste se někdo věnoval i studiu hudebních teorií, případně stačila „liduška“?

 

Nejvíc školenej je náš basák, ale já jsem totální samouk. :D Do lidušky jsem chodil akorát na flétničku.

 

Jaké máte dojmy z výhry v soutěži Spark Fresh Blood? Je výhra pro Purnamu důležitá a co se po ní změnilo?

 

Nic se nezměnilo. Musíme makat stále dál a neusnout na vavřínech. Máme, ale samozřejmě z vítězství radost a ukázalo se i opět, jak silná je naše Válečnická základna. Děkujeme všem, kdo nás takhle daleko dostali, tady v České republice.

 

Máte za sebou dvě úspěšné desky, bohaté koncertování. Máte nějakou metu, které chcete dosáhnout nebo necháte vše běžet přirozenou cestou?

 

Zde odpovím úplně stručně. Vydržet a neustále bojovat, pracovat na sobě a nevystoupit z nekomfortní zóny.  

 

Za mě je to vše. Poslední slova jsou vaše…

 

Asi už jen poděkuji Vám za možnost rozhovoru a všem lidem, kteří při nás stojí.

Moc děkujeme!



  DISKUZE K ROZHOVORU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky