Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj kluci, v souladu s úvodem nemůžu s první otázkou jinak, než jak jsem napsal - co nového na nové desce?

David: Ahoj! Asi nejzásadněji vnímám na nové desce to, že se tam zrcadlí náhled všech členů. Přijde mi, že není tak jasně vyprofilovaná jako dříve, ale má nakročena i do jiných vod. Chápeme, že to lze vnímat i tak, že už jsme pro jedny málo punk, pro druhé málo metal a pro další nepatříme nikam. Když si ale projdu ten profil muziky, co jsme schopni v kapele poslouchat, tak to prostě dává smysl. Když bych to měl shrnout, je asi nejvíce experimentální.

Jarda: Ahoj Jirko. Dalo by se říct, že nová deska navazuje na předchozí desku Budoucnost sviní z roku 2015 s tím rozdílem, že na poslední desce se již autorsky nepodílel bývalý kytarista Pajus, který na desku Budoucnost sviní přispěl několika songy. Na nové desce jsme se podíleli autorsky z hlediska muziky tak půl na půl s kytaristou Tomášem. Nová deska je i o něco přímočařejší a přibrala více grindcorových vlivů a je i občas lehce načichlá černým kovem. Myslím, že jsme i více sehraní a songy jsou i o něco techničtější a aranžérsky náročnější.

Ještě k úvodu, za thrashmetalovou kapelu bych nás úplně nepovažoval, jsme spíš takový mix thrashe, grindu, a hardcore/punku s prvky deathu a blacku.

Ten thrash metal byla zkratka do úvodu, žánrové posuny jsou slyšet - jak píšete. V souvislosti s novou deskou mě napadá otázka ohledně jejího názvu, protože fakt netuším, jak si jej vysvětlit. Co to znamená Luciferův efekt?

David: Luciferův efekt je pojem, který vyplynul ze Stanfordského vězeňského experimentu pod vedením psychologa Philipa Zimbarda. Myslím, že ho použil v názvu své knihy. Nejsem odborník na psychologii, nicméně tento experiment mě zaujal. Do určité míry mi to dalo odpovědi na to, proč se lidé ztotožňují s jednoduchými řešeními a obviňováním druhých z toho, že oni můžou za jejich nepovedené životy. Jak situace a pozice, v kterých se nachází, je ovlivňují a určují směr, kterým se vydají. Proti sobě stojí přijetí role, podlehnutí autoritám a skupinovému myšlení a touha odolat, nepřihlížet a vzepřít se. Edmund Burke kdysi řekl: "Jedinou věcí pro triumf zla je, aby dobří lidé nedělali nic."

Ten experiment je hodně známý, ale právě ten závěr, že člověk bez ohledu na vlastní vůli podléhá vnějším vlivům, na něm byl poměrně dost kritizovaný. V jakém ohledu se tohle téma propsalo do vaší desky a v jakém se podle vás aktuálně projevuje ve světě kolem nás?

Jarda: Téma Luciferův efekt byl Davidův nápad, díky němu se toto téma na desku dostalo. Z mého pohledu experiment ukázal, že v člověku ten "Lucifer" prostě je a záleží jen na tom, jak hodně se v daném jedinci dokáže projevit. Někdo to zlo v nás dokáže lépe potlačit, někdo hůř a někdo jej nepotlačuje vůbec. Poslední dobou mi přijde, že se "Luciferův efekt" začíná projevovat, nenávistné komentáře na sociálních sítích jsou toho jenom důkazem. Co může následovat dál při vyhrocení situace, nechci ani domýšlet.

David: Máš pravdu v tom, že se na tento experiment strhla kritika z vícero stran. Jak jsem psal, nejsem specialista na tuto problematiku, takže se ani neopovažuji posuzovat, nakolik ta kritika byla správná. Trefně jsi vyjádřil zjednodušený závěr, že člověk bez ohledu na vlastní vůli podléhá vnějším vlivům. To mě přivedlo na myšlenku, jestli je to možné zvrátit. Zdali je nějaká cesta, možnost, jak v sobě objevit to hrdinství či odpor a dát ho najevo. Jestli jsou ty vnější vlivy, situace či postavení tak silné, že dokážou doposud dobré lidi změnit ve zrůdy.

Myslím, že teprve ještě přijde doba, kdy se ty charaktery projeví. Doposud by se takovým vnějším vlivem dalo nazvat to, že žijeme v relativně bezpečném a bohatém prostředí. A ten nám říká, že není nic, pro co bychom měli tuto komfortní zónu opouštět. Až tohle pomine, tak se naplno ukáže Luciferův efekt.

Je tohle pouze téma pro vaši desku, které vám třeba přišlo zajímavé, ale kterým to taky končí, anebo sami sebe považujete za angažovanou kapelu? Takovou, pro níž je muzika formou vyjádření názoru a dobrou možností, jak promlouvat k lidem?

Jarda: Cítím to tak, že muzika by měla vyjadřovat nějaký názor a postoj, texty by měly být o něčem a vyvolávat v lidech zamyšlení. Jsem rád, že Davidovy texty takové jsou. Nemám moc rád texty, které jsou pouze povrchní a někdy dokonce i o h....ch, i když pro někoho to může být forma zábavy, my touto formou určitě nejdeme, takže by se dalo říct, že jsme angažovanou kapelou. Na světě je tolik témat, na které je potřeba stále upozorňovat, ať se to týká např. sociální oblasti, ekologie, mezilidských vztahů. Právě v dnešní době jsou tato témata velmi aktuální a dalo by se říct, že my jsme tou generací, kdy se bude lámat chleba, jakým způsobem se bude vytvářet budoucnost této civilizace.

David: Myslím, že těch textů, které lze nazvat angažované, jsme sepsali v minulosti více než dost. A do budoucna to neplánujeme dělat jinak. Kapelu jsem vždycky chápal jako nějaký komunikační kanál, jako médium, skrze které je možné předat nějaké sdělení. Je to věc, kterou velmi oceňuji u jiných kapel. Hledám texty, které mě dokážou zaujmout, pomůžou rozproudit diskuzi či se snaží nasměrovat na nějaký problém. Část z nich dokázalo značně ovlivnit to, kam jsem se ubíral. Proto texty považuji za velice důležitý prvek v jakékoliv kapele.

Když se člověk podívá na vaši diskografii, napadne ho jedna otázka - jak to, že jste tak dlouho nedali dohromady žádné splitko? Plánujete něco? Nějaké překvapení?

Jarda: Poslední splitko vyšlo v roce 2012, to jsem v kapele ještě nehrál. Po desce Budoucnost sviní z roku 2015 jsme chtěli dělat splitko s kapelou Průmyslová smrt, ale nakonec z toho sešlo, takže jsme udělali celou desku. Momentálně se rozhodujeme, jaký bude příští formát nahrávky, možná že splitko bude připadat taky v úvahu, ale zatím jsme se s nikým přímo nedomlouvali. 

David: Tohle se asi moc plánovat nedá. Pokud nějaké splitko někdy vyjde, bude to víceméně spontánní věc. Nějak bych se do toho netlačil.

Z hlediska vydávání desek patříte ke kapelám, které stále věří fyzickým formátům, nebo už na vás pomalu doléhá pocit, že všechno podstatné se bude dít ve virtuálním prostoru? Jak to vidíte do budoucna - ať už obecně, tak i z pohledu vašich nahrávek?

David: Chtě nechtě se budeme muset trendu streamovacích služeb pro hudbu přizpůsobit. Nemáme ambice mít vytvořený profil všude, kde to jen jde. Nechceme zaplácat veškerý čas tím, že budeme sedět u počítače a podobně. Netroufám si moc věštit, jak se to bude vyvíjet. Tempo, jakým vzniká nová hudba, je závratné. Kapel jsou mraky a člověk pak díky všem těmto službám získá pocit, že může být u všeho a vše si poslechnout. Je to prostě rychlé a jednoduché, což se v dnešní době cenní. Já jen doufám, že i nadále přetrvá trend mít nahrávku fyzicky doma, nedokážu si představit, že by to bylo jinak. Pro mě je většina desek spojena s nějakou událostí. Poslech desky či jiného nosiče znovu oživí nějakou vzpomínku. Přesně tohle mě na tom baví. Mít to v ruce, číst texty, koukat na obal, kochat se provedením, tohle nedokáže koukání na monitor čehokoliv nahradit. U nás si troufám tvrdit, že fyzické formáty neopustíme.

Jarda: V dnešní době streamování je asi každá kapela vlastně donucena digitální platformu mít, ale pro nás je důležité vždy vytvořit i fyzický nosič, bez toho mi to přijde, že by nahrávka nebyla vydaná. Digitální forma má obrovské plus v tom, že vaši nahrávku může slyšet kdokoli, kdekoli na světě s přístupem k internetu, to dřív nebylo možné, ale fyzično to nemůže nahradit, když si desku pustíte na gramci a pročítáte booklet, je to vlastně jakýsi rituál, a to žádný virtuál nenahradí. Myslím si, že pro určitou skupinu lidí budou fyzické nosiče i do budoucna nepostradatelné, ale v celkovém měřítku bude digitální forma převládat.

V tomto ohledu mě napadá otázka související s tím, že začal nový rok a přirozeně bilancujeme ten předchozí. Jednak by mě zajímalo, jaké jsou pro vás za rok 2019 nejlepší desky, jaké jsi slyšeli, a pak co vás zaujalo formou zpracování fyzického nosiče jako fakt pěkný nebo nápaditý kousek?

Jarda: Ze zahraniční produkce mě asi nejvíc za minulý rok dostala nahrávka projektu Strigoi - Abandon All Faith od kytaristy Grega Mackintoshe z kapely Paradise Lost, jak hudebně, kde se mi náramně trefili do vkusu kombinací rychlých a pomalých pasáží, tak i skvěle zpracovaným gatefold LP. A z domácí produkce nahrávka kapely Kaosquad - Ravenous, která vyšla pouze na kazetě, syrovost nahrávky mě dostala zpět o 25-30 let, dokonce mě inspirovali k napsání songu a zpracování této nahrávky, vlastně velmi jednoduché, kazeta je dána jen do papírového obalu, mě taky velmi zaujala. Pokud bych mohl zmínit i knihu, tak by to byl Kacířův kancionál s texty Polyho z Insanie a kresbami Jakuba Dobeše, takováto kniha u nás nemá obdoby.

David: Desky bych zmínil dvě. Deska roku 2019 přišla až v jeho úplném závěru, a to LP od Protijed nesoucí název Stres. Vyšlo to na Pushteek records. Naprosto jsem se s těmi 15 minutami ztotožnil. Její obsah a pojetí přesně odráží mé aktuální pocity. Pakliže to jen trochu půjde, chci vidět jejich koncert. A potom kapela Decultivate, jejich koncert mě naprosto dostal. A jejich split LP s izraelskou kapelou Östra Torn je skvělé. Tohle jsem točil neskutečně dlouho na gramofonu. Co se týče obalu, tak tady jsem se nenechal ničím moc zlákat. V tomhle směru mě spíše bavily komiksy. Jako dárek jsem dostal Kytici od Karla Jaromíra Erbena v komiksovém pojetí. To je úžasná kniha!

V souvislosti s tou deskou od Protijedu mě napadla otázka, jak moc je pro vás důležitá zvuková stránka nahrávky? Řešíte? Neřešíte? Máte nějakou svou hranici, za kterou už nejdete?

David: Mě zvukově přijde deska Protijed hodně v pohodě. Ale zpět k tvé otázce... Zvuková stránka nahrávky je pro nás důležitá. Nedokážu však určit jak moc, tohle se těžko stanovuje. Neumím určit ten bod, kdy na sebe vytáhneme kudly jen proto, že tady zní kytara víc a nebo tenhle činel je moc potichu. V tomhle by se nerad nechával svazovat nějakými hranicemi. Zvuk se dá pojmout na nekonečně mnoho způsobů, je to veličina, která se neskutečně tvarovat. I ve škatulce, ve které se pohybujeme, je velmi mnoho prostoru, jak si se zvukem pohrát. Takže klidně budu překračovat hranice.

Jarda: Máme nějakou představu o zvuku nahrávky, kterou jsme schopni ve studiu vytvořit, nakonec je to něco mezi naší představou a možnostmi studia, chceme tak nějak současný zvuk, který z nahrávky vyplyne. Nechceme třeba znít nějak vintage, to bychom to mohli nahrát ve zkušebně, ale pokud to nějaká kapela chce, nemám nic proti tomu. Určitý kapely chtějí napodobit zvuk 70. až 80. let, když ta kapela produkuje i takovou muziku a je to její záměr, proč ne. My se myslím snažíme jít "současnou cestou", i když mi přijde, že náš zvuk je takový "hodný", možná trochu tý syrovosti by mu neuškodilo.

S jakými ambicemi hledíte vstříc novému roku? Máte za sebou hraní třeba i na OEF, takže co chystáte na letošek?

Jarda: Tak hlavně nám konečně na jaře vyjde poslední deska na vinylu, bude to limitovaná edice 100 ks vydaná v kooperaci více labelů v duchu D.I.Y.  Na OEF hráli Stolen Lives naposledy v roce 2012, to jsem s nimi ještě nehrál, osobně jsem hrál na OEF v roce 2006 s kapelou Saywhy?. Máme pozvání na letošní Fluff fest, udělalo nám to velkou radost znovu si tam zahrát, naposledy jsme tam hráli před pěti lety. Chceme pokračovat v tvoření nových songů a na podzim se možná podíváme na minitour do dalekého zahraničí.

David: Pokud myslíš ty umělecké, tak myslím, že stojíme nohama pevně na zemi. Nějaký strmý výstřel do hvězdných výšin nás asi nečeká. Bude mi stačit, když budu mít možnost i nadále s klukama skládat hudbu, jezdit koncerty, potkávat tam známé a celé si to tak nějak užívat. Nějaké plány pro tento rok se teprve rýsují. Přemýšlíme nad novým materiálem, nějaké nové věci se tvoří. Uvidíme, v jakém formátu to nakonec vyjde. Postupně řešíme koncerty na jaro a léto, snad klapne i nějaký fest. No a pakliže se vše podaří vyjednat tak, jak bychom chtěli, klapne i nějaké turné venku. Ale tady to nechci předbíhat a zakřiknout to, nechme se překvapit.

Z mé strany nezbývá než popřát úspěšný a hudebně podnětný rok. Díky za rozhovor a pokud něco chcete doplnit, máte možnost.

Jarda: Tobě Jirko děkujeme moc za rozhovor a prostor v Echoes zinu, přeji Vám ať se Echoes zinu daří a máte velké množství čtenářů. Lidi, kteří mají zájem o muziku, ať nepřestávají chodit na konzíky, likema a streemováním se podpoří kapely jen částečně, živý koncert žádný youtube nenahradí. Mějte se všichni fajně a respektujte se navzájem.

David: Díky! Uvidíme, co nový rok přinese a co nás čeká. Děkujeme za prostor ve vašem zinu a též přejeme, ať se vám daří ve vaší práci. Takže na viděnou někde na koncertě, rádi vás uvidíme!