Článek: Nedělní poslech 109

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 109

Sarapis30.6.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu First Fragment a její debutové album "Dasein".

Logo vydavatelství Unique Leader sice postrádá jakýkoli náznak mužného frňáku, skautům firmy ale nelze upřít dobrý čich na talenty. Zavedený label je čím dál víc zárukou vysoké kvality. V případě šňupnutí First Fragment však možná stačilo jen sledovat aktivity ústřední postavy kapely - Philippeho Tougase - kytaristy a megalomana, který toho má na svých lopatkách naloženo tolik, že by možná i krajan Devin Townsend pozvedl obočí.

Philippe už odmala s jiskrou v oku hltal historky svého otce a povedených strýčků, kterak v quebeckých klubech nakládali místní mládeži heavy metalové dávky s kapelou D.D.T. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat - Philippe během svých prvních dvaceti sedmi let života prošel desítkami kapel, včetně regionálně kultovní D.D.T., kde i nyní čas od času vypomůže taťkovi, podobně jako obyčejní kluci natírají ploty nebo pomáhají se zahradou.

Jednou z hlavních aktivit nadějného kytarového střelce je kapela First Fragment. Její album Dasein je z roku 2016 a je to první a zatím dosud jediná “celovečerní” nahrávka. Zpozornět by měli především příznivci technického a progresivního death metalu, kteří vyhledávají rychlost, členitost a odvahu. Takže věci typu Obscura, Quo Vadis, Augury a podobně. Philipp je mimo jiné členem super grupy Eternity’s End, kde hledá limity po boku Hannese Grossmanna nebo Mike LePonda. Všechno je to velká sprintující rodina. First Fragment jsou kapánek více ortodox, většinu času jedou na doraz, rychle a tvrdě (hostující bubeník Troy Fullerton hraje skvěle), ale stejně jim nic nebrání v tom, aby chvilku brnkali na španělku, chytlavým flamencem vyzvali k tanci holky z doslechu nebo zakončili song plivancem. Vlastně nejdivnější na tom všem je, že to tam patří.

Kdesi jsem zachytil názor, že komu chybí Necrophagist, měl by hrábnout po tomto albu. Do jisté míry s tím souhlasím, styčných bodů a asociací lze najít dost, i když je to od vydání Epitaph už pěkných patnáct let. Jenže Muhammed měl tenkrát v nose, když obě nahrávky Necrophagist jen o kousek přesáhly půl hodiny. Bylo to tak akorát. Dasein atakuje hodinu a je to znát. Občas mi totiž toho závodění a kytarových propletenců přijde už moc. Ale takhle se to dnes dělá, že...

<a href="http://uniqueleaderrecords.bandcamp.com/album/dasein">Dasein by First Fragment</a>

Kapela: First Fragment

Album: Dasein
Styl: technický progresivní death metal
Vydáno: 05/2016
Země: Kanada
Vydavatel: Unique Leader Records
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Gabriel Brault-Pilon - kytary

Philippe Tougas Guitars - kytary, zpěv
David Alexandre Brault-Pilon - zpěv
Vincent Savary - baskytara

+ hosté:
Christian Münzner - kytary (song 5)
Mathieu Marcotte - kytary (song 7)
Collin McGee - kytary (song 8)
Malcolm Pugh - kytary (song 11)
Troy Fullerton - bicí

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

VashCZ / 4.5.19 10:16

Je mi 26 a před 7 lety jsem si koupil své větší lepší aktivní reproduktory k počítači. Zvuk supr a tak, ale pořád to nebylo ono, tak jsem si v podstatě pořídil před třemi roky repro za 20 tisíc + zesilovač. Pořád to nebylo ono, proběhla výměna zesilovače za 2000W aby nenastával cpipping. No nic nepomohlo. Onen fenomén loudness war jsem slyšel už tehdá před deseti lety na hloupém mikrosystému, jen jsem nevěděl, že to je tohle ono. Zkrátka hudbu už 3 roky poslouchám tak desetinu času co dříve a když jdu někam na koncert, tak jsem stejně tak zklamaný. Občas na méně známy kapely přijde jejich "zvukař" ke zvukařům, který to v životě nedělal a pak se to dá poslouchat, ježto na to vůbec nešahá :-D. Jedinou hudbou 100% nepokaženou je živá orchestrální hudba. Nebo opery. Kdo by to byl řekl, že něco takovýho budu poslouchat.... Ale když mi dnes stačí ze skladby sample několik sekund a vím, že je to sračka, tak se nedá nic dělat :-D. Ježto poslouchám český alternativní hardrock/metal či jak se nadává tomu, co hráli známé/í Kurtizány a The Switch, nevidím moc žádnou změnu u českých kapel. Když je relativně v pohodě dynamika nástrojů, tak má zase stejné volume hlasitá i tichá část skladby. Co se týče vinylu, tak i tam se to dá pokazit, ne že ne.