Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 47

Nedělní poslech 47

Sarapis16.7.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme jednočlenný projekt Harvestman a jeho čtvrtou nahrávku Music for Megaliths.

Neznat jméno Steva Von Tilla, to není zas taková ostuda. Svět se točí rychle a většina informací se z hlav stěhuje do internetových vyhledávačů, takže méně podstatná fakta jako třeba personální složení kapel jdou často jedním okem dovnitř a druhým ven. Nevědět kdo jsou Neurosis by ale už bylo na pováženou. Američtí sludge metalisté jsou nezaměnitelní a uznávaní napříč hudebními žánry. No a tenhle Steve je právě z Neurosis. Kromě působení ve své domovské formaci vydává i sólová alba a má mrtě dalších aktivit a projektů, z nichž dnes si představíme psychedelicky ambientní Harvestman. Nerad bych nosil dříví do lesa a představoval těleso, který již dávno znáte. Je pravda, že Steve Von Till k nám jako sólový umělec (potažmo jako hlavní postava Harvestman) zavítal minimálně dvakrát (v roce 2010 na Točníku a loni v Praze), ale nemám pocit, že by se o jeho aktivitách mimo Neurosis v našich končinách nějak extra mluvilo. A pokud ano, tak mi těch pár polínek prosím odpusťte.

 

 

 

“Toto je můj akt šamanství. Moje schopnost dosáhnout blaženosti. Nahrávací studio, elektronika, kytary, pedály, krabičky a efekty - to vše je můj vesmírný koráb. Je to můj chrám. Je to způsob, jak se dostat na ta místa extatických stavů, k nimž se chci vracet a kde chci přebývat. S bubny, s rohy nebo s čímkoli, co je spjaté s prastarými místy, která se už nepoužívají.”

zdroj: Scene Point Blank

 

Jak již bylo zmíněno, Music for Megaliths je čtvrtou nahrávkou projektu Harvestman, jehož kořeny sahají až kamsi na počátek nejmladšího tisíciletí. Steve si všechno dělá sám, nápady si zaznamenává v domácím studiu a když materiál dostatečně vyzraje, je z toho deska. Většinou improvizuje a nechává se vést proudy svého (pod)vědomí. Vymetá temné kouty folkové hudby, na jejíž stíny klade různé elektronické pasti a deformuje nástroje a zvuky k rozostřenému obrazu svému. Album je meditativní, motivy se často opakují a pokud není posluchač správně naladěn, čeká ho ostrá zkouška trpělivosti. Je to trochu jako byste ze skladeb Neurosis vystříhali všechny hromy a blesky a co z toho zbylo, to natáhli na plus minus šest minut. Přirovnání laciné, povrchní a zkreslující, ale i takové vstupní formality bývají. Je nutno se ponořit hlouběji, otevřít se a pochopit parametry prostoru a času, s nimiž nahrávka operuje. Pak už to jde hladce.

 

Nálada nahrávky není jednolitá. Momenty relaxační přecházejí v temné a tísnivé, závěr alba je pro změnu naplněn melancholií. Instrumentální pasáže dominují, Von Tillův charismatický zpěv je ale též k mání. Ve všech vteřinách je Music for Megaliths protkáno elektrizujícími impulzy a podnětů pro představivost je navzdory přemýšlivému průběhu alba víc než dost. Vlastně právě proto dojem, že toto je víc než jen hudba, postupem času neslábne, nýbrž sílí.

 

 

Kapela: Harvestman
Album: Music for Megaliths
Styl: psychedelic ambient/folk
Vydáno: 5/2017
Země: Spojené státy americké
Vydavatel: Neurot Recordings
Odkazy: bandcamp // facebook

 

Sestava kapely:

Steve Von Till - zpěv, kytary, baskytara, syntetizátory, efekty atd.

Jason Roeder (jako host) - bicí ve skladbě Levitation



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky