Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
ColdCell - The Greater Evil

ColdCellThe Greater Evil

Garmfrost12.7.2021
Zdroj: CD, 4-panelový digipak / promo od vydavatele
Posloucháno na: minivěž
VERDIKT: Extrémní black je místy házen do snivé melancholie a zasmušilé nálady. ColdCell na své čtvrté desce vstoupili na progresivnější kolbiště a vše bravurně kočírují.

Švýcarští post/blackově zachmuření ColdCell představují v produkci francouzského labelu Les Acteurs de I'Ombre Productions velikou výjimku. Ten nás zásobuje ve velkém a drtivou většinu nám zaslaným nahrávek chválíme zejména pro krásné zpracování než pro obsah. Rovněž se dá říct, že stylově jsou si kapely z tohoto vydavatelství dosti podobné. Čest patří výjimkám a mezi ně právě patří ColdCell. Nejedná se o žádné zelenáče, ale zkušené harcovníky. Pod logem ColdCell vydali včetně The Greater Evil čtyři dlouhohrající alba. Kapela se od syrového začátku vyznačovala postupným vývojem. Pro někoho může být výrazný posun v projevu ColdCell směrem k progresi/moderně/disharmonii i melodiím už moc. The Greater Evil není tedy svými změnami, výrazně čistší produkcí či vlivy sludge vlastně nijak překvapující. Nechci si zde hrát na kdoví jak velkého znalce ColdCell. Ne, kapelu sleduju teprve od předchozího Those, ale zpětně jsem si všechno poslechl. Nestal jsem se zapřisáhlým fandou, ale poslední roky je sleduju a sem tam si poslechnu některou z jejich desek. Nenechávám se blokovat mantinely, oslovuje mě každý zajímavý podmět a tak vývoj směrem k aktuálnímu výrazivu kvituji s povděkem.

 

coldcell

 

Hostující Frederyk Rotter plačtivě desku otevře i zavře. Svým krátkým vstupem album dokonale rozhodí. Zasněnou melancholii záhy střídá mrazivý nářez. Tyto dva extrémy způsobují pořádnou motanici. Ale abych nic nepřeháněl, ColdCell na The Greater Evil nepředvádí nic, co bych už dávno neslyšel. Podobných smeček bývalo před deseti patnácti lety docela dost - za všechny bych rád jmenoval Merrimack, Vorkreist a tuny dalších tu více tu méně zdařilých a poslouchatelných. ColdCell se těmto kapelám v klidu vyrovnají. O tom žádná.

 

Tempo skladeb není nikdy jednoznačné. Chvíli se válí v pomalém marastu, posléze uhání rychlostí blesku. Různorodost nálady je směrodatná a určující, přičemž frontmanův hlas je stále správně jedovatý a jednotící. Je mu rozumět, nebojí se dynamiky a přitom do svých hlasivek hrne nemálo vzteku a nehezkých emocí. V případě ColdCell není zřejmě důležité vypichovat jak jednotlivé hráče (komplet sestava podává dobrý výkon), ani samostatné skladby (vše je od začátku po závěr komplexní). Kapela pracuje se skladbami citlivě a zručně. Vše souvisí, nikdo nikoho a nic neruší a vše funguje pro společné dílo.

 

 

Významné jsou přechody mezi skladbami i uvnitř samotné kompozice. Kapela s aranžemi doslova čaruje. Přestupy mezi blasty a volnějšími plochami tedy nepůsobí zkratkovitě, ale bez problémů se stopa do stopy vlévá, překrývá nebo často koexistuje jedna s druhou. Trochu přehnaně se dá o The Greater Evil říct, že lepší, než se zdá. Právě pro citlivou práci s detaily i celkovým dojmem je album výborné. Na první pohled lze novinku ColdCell označit jako jednu z mnoha moderních blackovek, které časem vyšumí. Ovšem pro skladatelskou uměleckou představivost, dobrou práci se zvukem a barvou nástrojů je The Greater Evil o mnoho zábavnější, zajímavější a snad i přínosnější než leckterá konkurenční nahrávka. Tohle album si zaslouží pozornost, bez níž by mohlo zapadnout. Což se stává i mnohem propíranějším interpretům.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky