Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Discure - Soundtrack for People Who Hate Music

DiscureSoundtrack for People Who Hate Music

Jirka D.4.1.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps) // promo od vydavatele
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Rychle a zběsile aneb rakouská dávka energie přímo do žil.

Bylo to myslím někdy v polovině listopadu, to nám takhle přišel do redakce mail od Ossieho, že společnými silami s dalšími labely vydávají druhou řadovku rakouské kapely Discure. A že hrají takový moderní hardcore/grindcore, který prý umí podat precizně naživo, a že se oproti jiným odlišují třeba tím, že texty mají v rodné němčině. A jestli bychom prý nenašli trochu času si to poslechnout a třeba i napsat pár slov, protože mi podzemní pisálci jsme velcí páni a co pochválíme, hned prodá dvě stě desek a co nepochválíme, do roka a do dne končí. Haha.

 

Na tyhle maily celkem pravidelně odepisuju něco v tom smyslu, že času je málo a podobných mailů několik denně (což je pravda, jako že se Jirka jmenuju), ale občas si něco z nich stáhnu a dám do přehrávače do auta, protože to je místo, kde poslední dobou trávím dost času, trávím ho tam sám a místo abych přemýšlel o kravinách a o tom, že svět se řítí do sraček, radši si tam pouštím muziku. Zhruba takhle se mi tam dostala ona deska od Discure, která úplně nevím, jestli náhodou není o tom, že se svět se řítí někam, ale minimálně se jmenuje tak, jak se jmenuje, takže o oslavě narozenin v rámci dámského pletařského kroužku to asi nebude. A někde v točkách mezi Jimramovem a Poličkou mě ta deska chytla, zaujala a začala si žít dalším životem.

 

 

Discure hrají hardcore a jestli je moderní nebo stará škola, o tom moc dumat nechci. Grindcoru tam moc neslyším (takového toho mého grindocoru pro starý dědky - Napalm Death, Carcass, Brutal Truth, Nasum a tak podobně, nic takového…), naopak mi to občas lehce zavane do emo (Verwelkt), do pěkných melodií (samozřejmě v rámci žánru) a prostě do takové té hry na city, která je s tímhle stylem svázána. Především je to ale muzika po okraj naplněná energií a takovou životní sílou, což je dáno rovným dílem bubeníka a zpěváka (ostatní prominou). Bubeník celou desku neskutečně žene vpřed, vokalista svým řevem stejně tak. A ano, musím dát Ossiemu zapravdu, protože ta němčina tomu sedí perfektně, a i když nerozumím ani slovo, ten koktejl je neskutečný nátěr. Nicht wahr?

 

Jinak deska nabízí přesně to, co od takového žánru očekávám – kromě rychlosti, energie a nasazení a sem tam osaměle vrčící baskytary i hromadu uvěřitelného potu a autenticity. Discure jsou především rychlí a je to jejich těžiště, ale umí být i přemýšliví a pomalejší (tam to není úplně na jistotu), a i když bych úplně neřekl, že jsou to skladatelští bohové, určité pokusy o složitější kompozici taky proběhnou (třeba právě Verwelkt). Není jich mnoho a není toho za potřebí, v tomhle žánru jde o něco jiného. Určitá jednoduchost naopak lehce koliduje s celkovou délkou, která dá člověku zabrat … ani ne tak v autě, kde album prostě plyne, ale vydržet u přehrávače doma celou hrací dobu je při té porci energie a zvířených emocích už docela hodně. Jinak ale za mě dobrý, Soundtrack for People Who Hate Music je náramný životabudič a album, které se mi zapletlo pod nohy ve správný čas.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky