Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
NYOS - Curiosity (singl)

NYOSCuriosity (singl)

Symptom30.11.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 Series II / Marshall Major II
VERDIKT: K představení kapely v celé její kráse funguje tento sedmiminutový medailonek zcela spolehlivě.

Finské duo Tom Brooke a Tuomas Kainulainen už nějaký čas dělají hudební svět zajímavějším a léto roku 2019 bylo jako stvořené k tomu složit a nahrát pokračovatele diskografie. V podobě singlu Curiosity tak přichází spíše než nástupce předchozí a v témže roce vydané řadovky Now. (2019), něco jako dovětek nebo tečka za kapitolou dva devatenáct.

Skladbě jako takové těžko něco vytýkat. Bubeník Tuomas Kainulainen podpořený dobrým zvukem jede jako motor, který zapojíte do zásuvky a on prostě… jede. Čekejte gradaci, rychlost i drobnokresbu, hlavně ale výstižnost a hravost. Kytarista Tom Brooke hraje za dva, aniž by posluchače unudil monotónní smyčkou. Kontrastní paleta efektových presetů hravě zastane roli klávesového podkresu i mohutnost basových strun. Vzájemná souhra v některých pasážích zní hekticky, jako by každý měl rozehrané alespoň dvě šachovnice.

NYOS není kapela, která by vysloveně ustrnula na místě, vyvíjí se však méně nápadným způsobem od nahrávky k nahrávce. Co Curiosity přináší, není epochální skok, nýbrž další dílek do skládanky. Spíše než o sepětí s předchozí deskou bych mluvil o příbuznosti s kapelou celkově – typické dílo svých tvůrců se vším, co k tomu patří, a to bude muset stačit. Je to skladba nahraná pro radost z poslechu a bez ambic k rekonstrukci žánru.

Jakkoli jsme ve společnosti NYOS mimo kategorii hudby na jedno použití, soudím, že takto osamocená skladba zazní jako výstřel do tmy jednou, pak v několika ozvěnách, a nakonec upadne v zapomnění. Aby se tak nestalo a připomněli jsme si, že i skromnější díla mají svůj význam, je zde tento psaný pomníček docela dobrého math-rockového singlu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky