Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 111

Nedělní poslech 111

Jirka D.14.7.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Triponaut a jejich stejnojmenné krátkometrážní album.

Historie pražské kapely Triponaut je docela krátká, a to i když k ní připočteme předchozí etapu fungování, kdy všechno běželo pod názvem Jeremy. Začátek se datuje do roku 2016. Pokud snad začnete pátrat po webu, kdože za touto muzikou stojí, nedopátráte se ničeho, resp. mě osobně se nic najít nepodařilo. Což možná bude moje neschopnost, anebo taky ze strany kapely záměr, který respektuju a vlastně je mi to docela jedno. Snad jen doplním, že pod jménem Triponaut se ukrývá čtveřice muzikantů s nástrojovým obsazením kytara, baskytara, bicí a trubka společně s hromadou elektroniky.

 

Tedy bez zpěvu, rockově, hodně do prostoru a na velkých, téměř snových plochách.

 

Triponaut

 

Pokud bych měl říct jedno jméno, kterým bych přiblížil muziku této kapely, zmínil bych jednoznačně Maserati, i když ti svůj elektronikou nakopnutý post-rock ženou vpřed spíše v tanečním rytmu, kdežto tato čtveřice se rozprostírá v ploše a míří spíše ke vzdáleným horizontům a možná ještě kousek za ně. Jakkoliv zvukově celkem podobně a mnohdy dost podobnými prostředky v podobě jednoduchých, dokola se opakujících smyček, na které se postupně nabalují další, které zprvu jednoduchý motiv pozvolna rozvíjejí a gradují.

 

Dnes zmíněná deska je jejich první, alespoň nic dalšího jsem nikde nedohledal. Jsou na ní tři skladby a nutno dodat, že tři skladby povedené, konzistentní a přesvědčivé. Vznikly v JáMoru a po pravdě mi to nepřijde nijak důležité. Čtvrtá položka playlistu Detroit je bonus, věc starší, nahraná jinde, s masivnějším nasazením trubky, celkově experimentálnější a nemyslím si, že tak zdařilá jako její tři mladší sourozenci. Ať tak či onak, výsledný dojem (tedy můj výsledný dojem) je překvapivě dobrý a jméno Triponaut si zařadím mezi ty, od kterých lze v budoucnu něco očekávat. Bez ohledu na to, že tenhle žánr už vyždímali mnozí před nimi.

 

 


 

Kapela: Triponaut

Album: Triponaut

Styl: instrumental post-rock / space rock

Vydáno: 06/2019

Země: Česko

Vydavatel: vlastní náklad, digitálně na bandcampu

Odkazy: bandcamp / facebook

 

sestava neuvedena



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

-k- / 19.6.26 17:53

Hezké a střízlivé pojednání, které nenuceně ukazuje na klady a především zápory (nebo "zajímavosti k zamyšlení") tuzemské scény. Která nám nechtěně vlastně docela stárne před očima. Točí se tu de facto stále stejná parta lidiček, jenom pořadí a tituly se aktualizují. Jsme strašlivě malý rybníček. V Galerii Legend už evidentně není kde brát (SV? Proč?), Telepatie se stala definitivně Karlem Gottem kategorie Tiskoviny (neměla by být spíše v knihách když je to ročenka?) a občasný pohled do pořadí vynutí lehký úsměv. Ale přejme Břitvě další aktivní roky, je stále každoročním osvěžujícím tématem a hlavně: je to JENOM anketa :-) Druhý den do práce musíme všichni :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky