Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 16

Nedělní poslech 16

Sarapis6.11.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Crator a její album "The Ones Who Create : The Ones Who Destroy".

Dnešní poslechový tip k nedělní bábovce není ryze undegroundovou záležitostí, jak je v tomto seriálu dosud nepsaným zvykem. Osobnosti, které mají na svědomí zrození stvůry Crator, jsou v kruzích extrémního metalu zavedenými pojmy. Nicméně jejich aktuální dítě jakoby leželo mimo hlavní proud hudebního dění bez snahy využít postavení a respektu svých tvůrců. A tak dnešní Nedělní poslech patří právě jemu.

 

Ústřední postavou Crator je bubeník John Longstreth (Origin, Unmerciful, ex-Gorguts), který to na počátku údajně všechno spískal. Startovní čára kapely se datuje na rok 2012, ale první řádně natočený materiál si potenciální fanoušci mohli poslechnout až o tři roky později, neb vyšel singl The Echo That Conquers Voice - skladba, kterou najdete i na letošním debutu. Ten nevyšel pod žádnou osvědčenou značkou, nýbrž si ho kapela (resp. projekt, jak Longstreth uvádí v rozhovorech) realizovala ve vlastní režii. Slogan "podporujte kapely, podporujte metal!" uvedený na bandcampu kapely tedy platí dvojnásob.

 

Jak už jsem naznačil na začátku, album The Ones Who Create : The Ones Who Destroy má na svědomí solidní sestava zabijáků. Muzikanti z kapel jako Origin, Gorguts či Krallice mají leccos za sebou, ale buďme rádi, že jim to pořád nestačí a chtějí víc. Pikantní (nebo snad logické?) je, že Crator zní tak, jak by se dalo očekávat od výsledku spolupráce osob z vyjmenovaných kapel. Brutální našlapaná hudba s dominantním příklonem k technickému death metalu se zde snoubí s nervní psychedelií a špinavostí neučesaného blacku amerického střihu. Jakkoli by srážka těchto dvou světů mohla znít nesourodě, poslechově jsou Crator důkazem, že s kvalitním materiálem a suverénním přednesem může být i taková nahrávka sympaticky vyvážená. Nutno zmínit, že třešničkou na dortu je mistrovská hra hostujícího baskytaristy Colina Marstona.

 

Mé doporučení směřuje především k příznivcům technicky vyšperkované extrémní hudby, které by nahrávka měla oslovit daleko snáze, než třeba posluchače kooperujících Krallice. I když je přítomnost něčeho "neznámého" citelná, zejména v mnohých umírněných pasážích, instinkt domovských Origin většinou vítězí. Možná platí, že co neprošlo v hlavních kapelách, to je ke slyšení zde, to ale nemění nic na tom, že The Ones Who Create : The Ones Who Destroy za pozornost určitě stojí.

 

 

 

Kapela: Crator

Album: The Ones Who Create : The Ones Who Destroy

Styl: technický death/black

Vydáno: 9/2016

Země: Spojené státy americké

Vydavatel: vydáno vlastním nákladem

Odkazy: bandcamp, facebook

 

Sestava kapely:

John Longstreth - bicí
Jason Keyser - zpěv
Colin Marston - baskytara
Jeff Leifer - kytary



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Garmfrost / 6.11.16 18:14odpovědět

Taky mi to pěkně sedlo. Technické parádičky jsou proloženy sírou a celé je to výsostně zábavné. Kdo umí, ten umí. :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky