Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 23

Nedělní poslech 23

Garmfrost1.1.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Seven Chains a jejich stejnojmenný debut.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Inu, snad tak zle zase nebude. Ale je dosti možné, že divná muzika na pomezí obskurních lákadel a temného umění, si cestu k vaší pozornosti občas najde. Seven Chains je pojmem neznámým, postavený lidmi z amerického podzemí. O této skupině toho zatím mnoho nevíme, jen že se vše točí kolem neposedného kytaristy a zpěváka (sic) Noaha Colemana, který má rozjeto několik podobně undergroundových smeček, z nichž ani jedna nedosáhla větší pozornosti. Seven Chains byl zrozen v roce předešlém a v témže roce vyšla i debutová eponymní nahrávka Seven Chains.

 

 

 

Ptáte se zajisté, jakou muziku Seven Chains nabízí a proč jí věnovat opilou novoroční neděli, když se s vámi všechno tolik houpá… Posnídejte oběd k večeři, znovu si lehněte na kavalec a zhasněte žárovku. Myslím, že se bude k poslechu hodit i víno s kýblem na názor. Normální stav k vstřebání Seven Chains není nejlepší nápad. Základ hudební produkce tvoří hrubozrnný mix blacku a deathu v zachmuřenější podobě. Často budete uklidněni příjemnou zrůdností zahuhlaného skučení disharmonických postupů. Podotýkám, že ke spánku není Seven Chains nejvhodnějším nápadem. Trio podivínů rádo prokládá už tak dosti noisově znějící temný metal různými zvuky nebo jazzovými improvizacemi, je tedy jasné, že nic dobrého pro poklidné podřimování tohle dílo není.

 

sevenchains

 

Transcendentální hnus vás zavede pod psychickou vrstvu k sídlu vašich pudů směrem ven k opuštění tělesnosti. Duševní výron pak splyne s vesmírem v chladném objetí. Nezůstane nic, než tma. Žádný cit, teplo ani zima…


Kapela: Seven Chains
Album: Seven Chains
Styl: experimentální black/death
Vydáno: 12/2016
Země: USA
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook


Současná sestava kapely:
Noah Coleman – kytary, vokály

Scott Yost - baskytara

Chris Sceaga - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky