Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
USBM: Revoluce identity v americkém black metalu

USBM: Revoluce identity v americkém black metalu

Garmfrost5.3.2025
Kniha je plná silných příběhů, motivací, díky čemuž se stává čtení USBM organickým zážitkem.

Daniel Lake je redakčním kolegou Alberta Mudriana v magazínu Decibel, autora Choosing Death – Nepravděpodobné historie death metalu a grindcoru. Téma, které v USBM: Revoluce identity v americkém black metalu Daniel Lake zpracoval, mě zaujalo opravdu hned a na první dobrou. O americkém black metalu jsem toho moc nenačetl, a mnoho tamních hord patří mezi mé vyhledávané interprety. Co to je vůbec americký black metal? Čím se tak liší, že ho označujeme jako USBM? Mravenčí pílí se autor snaží obsáhnout mohutné téma plné jmen, kontroverznosti, konzervatismu i revolucí.

 

Zaujal mě fakt, že se překladu tentokrát nezhostil Ondřej Šmejkal (ten měl na starosti sazbu), ale Michal Smolka. Nepřehlédnutelným jevem je pevná vazba publikace, která z ní spolu se zvolenými fotografiemi, grafickým designem úvodu každé kapitoly, činí nevšední laskominu.

USBM je vskutku cvalíkem. Něco málo přes pět set stran pro knihomola není sice mnoho, kniha však působí mohutně. Textu je dost, stránky nejsou prázdné a fotografií je tak akorát.

 

usbm

 

Daniel Lake píše ještě čtivějším jazykem, než Mudrian. Čtenáře vede v čase jistotou zkušeného lodivoda. Kniha je rozdělena do deseti kapitol, kterým předchází předmluva od samotného Toma Warriora. Na tu navazuje Kapitola I - autorův Úvod. Jak Warrior, tak Lake ve svých slovech neustále zmiňují a vypichují odlišnost a upozaděnost americké scény. Vnímám jistou ukřivděnost a snahy, které se měly objevit až v samém závěru. Myslím si, že mnoho posluchačů, včetně mě, odmítajících americký black moc není. Ze slov mnohých muzikantů je zřejmé, že se evropskými kapelami a zejména těmi norskými nechali inspirovat, ale cestu si zvolili vlastní, a tak je to v naprostém pořádku. Patřím k těm, kteří black metal začali poslouchat ještě před skandinávskou expanzí. Máme zde přece výbornou řeckou scénu, u nás byly první kapely doslova špičkové, první švýcarské veličiny psaly dějiny… Rád bych dodal, že tohle je moje zřejmě jediná, nebo alespoň největší výtka. Nevadí mi autorovo rozpoložení, ale je škoda, že jím nakazil celkový dojem. Umístit ho na závěr, vybudilo by to čtenáře k zamyšlení …

 

Publikace se snaží v tématických kapitolách jako průkopníci devadesátých let (VON, Absu…), válečníci z Chicaga (Usurper), nájezdy z kaskádových hor (Agalloch, Wolves in the Throne Room) přes nové vyvřeliny z New Yorku (Mutilation Rites, Krallice nebo Imperial Triumphant) k druhé vlně kalifornských inovátorů (Bosse-de-Nage, Mamaleek nebo Deafheaven) nastínit, jak široká a rozličná scéna USBM je. Což při zběžném pohledu na vyjmenované je jasné a vzhledem k obrovsky širokému blackmetalovému stylu určitě nepřekvapující.

 

usbmII

 

Milou součástí takřka každé kapitoly je i část věnující se vydavatelství. Ač z popisu může vypadat kniha čistě popisně, zdůrazňuji, že je plná silných příběhů, motivací, díky čemuž se stává čtení USBM organickým zážitkem. Dost často se stává, že jsou kapely, vydavatelství, zvukaři nebo grafici propojeni. Vzniká tím prostor pro druhé náhledy a lepší představu o daném interpretu, o scéně. Nemám problém se zařazením lehoučkých kapel typu Deafheaven, kterým se spílá do zaprodanců. Nemám problém s „hajlujícími“ či levičáckými amíky. Nevadí mi ani část věnující se Liturgy s trans ženou v čele. Její myšlenkové pochody jsou pro text samozřejmě důležité, ale směrodatnými je hudební cítění a to je revoluční. V tom souhlasím s autorem, který v závěru píše, že záměrně zdůraznil tyto kapely, protože má-li black metal přežít dalších pětatřicet let, bude to díky těm, kteří si nenechají svázat ruce minulostí a nebudou se bát styl rozvíjet. Vždyť na tom přece blackový vývoj a podoba, ve které ho dnes nacházíme, stojí a padá. Samozřejmě bych mohl zmínit, že mi chybí některé z mých oblíbených kapel. Některé jako Wayfarer nebo Lamp of Murmuur jsou zmíněny v textu. Jmenovat všechny projekty muzikantů, o kterých se jinak v knize píše, by z knihy mohlo vytvořit nezáživný výčet. Nezmínit však Ævangelist, to je podle mě hřích. Což berte s nadsázkou. Chybí mi však jedna z úplně prvních amerických průkopníků černého umění, a to Acheron. Ať je to jak chce, kniha příjemným způsobem mapuje obrovskou a mnohdy myšlenkově či politicky neslučitelnou scénu. Zároveň se jedná o krásný kousek do knihovny. Mnoho jsem se dozvěděl, dost si vzpomněl a ještě víc uvědomil.

 

usbmIII


Vydáno: 2025 , Metalgate

Originální název: USBM: A Revolution of Identity in American Black Metal, 2020

Překlad: Michal Smolka

Počet stran: 537

Jazyk vydání: český

Forma: klasická kniha

Vazba knihy: pevná / vázaná

ISBN: 978-80-908835-5-0



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Wurdulak / 21.11.24 23:25

Tak ten rok 1998 jsem nejprve říkal, že by to být mohlo, ale pak mi to přišlo až moc jednoduché a zavrhnul jsem to :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

HM / 11.3.25 13:57odpovědět

Kniha trpí otrockým překladem. Obsahově má silně kompilační charakter, čerpající z online článků. Autor má velice podivnou představu o názorovém backgroundu, z kterého BM čerpá a vychází. Na rozdíl např. od Dayala Pattersona má neustálou snahu mentorovat, poučovat a moralizovat. Kniha je pak plná levičáckých plků a hyperkorektních nesmyslů snažících se BLACK/DEATH definovat jako TRUE USA BLACK.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky