Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Algiers - There Is No Year

AlgiersThere Is No Year

Ruadek22.5.2020
Zdroj: Flac
Posloucháno na: Fiio X3 + Audio-Technica ATH M40X
VERDIKT: Třetí deska potvrdila už jen to, co bylo jasné do první chvíle. Tuhle lavinu tvůrčí svobody a plamenných názorů nic nezastaví a opět se o tom bude hodně mluvit.

Jak se to má s Algiers a jejich pohledem na svět se třetí deskou? Slovy Ryana Mahana, který poskytl svůj pohled na věc pro The Guardian:

 

„...they came together to disrupt the idea “that somehow America is exceptional”. For Mahan, the only exceptional thing about it is “its violence, and getting close to meeting the Greek and Roman empires in a complete spiralling and collapse. It was: this makes us feel fucking alienated, how do we deal with it? That’s where the band comes from.”

 

 

Třetí deska je nasraná, ale se střízlivým pohledem na věc. Kritická, politická, plná syrových a zcela záměrně disharmonických jazzových postupů. Je tím vším, co byste od talentů v této lize čekali. S ničím se nesere a láduje to do vás od první chvíle. Je zpovědí o rasismu, o tom, jak se všichni propadáme do totální řiti a nikdo s tím nic nenadělá. Je to nihilistickej marš, stejně jako jeho předchůdci. Spojení elektroniky, punku, gospelu, soulu a jazzu. Nemá to škatuli a ani mít nechce. Je to počin čtveřice naprosto odlišně smýšlejících lidí, kteří nevydávají desky proto, aby se někomu zalíbili. Ani proto, aby tvořili hity. Tvoří, protože svou muzikou zahánějí své démony. A mluví k těm, kdo poslouchají. O barvách pleti. O tom, kdo to tady všechno řídí a jak blbě to dělá. O nenávisti a násilí a o tom, z kolika stran se na to dá pohlížet. Co se řeší a co je přehlíženo. O věcech, o kterých slyšet nechcete a už vůbec ne je řešit. Mnohdy ani nemůžete.

 

Algiers netvoří hity a tvoří nepříjemné zvuky, ze kterých měl ostatně Fisher jako malý hrůzu. Tahle neurvalá kapela, která hlásá do světa své vize o konci ve spirále a kritizuje US politiku, přitom předskakovala Depeche Mode na jejich šňůře a živě vytupovali i v Late Show Stephena Colberta. To je na to, co produkují, docela síla. O to víc jsou slyšet a víc tepou do lidí věci, co si myslí. A že to nejsou plky punkerů odněkud ze dna lahve. Těm lidem to pálí a bojují za něco, co možná nemohou prosadit ani vyhrát, lidem ale kladou otázky. A nutí je přemýšlet. Jejich industriální punk s gospelovou pěnou u huby je k tomu ideální.

 

Víc o téhle věci nenapíšu. Není proč, budu šetřit slovy. Recenzi ukončím Mahanovými slovy:

 

„Pokud v něco doufáte a nejste pesimističtí, je to poměrně naivní. Pokud jste ale jen pesimisty, pak je to kurva cynické“

 

Tento rok patří Algiers, obávám se, že na alternativní scéně se těžko najde věc, která by se mi tolik zažrala pod kůži.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky