Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Není to tak dlouho, co jsme tady opěvovali nové album Heaving Earth – Darkness of God. Ptáte se, proč začínám o Heaving Earth, když je řeč o Altars Ablaze? Znalci už dávno ví, že obě kapely spojuje nejen jméno kytaristy Tomáše Halamy, ale rovněž bývalých členů HE – zpěváka Seppa či basáka Pavla Šatry. Sepp se zase potkal v Supreme Conception s Frankem Šerákem a celou tuhle partu doplnil rytmický diktátor Peter Heteš (Elysium, live-bubeník Cult of Fire…). Nezdá se to, bez debat hvězdný projekt extrémního vesmíru je na světě.

Kdo by ovšem při pohledu na sestavu čekal technické parádičky, progres nebo něco takového, čekal by marně. Altars Ablaze je dalek všech změkčovadel, progu a krkolomných vylomenin. Na svém debutu Life Desecration, který vychází pod značkou tuzemského labelu Lavadome Production, vypustili stavidla pravověrného extrému. Kapela vznikla proto, aby běsnila a zuřila. Ve svém stylu spojují svoji lásku k americkým vzteklostem typu Morbid Angel, Hate Eternal nebo Angelcorpse a severskému black metalu. To tvrdí promo materiál, něco nastínil v našem rozhovoru Tomáš, a já hned při prvním poslechu souhlasil. Všechno to tam je!

Album na nic nečeká, jde rovnou na věc. Bez intra, rovnou masakr. Deathová surovost a cit pro techniku jsou vmíchány do chutné krmi, ta je následně ochucena vodami barbarského blacku. Nijak zvlášť se nezpomaluje, raubírna drtí, řeže, sype… Lyrický doprovod rovněž neopěvuje krásy noci ani nefilozofuje. Naopak! Na pranýř se bere stylově křesťanská morálka, pokrytectví a chladná schopnost obětovat pro své účely druhého. Sepp řve jak rozlícený ďas. Tu growluje tu screamuje, jeho zle mrazivý projev by se hodil do sestavy nejedné severské blackařiny.

Ultimátní nátuře samozřejmě odpovídá půlhodinová stopáž, díky které album nesleví v nátlaku ani na okamžik. Album se nahrávalo u Otyna v jeho vyhlášeném Davos Records. Mixu s masteringem se chopil Chris Erkens z Cyphx Audio, který ošetřil album další kapely z tábora Lavadome a sice Cambion a jejich Conglagrate the Celestial Refugium. Nutno uznat, že obě kapely mají společného víc než pouze vydavatele a zvukového mistra. Altars Ablaze i Cambion pojí neúprosný tah na branku, s níž ukazují, že hranice brutality a extrému lze stále posouvat, aniž by se slevilo z precizního muzikantství. Když jsem se zastavil u lidí zvenčí, kteří pomáhali skupině s jejím prvorozeným potomkem na svět, neměl bych pozapomenout na parádní artwork z dílny Belial Necroarts (Cultum Interitum, Gaera…), a v neposlední řadě na logo od mistra Szpajdela.

Vůbec netuším, zda se jedná o jednorázovku či první album v řadě. Nyní si užívám prvotřídní black/death. Life Desecration patří mezi to nejzajímavější, čeho jsou naše luhy a háje schopny nabídnout. Nepřeháním. Výstavní muzikantství i tvůrčí umění se v tvorbě Altars Ablaze perou o pozornost. Debut jak víno!