Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Avvika - Demo

AvvikaDemo

Symptom9.2.2014
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Koss UR40
VERDIKT: Nepochybuji o tom, že s Avvikou si užijeme ještě mnoho pěkného, protože už s prvním demem přináší nová a mezinárodní kapela s členy z Prahy, Děčína a Stockholmu materiál, který vám vyhučí díru do hlavy.

Tak se mi zdá, že kvintet Avvika se narodil připraven obohatit paletu současného českého undergroundu o nový odstín. Říkejte si tomu post metal, post hardcore, crust, cokoli. Hlavní je, že se nám tahle scéna kolem spolků typu Gattaca a Remek utěšeně rozrůstá. Pro věci znalé posluchače je tím etický základ kapely dostatečně vysvětlen a hurá k hudbě samotné.

 

Temnota, masa usilující vás uchvátit. Pomalu se valící kytarové riffy skutečně působí hrozivě a útočí přímo na základní lidské pudy. Hypnotickou krásu intra skladby Fire rozetne sonický třesk, jak se kapela rozjede na plné obrátky spolu s vypjatým dívčím vokálem. Dvojka Eternal Treblinka na ploše epických osmnácti minut několikrát pohasíná, aby se znovu rozhořela. Pokud některé postupy znějí povědomě, jakoby s nimi debutoval někdo jiný, berme to za přijetí určitých zvyklostí scény, nedejme se tím odradit a nechme se překvapit, kam až kapela na své cestě dojde. Protože hudba je cesta a k originalitě zkratky nevedou.

 

Velké chvíle Avviku teprve čekají a loňské demo ze zkušebny vnímám jako slibný počin. Vytrvají-li, bude to stát za to. Těšme se na nový zvukový kabát, další skladby a jako nepovinný domácí úkol si po poslechu zalistujte v knize Charlese Pattersona: Věčná Treblinka (Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté)


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 20.11.12 10:54

Gojira zraje jako kořalka v sudech. Lacinost je vynahrazena kvalitou. Tímto směrem je třeba se dívat. Francouzi Gojira to ví velmi dobře. Na ploše alba cítím nevyvratitelný drajv Pantery. Rytmika je dostatečně ohebná a lámavá, hlavních nápadů, nosných melodií, nálad a temp je dostatek a je možné je kombinovat neomezeně. Což se daří na výtečnou. Je to fantastické co pánové dokáží vměstnat do rámce jedné skladby. Občas bych hudbu pojmenoval jako western metal, jindy post metal. Kupodivu mě baví i našlapané pasáže, neb po klišovitosti tady není ani stopy. Gojira dotahuje své umělecké dílo dále, než se to třeba povedlo Machine Head na Unto The Locust. Klaním se a metám superlativy. Mé letošní TOP album vyvrhla Gojira, o tom žádná, tedy prozatím.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky