Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Barshasketh / Outre - Sein / Zeit (split)

Barshasketh / OutreSein / Zeit (split)

Garmfrost2.1.2018
Zdroj: mp3 // promo od distributora
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Barshasketh s Outre natočili výborné split album, které nutí posluchače k dalším a dalším poslechům.

Dvojice zajímavých smeček natočila co do stopáže miniaturní, ale obsahově velké split album. Řeč je o novozélandských (skotských) Barshasketh a polských Outre. Barshasketh mají na kontě tři dlouhohrající nahrávky, tři splitka, plus dvě dema. Jejich příspěvek je opravdu výtečný a vysoko přesahující vše, co zatím natočili. Zatímco Outre je seskupení o něco mladší, hudebně modernější a s diskografií chudší, avšak stejně prvotřídní.

 

Moc se mi líbí, že v řadách bestie Barshasketh vidím šikovného basáka Bena Browna, známého třeba z Falloch. Jakkoliv je tvorba kapely postavena na černé divokosti, právě v tolik typické Brownově baskytarové hře cítím rozšíření žánrových hranic směrem k větší atmosféričnosti a pestrosti. Nebudeme se bavit o tom, zda je styl Barshasketh originální, protože není. Vše, co ze skladby slyšíme, bylo provařeno už kdysi dávno. Chci ale poukázat na chytlavou krutost a cit pro gradující vášeň. Píseň Being uhání k osmi minutám povětšinou ve zběsilém rytmu, ale je natolik variabilní i duchaplná, že je škoda, když brzy skončí.

 

 

Outre na to jdou z opačné strany. Na rozdíl o debutu Ghost Chants, kde předváděli mix technicky namakané rytmiky a pohlcující atmosféry, jsou nyní zuřiví, až to zaráží. Pro splitko si připravili jednu svoji píseň a jednu převzatou. Time je šleha jak prase! Normálně vám namlátí hubu a vy jim trestající ruku ještě políbíte. Jsem docela překvapený z úhybného manévru směrem ke corově zběsilému metalu. Ačkoliv to zní jako kacířství (to se ale v blacku může), nařvaný deathcore s černým ocasem se mi v jejich podání líbí. Outre zkrátka umí a to se počítá. Komu se to zdá málo, co si pomyslí, až uslyší cca patnáct let starý cover švédské ohavnosti Armagedda Only True Believers. Tady se pankáčská podstata ranařského blacku projeví bez jakýkoliv příkras a náhražek. Rozhoďte hnáty a hurá do kotle na zběsilý pogo tanec. Uf!

 

 

Sein / Zeit je krátké, a je to jediná slabost alba. Čtvrt hodina je pro slabého skladatele málo a nepomůže mu nic. Naopak pro šikovného čerta, v tomhle případě čerty, kteří umí pracovat i s malým prostorem nadoraz, je podobná stopáž laskominkou. Umí posluchače navnadit a rozdráždit k dalším a dalším poslechům. Skvělá pidi fošna!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky