Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Blackbraid - Nocturnal Womb (EP)

BlackbraidNocturnal Womb (EP)

Victimer8.5.2026
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Skladby, které se svou povahou nehodily na velké album a které mají co říct na tom malém.

Blackmetalový indián Sgah'gahsowáh a jeho hudební dítě Blackbraid se připomínají i v letošním roce. Abychom dostáli statistickým údajům, tento americký projekt má na kontě tři regulérní alba v období let 22-25, postupně označená římskou číslicí. A pak jsou tu malé nahrávky, respektive dva singly a nové EP Nocturnal Womb. O druhém velkém albu se zde rozepsal kolega Ruadek, dnes si povíme něco méně o třech nových skladbách, které jsou součástí EPka.


Dvě úvodní věci se svou temnou a niternou povahou nehodily na třetí album, proto dostaly šanci na malé samostatné nahrávce. Přidala se k nim ještě akustická verze skladby Barefoot Ghost Dance on Blood-Soaked Soil, což je vůbec první věc, která pod hlavičkou Blackbraid oficiálně vyšla. Tenkrát zaujala grafickým zpracováním, které dalo najevo, že tohle je black metal navázaný na staré indiánské tradice. Hudebně se nejednalo o nijak atypickou skladbu, jako spíš o tradičně znějící rychlý atmo black s hustým soundem a melodickou výpravností, kterou žene vpřed rychlopalná energie. Na EP ji nežene vpřed nic. Stala se z ní ohýnková balada, která se ale nezbavila své hrdosti. To aby bylo zřejmé, že spát na závěr EP se nepůjde, že bude lepší v pokoře uctít ducha původních obyvatel. A pak si pustit celé EP znovu. Srovnat si obě verze, blackovou i folkovou, je samozřejmě povinnost.

 


Hnacím motorem EP jsou však první dvě skladby. Ta titulní je důkladně temná záležitost nořící se do surového oparu atmosféričnosti. Opravdu silná a zlá skladba prohánějící se po nočních scenériích. Ukazuje zlobu a agresivitu Blackbraid, přičemž nejede bezhlavě, ale včas vsadí na houpavý rytmus očerněný ryzí zvířeckostí. A zase malé srovnání. Jak klasická mi přijde blackmetalová verze vůbec první skladby Blackbraid Barefoot Ghost Dance on Blood-Soaked Soil, která mě nechává v klidu, tak mě baví nová zlotřilá noční vize Nocturnal Womb. Ta animální energie je nakažlivá.


Druhou skladbou EPka je Celestial Bloodlust. Opět hodně útočná a divoká věcička. O polovinu kratší track jako ten úvodní, takže výsledek působí o to intenzivněji. I zde ten pevný stisk na krku na chvíli povolí, ale povaha skladby je jasná - divočina a krvežíznivost. Chcete jen agresivní a temné Blackbraid? Dvě úvodní skladby tohoto EP jsou pro vás. Chcete se uklidnit a v klidu se posadit? Dejte si akustický závěr a srovnejte si myšlenky.


Nechci tuhle krátkou kolekci detailně hodnotit a dám jen na pocity. EP Nocturnal Womb je vybudí dostatečnou měrou a to mi stačí. Smysly jsou rozhýbány, více v tuto chvíli není třeba. Blackbraid se opět připomínají zajímavým způsobem, to je třeba uznat. A jaká bude budoucnost s číslem IV na velké desce? Nechme se překvapit. V tento moment nepromarněme pobýt s Blackbraid formou EP Nocturnal Womb. Jde si to užít.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky