Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Mojí první nahrávkou bylo LP Depeche Mode Music for the Masses od rodičů, což s mým dalším hudebním vývojem dost kontrastuje. O hudbě pro masy totiž nepíšu ani náhodou. Po začátcích s Depeche Mode následovaly grunge košile a osudový doom metal. Pak dlouhá léta podzemí black metalu a vše co ho zničilo. Tedy comeback Depeche Mode, grunge košile a osudový doom metal. Pak se postupem let nabalovaly další a další styly a vlivy, až jsem došel do bodu, že na něčem takovém vůbec nezáleží. 

Jsem zastáncem názoru, že hudba musí mít atmosféru, vlastní identitu. Nesmí být jen prázdnou výplní nosiče, kterou zdánlivě zakryje sebelepší booklet. Hudba je jen dobrá a špatná, nehledě na dechberoucí ekvilibristiku, ani na skromnost minimalismu. Je buď opravdová, nebo ne. I tak se chci snažit mít přehled zejména o nových nahrávkách, nechat se jimi inspirovat, a pak o nich také psát. Jsem nesmírně zvědav kudy se budou ubírat další kroky Echoes, ale už jen to, že jsme nějakým způsobem dokázali začít, je osvěžující pocit a malá výhra.

Get the balance right. A neplatí to jenom pro muziku, tohle krédo mám i pro samotné žití. A ano, je to taky song Depeche Mode. Jsem horal, pejskař, nihilista, cholerik, samotář, alpička a nejhorší zálesák široko daleko.