Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Caldon Glover - The Barren Gospel

Caldon GloverThe Barren Gospel

Victimer15.7.2026
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Pohlcující zvukový průvodce masovou beznadějí z temných lesů Nové Anglie.

Další zastávka v podzemní vývojové laboratoři chmurného minimalismu Cryo Chamber nás přivede do míst, kde se budeme opravdu bát. Atmosféra nového alba Caldona Glovera je vyloženě hororová, hodně stísněná a mimo komfortní zónu. The Barren Gospel je necelá hodina strachu, čirého zoufalství a beznaděje. Díky této nahrávce se ocitáme hluboko v lesích Nové Anglie poblíž komunity, uvnitř které se utváří ideologie věčného pesimismu. Album je vlastně takovým apokalyptickým průvodcem chaosem a masovou beznadějí. Tento dark ambient je opravdu dark a méně odolní jedinci, kterým nedělají podobně tématicky zpracovaná díla dobře po těle, by se měli The Barren Gospel obloukem vyhnout.

 


Caldon Glover je umělec prezentující se elektronickou tvorbou na pomezí industrialu, dark ambientu a doomu a na labelu Cryo Chamber albově vychází už počtvrté. The Barren Gospel tvoří bizarní příběh lidí, které zachvátila potřeba se izolovat. Navíc jsou zatíženi vědomím, že veškerá budoucnost je passé, a rostoucí nezbytností vše skončit. Je to analogový horor na pomezí dark ambientu a drone. Soustavně do hlavy se tlačící zvuková tísňová linka do pekla. Termíny jako zatracení, deprese nebo chorá mysl v tomto mrtvolném prostředí vyloženě ožívají.


Ano, na podobné téma a na poli dark ambientu obecně, vzniklo už kvantum nahrávek, ale vždy se najde nová, která svým pojetím zaujme. A právě takovou je The Barren Gospel. Na ní jsou beznaděj a duševní prázdnota hmatatelné a Caldon Glover aspiruje na zvukového mága hororového minimalismu. Pokud si přečtete těch pár promo vět k albu a vzápětí si jej pustíte, dostanete zabrat hned ze startu. Heretic of the Body je velmi silný úvod a zavede vás přímo na místo, odkud už není úniku. Tahle komunita je vážně nemocná.


Vždy je to o tom, jak se konkrétní dílo dokáže do daného konceptu ponořit. Tady bych řekl, doslova zavrtat. Atmosféra The Barren Gospel je velmi skličující - všechny ruchy, hlasy a spuštěné procesy jsou jedovaté, naruby obrácené dobro, pravé zlo. Pokud chceme v rámci dark ambientu mluvit o klidu a chuti v polospánku klimbat, tady není to pravé místo. Během poslechu alba nás soustavně něco bodá, věškerou naději nechává chcípat v zapomnění a prostředí ve kterém se nacházíme, je velice nevábné, nuzné.

 


Tohle album je rašící nenávist ke všemu živému a prahnoucímu po zítřku. Není jediná skladba, která povolí tuhý zvukový stisk. Zdálo se, že The Gray Tapes znamená změnu a že existuje skulina, kudy se dá z těchto nekonečných lesů dostat ven, je to ale jen slepá ulička. Jste neustále pod tlakem a v obklopení bytostmi, které vám nejdřív ukončí chuť žít, aby následně ukončili i vás. The Barren Gospel je pohlcující dark ambient, hororový v pravém slova smyslu. Všechny ty hlasy, tajemné postavy, nevysvětlitelné zvuky - vše je silně propojené a zavrhující další existenci. Jo, tohle je hodně povedené a důvěryhodné. Doporučuje 8 zmrzačených laborantů z 10.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky