Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Kanadská scéna není z těch nejprovařenějších, byť ukrývá tuny skvělých záležitostí. Nemluvě jen o těch nejviditelnějších, jako jsou Rush, Voivod, Dream Theater či šílený Devin, Nadja, Monarque nebo Beyond Creation. S posledně jmenovanými má recenzovaná horda s démonickým názvem Chthe'ilist společného Philippa Bouchera, jehož rytmika posouvá jinak notně obskurní sound do namakaného světa. Druhý Philippe, „Pat“ Tougas, se vedle záhrobního growlu šikovně ujal i kytar, basy a synťáků, stejně jako třetí z party Claude Leduc. Vězte, že tato trojice dalšího nepotřebuje. Provede vás zvláštním temným světem, ve kterém se střetnou technický death metal s jeho odpornou obdobou míchanou s černým žánrem okořeněným bažinatým doomem.

Chthe'ilist mají na kontě pouze demo se sympatickým názvem „Amechth'ntaas'm'rriachth“ a letošní debut „Le dernier crépuscule“. Relativně nová kapela tvořená šikovnými muzikanty rozvířila hladinu mocnou vlnou. Slyšel jsem přirovnání k Demilich a já říkám ano, ale Chthe'ilist se mi líbí kupodivu víc než kultovní řezba z Finska. Díky šílené base a hravé rytmice všeobecně, mi kdesi vzadu v mozku zarezonovali i podivíni Primus, mihla mi myslí i připomínka dnešních Obscura… Těch vzorů je tolik, že by mělo být jasné, že si Chthe'ilist dělají, co chtějí.

Když si přestaneme užívat báječné instrumentální hrátky, přichází na řadu hra s barvami atmosféry. Někdy mi připadne, že poslouchám obzvláště surrealistický obraz, který umí vydávat (pa)zvuky, zní bohatými harmoniemi, které často disharmonicky zavržou. Hra s hlasem rovněž stojí za pozornost. Vokalista totiž nestojí o pouhé hulákání, ale noří se do hloubek, vrčí jak predátor na stopě, syčí, řve, vyhrožuje, přestává být pouhým lidským hlasem… Náhle pak rozezpívá skvělým barytonem podmanivou melodii, která kupodivu nezlomí tíživou atmosféru. Naopak ji umocní. Řekl bych, že tehdy je hudba ještě temnější.

Album je rozděleno do sedmera položek na ploše dvaapadesáti minut. Tudíž nehrozí zdlouhavost a nuda. Písně jsou delší, ale z výše napsaného vyplývá, že si kluci umí poradit. Jejich fantazie a um vykreslí ony obrazy vskutku výživné. Rád se nořím do propasti „Voidspawn“ s vražedně krásným sólem, rozprostírající se v druhé půli písně. Hlas zde jako jeden z nástrojů buble jako peklo samo… Následující „Scriptures of the Typhlodians“ mi v začátku evokuje hororový soundtrack ke scenérii z čelního obrázku. Palcová basa v „The Voices From Beneath the Well“ dává hnusu punc rozjařené popravy lidského citu. Nene, nemá význam pitvat každou část mozaiky zvlášť. Toto není rocková stavba písní, kdy slyšíte nosný základ s úvodem, nápěvem a závěrem. Chthe'ilist nám předkládají dílo, které vás vybízí k hlubokému ponoru. Je možné, že se někomu bude chtít skákat a řvát. Ale předpokládám, že k plnému vyniknutí všech odstínů budete potřebovat tmu a vnitřní klid (protože poslouchat tuto desku v duševní nepohodě se nemusí vyplatit). Zvuková stránka rovněž snese přísnější měřítko. Frontman „Pat“ si věřil natolik, že se producentského křesla ujal sám. Mixem pak debut ošetřil Greg Chandler a masteringem Brad Boatright (Storm of Light). Že se jedná o výjimečnou desku, je zřejmě přesvědčen i label Profound Lore Records a podepsal s Chthe'ilist smlouvu.

Vše zmíněné napovídá, že Chthe'ilist může čekat zářná budoucnost. Ale už nyní máme před sebou vynikající nahrávku výjimečné skupiny, co šlape jak hodinky a svou hru naplňuje mocnou atmosférou. Jako bychom se spirálou vraceli do dob, kdy temný životní styl vznikal a přitom se nacházeli krapet jinde…